Maminka dvojčat o lékařích z pražského Podolí: Děti mi zachránili dvakrát!
Lékařům z Centra fetální medicíny vděčí za život synů Matyáše a Tobiáše i Vendula Mrázová (41). Chlapce jí nejdřív operovali rovnou v děloze a pak se o ně postarali i při komplikovaném porodu.
Paní Mrázová (41) byla běžnou pacientkou docenta Krofty, čekala jednovaječná dvojčata a chodila na pravidelné kontroly. „Najednou mi ale víc narostlo břicho, nebylo mi dobře. Zavolala jsem a přijela hned na kontrolu,“ vypráví. Na vyšetření zjistili, že dvojčata trpí transfuzním syndromem, kdy docházelo k přenosu krve od jednoho k druhému. Zatímco jeden byl překrvený, ten druhý zase dehydratovaný, takže trpěli oba. Problém naštěstí zachytili v rozvíjejícím se prvním stadiu a dál nezbylo než čekat, kdy bude nutné přistoupit k operaci. Lékaři paní Vendulu mezitím museli seznámit s krutou pravdou. Když se zákrok povede, přežijí obě děti. Kdyby ale došlo ke komplikacím, musí u slabšího zaškrtit pupečník, aby se zachránilo alespoň jedno. „Hodně jsem si kolem toho načetla, i zahraniční literaturu. Takže jsem věděla, co všechno se může stát, a raději jsem k tomu přistoupila pragmaticky. Ani manžel neprotestoval, byl srozuměn s tím, že je tohle lepší varianta. Že v případě, že se to nepovede, tak je to sice strašně smutné, ale pořád je to lepší.“
Nezodpovědná a extrémně obézní matka: Porodila v pražském Podolí dítě o váze…
Celý článekJENOM ZAČÁTEK
Poté to vzalo rychlý spád. Začátkem března přišla v týdnu na kontrolu, v sobotu ji hospitalizovali a v pondělí už operovali. „Byla jsem při vědomí. Jsem zvědavý pacient, takže mě samozřejmě hrozně zajímalo, co se děje. Nejhorší pro mě bylo, že v rámci operace nebylo jasné, zda se podaří udělat zákrok přesně, jak je plánován. Naštěstí pan docent věděl, že budu mít napnuté uši, takže hned poté, jak bylo jasné, že je vše v pořádku, mi na sále řekl, co a jak.“ Po zákroku ale ještě nebylo vyhráno. První týden žili Mrázovi, kteří už mají pětiletého syna, ve strachu, aby se bráškové nenarodili předčasně. Jednalo se totiž o 23. týden těhotenství a byli by příliš malí. Na kontroly chodila i třikrát týdně, podstoupila magnetickou rezonanci, zda se dobře vyvíjí nervová soustava, kontroloval se růst a krevní oběh. „Věřila jsem, že vědí, co dělají. Nic jiného vám nezbývá. Můžu sedět doma a brečet, ale když se zhroutím, tak těm dětem bude ještě hůř.“
NELEHKÝ POROD
Na kontrolu přišla i 24. května, kdy se dozvěděla, že jde do tuhého a děti už nepočkají. Domluvila se, že nastoupí večer, vyřídí ještě poslední nutné schůzky, sbalí kancelář, vezme notebook a rodit bude v úterý kolem poledne. Jenže lidé míní a příroda mění. „Docent Krofta v úterý ráno ještě přece jen přišel, řekl, že se na ně podívá, a už se mu něco nelíbilo. Člověk už ho zná. Začal se tvářit zadumaně, přestal mluvit, bylo jasné, že se něco děje. Tomu menšímu dvojčátku začalo trošku pomaleji bít srdce. Říkal, že se mu to nelíbí a že musí ven okamžitě. Ještě jsme se domlouvali, jestli za hodinku, ale během deseti minut jsem byla na sále. V 7.15 jsme si povídali a děti se narodily, 7.38 a 7.39. A nakonec se zjistilo, že tam došlo k částečnému utržení placenty. Kdyby se to nechalo do poledne, těžko říct, jak by to dopadlo.“ Dnes jsou Tobiáš i Matyáš v pořádku v Podolí na intermediálním oddělení, kde se ještě »dopečou«, než budou v kondici a budou moci jít asi za dva týdny domů. Mají zavedené sondy do bříšek, dostávají mléko a rodiče je každý den navštěvují.
Více o lékařích z pražského Podolí najdete v Nedělním Aha!