Astronaut s českými kořeny a šéf mise Apollo 13 Jim Lovell dnes slaví devadesát let. Houstone, máme problém! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 19. dubna 2024

Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela

Astronaut s českými kořeny a šéf mise Apollo 13 Jim Lovell dnes slaví devadesát let. Houstone, máme problém!

1970 Jim Lovell, eso mezi americkými astronauty před letem Apolla 13. Sotva mohl tušit, jaké drama podstoupí.
1970 Jim Lovell, eso mezi americkými astronauty před letem Apolla 13. Sotva mohl tušit, jaké drama podstoupí. (Foto Profimedia, ara)

Měl se stát dalším hrdinou, který se projde po Měsíci, daleko většího respektu se ale dočkal jako ten, kdo se vrátil s poškozenou vesmírnou lodí mise Apollo 13 zpátky na Zemi. Americký astronaut James Arthur Lovell právě dnes oslaví devadesátiny, jeho dramatický příběh nejlépe odvyprávěl Tom Hanks, který ho v roce 1995 ztvárnil ve filmu Apollo 13. Za zmínku stojí, že Jim Lovell letěl do kosmu kromě americké také s českou vlajkou, neboť babička s dědou ze strany maminky Blanky pocházeli od Plzně…

James Arthur Lovell

● Jim Lovell se narodil 25. března 1928 v Clevelandu ve státě Ohio. Otec zemřel, když mu bylo třináct.

● Vojenskou službu si odbyl u námořního letectva.

● Studoval na univerzitě ve Wisconsinu a na námořní akademii.

● V roce 1952 ukončil studia v hodnosti podporučíka. Ten samý rok se oženil s Marylin Gerlach.

● Do roku 1961 létal jako zkušební pilot stíhaček na letadlových lodích. ● V září 1962 byl přijat do hvězdného týmu NASA.

● V prosinci 1965 se zúčastnil tehdy rekordního dvoutýdenního letu v lodi Gemini 7.

● V listopadu 1966 se stal velitelem poslední kosmické lodi úspěšného programu Gemini – kroužil kolem Země v Gemini 12 téměř čtyři dny.

● V prosinci 1968 se spolu s Frankem Bormanem a Billem Andersem vydal v Apollu 8 k Měsíci, na jehož oběžné dráze zakotvili na Štědrý den a setrvali tam 20 hodin.

● Byl náhradníkem Neila Armstronga pro let Apollo 11, pak ho přesunuli na Apollo 14 a nakonec se stal velitelem Apolla 13.

● Bylo mu dvaačtyřicet, když 11. dubna 1970 vzlétl k Měsíci, kam ale nikdy nedolétl. „Snad byla naše mise zajímavější. Před námi se už po Měsíci chodilo, okolo se létalo, Američanům to přišlo samozřejmé. Tohle bylo najednou dramatičtější, Apollo 13 si už nikdo nikdy nesplete s jinou misí.“

Bylo mu šestnáct, když se zhlédl v letectví a kosmonautice. Dokonce sestrojil vlastní raketu. Už ji chtěl vyslat vzhůru do oblak, ale narazil na problém. Neprodali mu chemikálie k výrobě paliva. „Rok poté, co jsem se narodil, přeletěl Charles Lindbergh oceán. Byla to výzva, sen, motivace,“ připomněl v jednom z rozhovorů. UŽ V 16 SI POSTAVIL RAKETU

Raketu nakonec zprovoznil s profesorem chemie, který se stal jeho spiklencem.„Explodovala nám pár metrů nad zemí. Řekl jsem si, že se mi nic podobného už nesmí nikdy stát. A maminka se o tomhle extempore nikdy nedozvěděla.“ Zajímavé, když pomyslíme, že o pětadvacet let později odvrátil zkázu vesmírné lodi a svoji posádku zachránil od jisté smrti. Obratnými manévry, obdivuhodnou improvizací a dalšími záchrannými pracemi za podpory NASA ze Země proletěl manuálně atmosférou a přistál v moři.

Prarodiče přišli z Dolní Lukavice

Maminka Blanche se narodila Janu a Anně Maškovým jako Blanka Mašková v Chicagu v roce 1895. Rodiče přišli z Dolní Lukavice u Přeštic na Plzeňsku (odtud byla maminka, otec pocházel z Horní Lukavice), odkud utekli před bídou.

Jako první viděl odvrácenou stranu Měsíce

Popište Měsíc, jak jste ho viděl z jeho odvrácené strany na palubě Apolla 8. „Bylo to vzrušující, vrcholná chvíle mé kosmické kariéry. Viděli jsme krátery, které ze Země vidět nejsou, a věděli jsme, že jsme první. Skutečným zjevením pro mě ale byla Země. Tak malá v té záplavě vesmírné tmy. Měsíc je šedý, má jen šedé odstíny, ale Země má spoustu barev. Dal jsem si před sebe palec a celou ji zakryl. Bože, je malá, přitom tam žije šest miliard lidí. Jaké štěstí, že tam můžeme být.“ Tohle jste si myslel? „A také to, jak jsme bezvýznamní v celém vesmíru, ale zároveň důležití. Věříme, že až umřeme, půjdeme do nebe. Ve skutečnosti tam míříme, už když se narodíme.“

CO SE STALO NA LODI APOLLO 13?

● Při promíchání nádrží kyslíku a vodíku byl způsoben na odhalených měděných vodičích zkrat, který způsobil požár.

● Kyslík se promíchával, jelikož se skladuje v jakési kašovité substanci o teplotě minus 270 °C a nesmí se více podchladit.

● Zkrat způsobil vznětí teflonové izolace, následně došlo k výbuchu a poškození hliníkového obalu servisního modulu. V lodi zela obrovská díra.

● Od kosmické lodi se táhl pás plynu, který ve vakuu zmrzl na ledové krystalky a začal vytvářet zvětšující se chvost. ● Únik kyslíku ohrozil na životě astronauty, neboť jednak hrozila smrt udušením, jednak prudké ochlazení v řídící kabině mohlo způsobit absolutní výpadek elektřiny.

● Posádka byla nucena vyřadit z chodu všechny přístroje, jejichž činnost nebyla zrovna nutná. Byla vystavena nepříjemnému chladu.

● Před vstupem do atmosféry došlo k odhození lunárního modulu určeného pro vlastní přistání na Měsící a poničeného servisního modulu.

● Dne 17. dubna 1970 došlo k toužebně očekávanému momentu – na hladinu Tichého oceánu, severovýchodně od Americké Samoy, dosedl velitelský modul.

● Zachráněných astronautů se ujala posádka letadlové lodi Iwo Jima. Jejího kapitána si o 25 let později ve filmu Apollo 13 zahrál právě sám Jim Lovell.

Celý článek s rozhovorem najdete v Nedělním Aha!



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.