Masaryk měl armádu dřív než stát: Legionáři vybojovali založení Československa!
10 fotografií
Válčili v první linii a často je nasazovali jako vyzvědače. V případě zajetí jim jako dezertérům hrozil trest smrti. Legionáři však neváhali nasadit život, aby pro svou zem vybojovali samostatnost. Právě na jejich zásluhy mohli před 100 lety navázat Tomáš Garrigue Masaryk (†87) a Edvard Beneš (†64), když vyhlašovali Československo! Další z příběhů ke 100 letům republiky se věnuje legiím.
Když začala první světová válka, mnozí čeští a slovenští vojáci měli pramalou chuť dát svůj život za nenáviděné Rakousko-Uhersko. Za svobodu rodné země se už v roce 1914 rozhodli bojovat Češi a Slováci žijící v zahraničí. První československé dobrovolnické jednotky byly Česká družina v Rusku a ve Francii rota Nazdar. Čeští krajané také bojovali na straně srbské armády.
Účast ve válce
Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik (†38) si uvědomovali, že předpokladem mezinárodního uznání práva Čechů a Slováků na vlastní stát je přímá účast našich vojáků ve válce na straně Dohody. „Postavíme-li armádu, dostaneme se tím do nového právního poměru k Rakousku i Spojencům... V každém případě nebudou moci Spojenci ani Vídeň přejít kolem nás mlčky, budeme-li mít vojáky,“ řekl tehdy Masaryk.
Vybojovali stát
V carském Rusku do roku 1917 vznikl z České družiny, dobrovolníků a válečných zajatců Československý armádní sbor, který čítal přes 40 000 mužů. Ve Francii vznikla Československá brigáda o dvou střeleckých plucích. V Itálii pak v roce 1917 výzvědné oddíly, legionáři totiž ovládali jazyky i zvyky nepřítele. O rok později se zformovaly čtyři střelecké pluky. Nasazení legií v bojích bylo po válce pádným argumentem pro uznání práva na samostatnost Československa.
Začalo to u Zborova
Jedna z nejslavnějších bitev, ve které českoslovenští legionáři zvítězili, byla bitva u Zborova (území dnešní Ukrajiny). Na straně Ruska stálo 3500 Čechů a Slováků, kteří bojovali proti 5500 rakousko-uherským. Mnoho z nich byli jejich krajané! I když byli v menšině, dokázali legionáři zvítězit a pronikli až pět kilometrů na území nepřítele. Tato bitva znamenala předěl ve vnímání legií, vítězství samo ale následně přišlo nazmar. Rozpadající se Ruská armáda na něj nedokázala navázat a zanedlouho Rusko z války odstoupilo úplně.
Hrozil jim trest smrti
Boj na straně nepřítele rakouská armáda trestala jedině smrtí. Takový osud potkal například několik desítek raněných z bitvy u Zborova, kteří padli do rakouského zajetí. Obecně byli legionáři často »první na ráně«, přesto se ale nevzdávali.
Návrat z Ruska trval léta
Poté, co Rusko kvůli revoluci roku 1917 vystoupilo z války, neměli legionáři na východní frontě proti komu bojovat. Měli opustit zemi přes přístav Vladivostok na břehu Tichého oceánu. Jenže to zkomplikoval nástup bolševiků. Do konce srpna 1918 ovládli legionáři transsibiřskou magistrálu. Masaryk ale jejich zapojení do bojů nakonec neodsouhlasil, a tak Čechoslováci mířili domů. Československo vzniklo 28. října 1918, návrat legionářů se ale pěkně protáhl. Poslední loď s československými vojáky odplula 2. září 1920.
František Jirsa (†90) : Velel evakuačnímu transportu z Vladivostoku
Správný chlap a velký vlastenec, který se vždy líbil ženám. Ale hlavně legionář! To byl František Jirsa (†90). Legionář z východní fronty byl nejprve důstojníkem rakousko-uherské armády, k jejím protivníkům se ale přidal hned v prvním roce války. „Byl nejprve u Srbských jednotek, později v legiích cvičil vojenské psy. Děda byl totiž veliký nimrod a zvířatům rozuměl,“ vysvětluje jeho vnuk Jan (65). Po odstoupení Ruska z válečné fronty pak jeho dědeček velel jednomu z transportů z Vladivostoku. Loď SS Nanking zamířila 19. srpna 1919 do USA, kde jej s kamarády z války kromě Čechoameričanů přijal i americký prezident Woodrow Wilson (†67)! „Velmi se mu zamlouvalo chování důstojníků. Všiml si zvlášť postavy velitelovy, majora Jirsy, jenž nesl se pevně a svižně,“ psala tehdy Československá tisková kancelář.
Zdeněk Rejman (†67): Posílal zprávy Masarykovi
Čech Zdeněk Rejman (†67) odešel jako zlatník do Petrohradu už roku 1900. Proto když vypukla první světová válka, spěchal do Kyjeva, kde se přidal k prvním příslušníkům československého odboje v Rusku. Podílel se na vytvoření České družiny, dobrovolnické vojenské jednotky složené nejprve z Čechů žijících v Rusku, později i z válečných zajatců. Byla pramatkou československých legií v Rusku. „Zprávy o činnosti legií v Rusku posílal Masarykovi a Benešovi,“ vypráví jeho syn Martin (77). Zdeněk Rejman ale dělal víc než to, přímo se účastnil složitých jednání mezi exilovými představiteli, které provázely formování legií a později vznik nové republiky.
10 fotografií
