Zeman versus Drahoš: Bitva postojů prezidentských kandidátů
12 fotografií
Že rozdílnější už Miloš Zeman (73) a jeho vyzyvatel v druhém kole prezidentských voleb Jiří Drahoš (68) snad ani nemohou být? Pravda, v domácích záležitostech, jako je třeba jmenování profesorů či udělování státních vyznamenání, má každý svou hlavu. To nad evropskými otázkami si oba kandidáti prakticky notují.
1. Měly by být pravomoci prezidenta rozšířeny?
NESHODNOU SE
Drahoš: Jako prezident by kompetence hlavy státu zachoval v současné podobě: „Jsou zcela dostatečné. Náš ústavní systém je vyvážený. Stačí jej jenom respektovat.“
Zeman: Současný prezident by změnil kompetence minimálně ve třech oblastech: „Prezidentovi by se měla vrátit zákonodárná iniciativa, za druhé veto prezidenta by mělo být přehlasovatelné kvalifikovanou většinou, tedy 120, ne 101 hlasy, a za třetí bych odstranil některé kontrasignace premiéra, například u státních vyznamenání.“
2. Pověřil by sestavením vlády člověka podezřelého z trestného činu?
NESHODNOU SE
Drahoš: Kdyby na Hradě seděl, Andrej Babiš by mu zřejmě vůbec nesměl přes práh. Důvody má pro to bývalý šéf Akademie věd dva: „Prvním je pověst ČR v zahraničí, druhý důvod je praktický – trestně stíhaný člověk nemůže svoji funkci vykonávat s plným nasazením.“
Zeman: Babiše, jehož vydání kvůli kauze Čapí hnízdo žádají vyšetřovatelé, pověřil sestavením vlády. Politici by se podle Zemana měli řídit principem presumpce neviny. „Prosím tedy všechny politiky včetně sebe, aby si nehráli na policejní vyšetřovatele nebo na státní zástupce, nebo dokonce na soudce. Není to jejich funkce,“ řekl minulý týden ve Sněmovně.
3. Hodlá využít právo plošné amnestie, nebo by uděloval jen individuální milosti?
NESHODNOU SE
Drahoš: „Plošnou amnestii ne, individuální milosti pouze pro velmi výjimečné případy humanitární povahy.“
Zeman: Přestože na začátku svého funkčního období tvrdil, že s milostmi se má šetřit jako s šafránem, dosud prezident udělil 8 milostí. Jednu dostal také odsouzený vrah Jiří Kajínek.
4. Byl by pro obnovení trestu smrti?
SHODNOU SE
Drahoš: Podle Drahoše nejvyšší trest do naší společnosti nepatří.
Zeman: Jeho názor na trest smrti není znám. Jednou se ale v souvislosti s poválečným odsunem Němců nechal slyšet, že „když občan nějaké země kolaboruje se zemí, jež jeho stát okupuje, tak je vyhánění mírnější trest než například trest smrti.
5. Jmenoval by všechny navrhované profesory?
NESHODNOU SE
Drahoš: „Je na akademické obci, kdo je podle ní hoden takového titulu. Prezidenta chápu jako vykonavatele role dané ústavou.“
Zeman: V květnu 2013 odmítl jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu, který dříve Zemana kritizoval za jeho proruské aktivity. Učinil tak až po nátlaku veřejnosti. V roce 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety tří profesorů, zdůvodnil to jejich prohřešky z minulosti.
6. Vetoval by zákony, které projdou oběma komorami Parlamentu?
SHODNOU SE
Drahoš: „Pouze v případě pevného přesvědčení, že zákon je v podstatných důvodech špatný.“
Zeman: Během svého prvního funkčního období vetoval hned 7 zákonů.
7. Je pro zavedení spoluúčasti pacientů a standardů ve zdravotnictví?
NESHODNOU SE
Drahoš: Spíše se staví proti spoluúčasti. „Obecně ji nedoporučuji. Platby za nadstandardní nezdravotnické služby by neměly narušovat princip současné zdravotní péče pro všechny,“ říká.
Zeman: Prezident se v minulosti vyslovil pro udržení současné míry přímé spoluúčasti, také nadstandardy se mu líbí. „On si myslí, že nadstandardy jsou správná cesta, pokud se podaří udržet medicínu v rozumné kvalitě,“ tlumočil v roce 2013 Zemanův názor tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger.
8. Zpřísnil by tresty za korupční delikty?
NESHODNOU SE
Drahoš: „Jsou již dostatečné. Je třeba zlepšovat metody prokazování korupce a věnovat se prevenci,“ tvrdí.
Zeman: V červnu 2015 prezident osobně ve Sněmovně lobboval za prosazení zákona o prokazování původu příjmů, výše postihů se mu ale příliš nezamlouvala. „Byl bych velmi rád, kdyby některým z vašich pozměňovacích návrhů byly tyto penalizační sazby zpřísněny, protože je pokládám za příliš mírné,“ uvedl tehdy.
9. Měla by ČR opustit EU?
SHODNOU SE
Drahoš: „Opustit EU je pro mne nepředstavitelné, je to výměna bezpečí a prosperity za izolaci,“ říká. Česko by se podle něj naopak mělo zařadit k hlavnímu proudu EU.
Zeman: Svůj postoj k EU demonstroval už jen tím, že po svém nástupu nechal na Hradě vyvěsit unijní vlajku. Tomu se Zemanův předchůdce Václav Klaus bránil jako čert kříže. Prezident si sice přeje referendum o setrvání v EU, osobně by v něm hlasoval pro setrvání Česka. Především proto, že je to dosud pro naši zemi finančně výhodné.
10. Měli bychom přijímat migranty?
SHODNOU SE
Drahoš: „Jsem odpůrcem povinných kvót a přijímání ekonomických migrantů. Osoby se o azyl mají ucházet v první bezpečné zemi, do níž dorazí.“
Zeman: Vystupuje ostře proti kvótám, které jdou podle něj proti českým národním zájmům a měly by skončit v propadlišti dějin. Je podle něj lepší přijít o evropské dotace, než kvóty přijmout.
11. Měly by se daně snížit, případně systém zjednodušit?
SHODNOU SE
Drahoš: „Placení daní by mělo být především méně komplikované, předvídatelnější a daně by se neměly měnit ode zdi ke zdi,“ myslí si. Prezident by však do rozhodování o výši daní neměl vůbec vstupovat.
Zeman: Nutnost zjednodušit daňový systém probírala s prezidentem v prosinci v Lánech nová ministryně Alena Schillerová. „Tento směr jednoznačně podporuje a záleží mu na tom, aby se ho podařilo naplnit,“ tlumočila Schillerová pro Aha! prezidentův názor.
12. Podepsal by zákon, který by umožňoval vypsat referendum o vystoupení z EU či NATO?
NESHODNOU SE
Drahoš: Podepsal, ale... „Pokud by neobsahoval parametry umožňující takové referendum vyhlásit jen z vůle nějaké příliš omezené skupiny lidí. Jsem příznivcem referend na komunální úrovni, u celostátních referend na takto důležitá témata bych byl velmi obezřetný.“
Zeman: Také zákon o obecném referendu osobně ve Sněmovně podpořil v březnu 2016. „Může politikům alespoň částečně prestiž vrátit. Umožní překonat bariéru odcizení mezi občany a politiky a občany více vtáhne do procesu rozhodování,“ řekl tehdy poslancům a dodal: „Nesouhlasím s těmi, kdo jsou pro vystoupení z Evropské unie. Ale udělám všechno pro to, aby bylo referendum a aby se v něm mohli vyjádřit. A totéž k vystoupení z NATO.“
13. Měla by ČR přijmout euro?
SHODNOU SE
Drahoš: „Jednoho dne ano, koneckonců je to i závazek. Otázka je, kdy má ten den nastat. Nevolám po tom, aby se nyní unáhleně stanovil termín. Osobně vnímám některé nevýhody, ale pozitiva podle mne převažují.
Zeman: Zavedení společné evropské měny by se prezident nebránil, obavy z eura jsou prý neoprávněné, nepoškodilo by ani českou suverenitu. „Česká republika je na vstup do eurozóny připravena necelých deset let, plníme maastrichtská kritéria, ale je tu mentální bariéra,“ řekl loni.
14. Požadoval by od osoby pověřené sestavením vlády garanci v podobě sněmovní většiny?
NESHODNOU SE
Drahoš: „Jednáním bych pověřil buď zástupce strany, která vyhrála volby, nebo někoho jiného, jehož bych považoval za pravděpodobnějšího kandidáta na získání většiny. Pro následné jmenování premiérem bych většinu vyžadoval.“
Zeman: V této věci prezident své názory mění. Zatímco podpisy většiny poslanců vyžadoval Zeman před čtyřmi lety od Bohuslava Sobotky, Babišovi až donedávna takovou podmínku nekladl. Otočil až minulý týden: „Předpokládám, že mě pan Andrej Babiš bude pravidelně informovat o výsledcích svých jednání. V okamžiku, kdy přijde a řekne, že má minimálně 101 zaručených hlasů, tak ho podruhé jmenuji premiérem.“
15. Kolik vyznamenání by ročně udělil a komu?
NESHODNOU SE
Drahoš: „Bude jich podstatně méně, než jsme byli v posledních letech svědky. A rád bych zúžil škálu důvodů pro udělení vyznamenání na opravdu zásadní přínosy pro ČR. Osobní vztah k prezidentovi mezi ně určitě nepatří.“
Zeman: Současný prezident ročně udělí mezi 29 a 39 vyznamenáními a čelí občas kritice, že ocenění získávají i lidé Zemanovi nakloněni. Kolem 20 metálů ročně rozdal Klaus, naopak Václav Havel v roce 1998 ocenil skoro 90 osobností.
Bohumil Pečinka analyzuje 1. kolo prezidentské volby:
12 fotografií
