O zdraví nemlží jen Zeman: Co tajil Masaryk! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 25. dubna 2024

Svátek slaví Marek, zítra Oto

O zdraví nemlží jen Zeman: Co tajil Masaryk!

O zdraví mlžil i Masaryk
O zdraví mlžil i Masaryk (Foto: ČTK, Profimedia, ara)

Prezident Miloš Zeman dává najevo, že do jeho chorobopisu nikomu nic není, že jeho patálie s necitlivými končetinami, cukrovka a další trable jsou jeho soukromou věcí. Nejsou. Z historie se dozvídáme, že zdravotní stav hlav států ovlivňuje jejich zásadní rozhodnutí. Podepisuje se na náladě, kondici, vnímání ze zahraničí. Čeští a českoslovenští prezidenti byli vesměs pacienti, více či méně sužovaní nemocemi.

Vzpomeňme třeba Edvarda Beneše, stíhaného mrtvicemi. Nepomohla mu zrada spojenců v Mnichově 1938, cítil se slabý a podle toho jednal. Po válce podcenil komunistické zlo a zbytečně ustupoval. Klement Gottwald ve svých paranoidních stavech poslal na popraviště desítky nevinných lidí.

Za týden se uskuteční první kolo prezidentských voleb a jedním z témat je právě i zdravotní stav kandidátů. Většina se těší solidnímu zdraví, akorát favorit trvale klempíruje. Nyní, když si uvědomíme, že v čele Československa, resp. České republiky stáli prezidenti, jimž tělesné neduhy bránily plnit povinnosti, případně způsobily, že dokonce svou činností přispěli k pádu státu, v jehož čele stáli, měl by to být jeden z aspektů našeho rozhodování při volbě hlavy státu.

TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK
Jakkoli byl »Tatíček národa«, nebo »Prezident osvoboditel« silným mužem, rád se nechával fotografovat na koni, chodil vzpřímeně a žil celkem asketicky (spal na tvrdé posteli, brzy vstával a minimálně holdoval alkoholu), věk se na něm přece jen podepsal. Bylo mu 84 let, když ho v roce 1934 počtvrté zvolili prezidentem. V tu dobu už měl za sebou těžkou mrtvici, která ho částečně paralyzovala. Trpěl ztrátou orientace, necítil nohu, ruku, byl roztržitý, když nenacházel česká slova, vypomáhal si anglicky. Na konci života mluvil v soukromí výhradně v angličtině.
Nicméně do té doby byl zdráv. Významnější chorobu prodělal v době své funkce jen jednou, na počátku 20. let. Z komplikované infekční endokarditidy (bakterie napadají srdeční chlopně, vlivem toho dochází k deformaci a komplikace se mohou přesunout na cévy až do mozku) se dokázal vyléčit, ale následně trpěl každý rok virózami. Měl záněty žil v nohou.



Cestou do ložnice bloudil
Na přelomu dubna a května 1934 ale poprvé projevil jistou roztržitost. Při odchodu do ložnice v lánském zámku zabloudil, stěžoval si na bolest v oku. Druhý den si dcera Alice při obědě všimla, že otec neudrží lžíci v pravé ruce. Zprvu to jeho osobní lékař dr. Adolf Maixner vysvětloval revmatismem a vydal zprávu pro tisk, že prezident byl stižen chrapotem, proto nevycházel a nepřijímal návštěvy (už tehdy se mlžilo a národu se podávaly dezinformace). Později byl nucen uznat, že od května do konce roku prodělal několik mozkových příhod.

Zapomněl prezidentský slib
Bagatelizace ale měla své opodstatnění, prezidenta čekaly 24. května volby. Chtěl, aby se jeho nástupcem stal Edvard Beneš, ale ten byl pro mnohé v té době ještě nepřijatelný, tak se Masaryk podvolil a šel do svých čtvrtých prezidentských voleb. Když skládal slib, téměř neviděl a text chtěl říct spatra, ale v půlce se zarazil. Zbytek mu napovídali. Když odcházel z Vladislavského sálu, podpírali ho a lidem bylo vysvětleno, že ho zlobí oko a hůře se orientuje. „Hodně četl a psal a je unaven, a bolí ho ruka,“ ohlásil doktor Maixner, mimochodem gynekolog, který předepisoval antidepresiva Charlottě Masarykové.

Lépe mu bylo jen v soukromí, když nemusel úřadovat, ožíval. „Prosím vás, zprostěte mne té funkce. Nemohu dělat figuranta. Člověk nezdravý má nezavazet,“ prosil svého syna Jana a Beneše. Abdikoval v prosinci 1935, zemřel o necelé dva roky později ve spánku po dalších mrtvicích a zápalu plic. Měl silně zkornatěné tepny, ložisko tuberkulózy v jednom plicním laloku. Bylo mu 87 let. „Chtěl bych zemřít. Je všeobecně vhodná doba,“ pronesl pět dní před smrtí.
Maixner v osobních spisech popisoval poslední dny umírajícího a jmenoval zde problémy s inkontinencí, popisoval záchvaty zuřivosti.

Jak jeho neduhy ovlivnily politiku?
Podle historiků měl být tvrdší proti Henleinovcům, mohl Sudetoněmeckou stranu zakázat. Určitě však měl přísně vyžadovat dodržování zákonů a ústavy, což Němci vytrvale porušovali.

Místo podpisu razítkoval
Masaryk se pro třes a nepohyblivost ruky nedokázal ve svém čtvrtém mandátu podepsat. Situaci vyřešili jeho úředníci diskrétně: v červenci objednali razítkovací strojek s faksimilemi prezidentova podpisu. Zákony razítkovali na místě, kam prezident přiložil prst.

Co tajili další naši prezidenti si přečtěte v Nedělním Aha!



Přečtěte si
ivoadler
8. 1. 2018 • 11:38

Titíž lidé, kteří básní o Masarykovi, odsuzují Zemana, přestože jeho zdravotní stav je mnohem lepší a je i mladší. Na to, aby dělal prezidenta, má vrchovatě.

-bello-
7. 1. 2018 • 21:04

Kult Masaryka, jako i Havla.Někteří jsou tak blbí, že postrádají kritické myšlení.Masaryk mě jednou pro vždy naštval se Slovenskem.Tím si u mě i vymazal své zásluhy .Je mi jinak vážně úplně lhostejný. Nebyl ve vládě sám a pravomoce prezidenta se vyvíjely.Zeman je prostě Zeman a Slovensko tu máme zas !

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.