Když Měsíc září nejblíže: Superúplněk 3x po sobě!
11 fotografií
V noci na včerejšek jsme mohli pozorovat ne zrovna běžný jev, tzv. superúplněk – to když je Měsíc v úplňku zrovna v čase, kdy je Zemi nejblíže. Promeškali jste tu podívanou? Nevadí, v lednu budete mít další dvě šance!
Superúplněk se objeví zhruba jednou za 14 lunárních měsíců, takže ten letošní vychází statisticky v pořádku. Poslední se totiž ukázal loni 14. listopadu a byl o něj mimořádný zájem: Měsíc byl totiž Zemi nejblíže od roku 1948!
Ovšem teď si statistiky dávají jaksi volno: hned v lednu totiž budou bezprostředně následovat další dva superúplňky – a to 1. a 31. 1. 2018!
Astronomická souhra
Měsíc není od Země pořád stejně daleko, obíhá totiž po elipse. Nejbližší bod (tzv. perigeum, česky přízemí) je 356 500 km. A když je takto blízko a zároveň je ve fázi úplňku, hovoříme o superúplňku. Oproti mikroúplňku (v apogeu čili odzemí), ve vzdálenosti 406 700 km je kolo na nebi o 30 % jasnější a o 14 % větší.
Z vědeckého hlediska to nemá valný význam, jde o kuriozitu. Ostatně pojem superúplněk nevymyslel vědec, nýbrž astrolog Richard Nolle roku 1979.
„Superúplněk není pouze hostinou pro oko. Stejně jako neviditelný »supernov« (neplést se supernovou – pozn. red.) ho doprovází nárůst v četnosti i prudkosti přílivových vln, bouří i seismické aktivity,“ píše Nolle na svém blogu Astropro News.
Zdá se logické, že když je Měsíc blíž, působí jeho gravitace, a tedy slapové jevy silněji, ovšem vědci nenašli prokazatelný výkyv od běžných úplňků.
Vliv úplňku na člověka:
* Problémy s usnutím
* Spánek kratší o 20 minut
* Výjimečně náměsíčnost
* Zvýšená nervozita
* Emocionální labilita
* Méně chuti na sex
11 fotografií
