4000 ocelových pánů nebes: Kde mají letadla hřbitov...
V dnešní době nejsou žádnou raritou hřbitovy pro zvířátka, ovšem takové pohřebiště letadel, to se jen tak nevidí! To největší na světě se nachází v americkém státě Arizona, přímo uprostřed pouště.
Pokud ho chcete vidět, nemusíte se kvůli tomu trmácet až do Ameriky. Na Google Maps stačí zadat heslo »Arizona Boneyard«. Uvidíte s hodinářskou přesností (možná lépe řečeno s vojenskou precizností) vyskládaná letadýlka v řadách, na šikmo, zaklesnutá křídly, je to zkrátka úchvatná mozaika a připomíná sbírku hodně plodného modeláře.
Z USA i zahraničí
Na ploše více než 2600 akrů (jen pro představu – odpovídá to velikosti 1300 fotbalových hřišť) tu stojí spořádaně celkem 4400 vysloužilých bojových letounů. Některé čekají na opravu, jiné už misi nadobro splnily. K vidění tu jsou téměř všechna letadla, která sehrávala klíčovou roli ve velkých válečných konfliktech 20. století. Nechybí nákladní letouny ani bombardéry. Většina z nich patří armádě Spojených států, po domluvě tu ale mohou své mohutné stroje zaparkovat i ozbrojené složky jiných zemí. Letadlový hřbitov v Tucsonu funguje už od roku 1946.
Jako fénix z popela
Každé letadlo, které se na arizonský hřbitov dostane, musí projít rozsáhlou vstupní procedurou. Letouny z letadlových lodí se důkladně čistí, aby se zbavily soli. U všech ostatních letadel dochází k vypuštění palivových nádrží a odstranění všech potenciálně výbušných součástek. Potrubí se natírá bílou barvou, která pomáhá odrážet sluneční paprsky. Pak už oceloví krasavci jen čekají. Někteří z nich jsou rozebráni a jejich součástky slouží k opravám méně poškozených letadel. Jiným je dopřána generální rekonstrukce, po níž se zase mohou vznést do vzduchu. Doslova z hromady šrotu tak před dvěma lety povstal například slavný bombardér B-52 přezdívaný Ghost Rider, který létal zejména v období studené války.
Poušť letadlům prospívá
Asi se divíte, proč americká armáda nechává stařičké ocelové pány napospas pouštnímu klimatu. Jenže právě vyprahlá poušť je tím nejideálnějším místem k jejich poslednímu odpočinku. Díky pevné půdě není nutné budovat betonové ranveje, letadla se po písku snadno přemisťují. Navíc tu je velmi nízká vlhkost a téměř neprší, takže kovové součástky nepodléhají korozi. Některé letouny i přesto chrání před případnou nepřízní počasí speciální kryty.