Okupace před 49 lety: Sen, realita, noční můra
20 fotografií
Před domem tanky, hlaveň kulometu namířená do obličeje! I tak vypadalo ráno běžných lidí 21. srpna 1968. Výbuchy a střelba na Národní muzeum, obavy o budoucnost... Vrátit se v čase a podívat se na běžný život v období normalizaci lze ode dneška v novém prostoru Muzea komunismu.
Bez nadsázky jeden z nejčernějších okamžiků naší země byla noc z 20. na 21. srpna 1968. Bez vědomí vlády tehdy překročily armády pěti spojeneckých států Varšavské smlouvy československé hranice. Lidé stanuli před kulomety i děly tanků vojáků Sovětského svazu, Polska, Východního Německa, Maďarska a Bulharska. Následkem okupace byly dvě desítky let normalizačního režimu. Mezi těmi, kdo v těchto letech poznali komunistický lágr, byl i Jiří Stránský (85), mimo jiné autor knižních předloh seriálu Zdivočelá země (1997). Je také tím, kdo na novém místě otevře dnes večer rozšířenou expozici Muzea komunismu. „Sen, realita, noční můra – to je základní tematické rozdělení výstavy,“ řekla Aha! Jana Čepičková, ředitelka a spolumajitelka muzea. „Nově máme i prostor pro krátkodobé výstavy, promítací místnost a místnost pro návštěvy škol,“ dodala. Stálá expozice představuje éru komunismu se zaměřením na Československo nejen přes osobnosti své doby a známé události. Nabízí i pohled na každodenní život obyčejných lidí.
Desítky let života na 1500 metrech
Více než 60 textových panelů, ale především archivní fotografie a desítky exponátů představují toto truchlivé a šedé období kromě politiky také v dalších tématech. Nechybí mezi nimi ani sport, vzdělání, umění a také samozřejmě všudypřítomná propaganda, tajné služby nebo cenzura. Návštěvníci projdou v prostoru téměř 1500 metrů čtverečních dějinami od únorového puče v roce 1948 až k listopadu roku 1989. „Od sametové revoluce uplynulo téměř 30 let a překvapivě se o této části našich dějin příliš neví a ani moc neučí,“ prozradila Aha! kurátorka muzea Dana Kyndrová, dokumentární fotografka a držitelka ocenění Osobnost české fotografie 2008. Například z fotografií digitálně oživených do animací se tají dech. Co je však nejzásadnější – muzeum návštěvníkům nevnucuje žádný názor! „O všem, co se v naší minulosti dělo, vypravujeme věcně. S jakým pocitem nakonec návštěvník odejde, je pouze na něm samotném,“ dodala Čepičková.
20 fotografií
