Je mu 16 let, vypadá jako osmileté dítě!

„Očekávali jsme zdravé miminko, nevěděli jsme, že se nám narodí nemocný syn,“ začíná vyprávět maminka Kateřina Škrdlová. Hned po porodu bylo zjevné, že Filípek není zdravý. Měl rozštěp horního patra, netypickou hlavičku a přetočená chodidla směrem dovnitř.

Šlo mu o život
„Syn byl teprve tři dny na světě a už měl sádry až ke kyčlím, aby mu narovnaly nožičky. První dva měsíce jsme strávili v nemocnici. Když jsme byli doma pár dnů, nečekaně zkolaboval,“ vzpomíná Kateřina. Pak už to šlo s Filípkem z kopce... Začal kolabovat při každém jídle. Vrtulníkem byl převezen do nemocnice. Bojoval tam o život. „Filda mi kolaboval třeba dvakrát až čtyřikrát denně a musela jsem ho vždy oživovat. Má totiž slabý stridor, to je taková záklapka v krku, která reguluje polykání a dýchání. Musela jsem si udělat zdravotní kurz, kde jsem se naučila třeba dávat injekce a zavádět hadičku do žaludku, aby se syn najedl,“ popisuje maminka.

Začal se zlepšovat
Lékaři doporučovali chlapce dát do ústavu, s tím ale maminka nesouhlasila. Až v pěti letech se začal malý bojovník zlepšovat díky svému bráchovi Radimovi (11). Nyní je Filipovi 16 let a vypadá jako osmileté dítě. „Neumí chodit, mluvit, nenají se bez pomoci, nemá pojem o čase a musím ho přebalovat. Filípek už si alespoň dokáže ukázat na jídlo, na které má chuť, i když mu musíme vše mixovat. V tom vidíme zlepšení,“ dodává maminka dvou dětí.

Rodinu živí jen otec
Maminka Kateřina se musí starat o postiženého syna 24 hodin denně, uživit čtyřčlennou rodinu musí otec. „Manžel David je kluků velký táta, který vydělává peníze, abychom měli všechno potřebné. Také mi hodně pomáhá manželova maminka Jarmila, která má odvahu Filípka hlídat,“ říká.

Lékaři ho několikrát pohřbili
Chlapcovu budoucnost nikdo nedokáže odhadnout, podle lékařů měl zemřít už po narození. „Do roka nám ho třikrát pohřbili. Řekli mi, že ty jeho stavy je smrtelná kombinace, že to nemůže zvládnout,“ říká maminka Kateřina.

Chodí do školy
Filípek chodí do speciální základní školy do deváté třídy. „Musí navštěvovat základní školu, i když není vzdělavatelný, takže ho vozím denně 19 kilometrů tam a 19 zpátky. Musela jsem si kvůli tomu udělat i řidičák. Ze začátku jsem s ním zůstávala i ve třídě,“ uvádí Kateřina.

Pomohli mu kaskadéři
Občanské sdružení Mapaj pomáhá tělesně postiženým a závažně nemocným dětem. Pořádají charitativní akce, kde předvádějí své kaskadéřské kousky. Vybrané peníze pak předají rodině s nemocným dítětem. Pomohli tak právě i Filípkovi.