Ohromující objev mění pohled na Homo sapiens!
Jestli vám z hodin dějepisu na základní škole utkvělo, že Homo sapiens, tedy člověk moudrý, se vyvinul před 200 tisíci lety, můžete tuto informaci v klidu zapomenout. Moderní lidstvo je totiž podle nového vědeckého objevu o 100 tisíc let starší!
Za nejstarší pozůstatky Homo sapiens se až dosud považovaly 195 000 let staré úlomky kostí nalezené v etiopském Omo Kobish na východě Afriky. Proto se mělo za to, že lidstvo pochází z této doby a této lokality.
Jindy a jinde
Vědci teď ale nalezli fosilie homo sapiens staré 300 tisíc let – a co víc, objevili je v Maroku, tedy na severozápadě »černého kontinentu«! „Mysleli jsme si, že kolébka lidstva ležela před asi 200 tisíci lety někde ve východní Africe. Nové údaje ale ukazují, že Homo sapiens se už před 300 tisíci lety rozšířil po celém kontinentu,“ vysvětluje Jean-Jacques Hublin, který nalezené fragmenty zkamenělých pozůstatků kostí, lebek, čelistí a zubů podrobil s mezinárodním týmem vědců detailní počítačové tomografii a statistickým analýzám.
Byl vyvinutější
Senzační vědecké závěry se navíc netýkají jen časového a zeměpisného zařazení. Podle Hublina byl obličej raného Homo sapiens už před 300 tisíci lety plně vyvinutý! „Tvar obličejových kostí se vyvinul už na začátku evoluce našeho druhu,“ dedukuje vědec a doplňuje, že tvar i funkce mozku Člověka moudrého, který Afriku opustil před 100 tisíci lety, se proměnily až v průběhu pozdějšího vývoje.