Přešlap poslance Foldyny v Rusku: Prázdniny v Artěku!

S nabídkou letních pobytů v Artěku přijela z Ruska delegace Ústeckého kraje. Vedl ji náměstek hejtmana a poslanec Jaroslav Foldyna (56, ČSSD). „Hovořili jsme o tom, jaké by mohly být regionální vzájemné vztahy z hlediska mládeže,“ popsal Aha! schůzku s ruským náměstkem ministra školství. Mimo jiné větší spolupráce škol, aby se české děti naučily rusky a naopak. „Nabízíme pobyt vašich dětí v našem pionýrském táboře Artěk,“ popsal slova ministerského náměstka Foldyna.

Jenže jaksi zapomněl, že ukrajinský poloostrov Rusko okupuje. A české ministerstvo zahraničí neuznává obsazení Krymu. Vzápětí se na ruskojazyčném webu vinegret.cz objevil článek s titulkem: „Představitelé českého regionu nazvali Krym ruským.“ Foldyna ale tvrdí, že oficiální stanovisko Česka k situaci na Krymu ctí a šlo jen o nedorozumění. „Neuvědomil jsem si, že mluví o Krymu. Jestli bychom o tom někdy chtěli třeba uvažovat, tak to musí být samozřejmě v souladu se zahraniční politikou České republiky,“ uzavřel poslanec vládní strany. Vývoj kolem Krymu byl jedním z důvodů, proč Západ zavedl proti Rusku řadu sankcí. Vzpomínky pionýrky Jitky Dolejšové: Opékali jsme se jako kuřata na písknutí!
Tomu, kdo měl štěstí a do Artěku odcestoval, mohl být realitou tábora poněkud zaskočen. Vzpomínky bývalé české pionýrky Jitky Dolejšové, která tak strávila prázdniny, mluví za vše. „První šok nás čekal při vstupní lékařské prohlídce. Svlečení do naha byl zvláště pro nás nejstarší, tehdy už čtrnáctileté slečny, dost ponižující. Lékař, který vypadal spíš jako laborant, v bílém plášti a podivné bílé čapce, nás změřil a zvážil a zanesl naše parametry do připravených tabulek. Pak nás čekala prohlídka ostříhaných nehtů a kontrola, zda nemáme vši nebo jiné breberky,“ vzpomínala Dolejšová.

Další překvapení na sebe nedalo dlouho čekat: „Každý z nás vyfasoval balíček erárního oblečení. Prý se tak setřou sociální rozdíly, vysvětlovali nám.“ Domy, kde děvčata měla strávit nezapomenutelné prázdniny, tvořil komplex čtyřpatrových paneláků. Spalo se většinou po dvanácti v neútulné velké místnosti s bílými, holými zdmi a kovovými postelemi. V areálu se děti musely pohybovat jen v organizovaných útvarech. Vojenský dril děti čekal i při opalování. Na zapískání píšťalky se střídavě mohly slunit na betonové pláži. „Za pět minut se na hvizd píšťalky děti obrátily na břicho, následoval levý, pak pravý bok. Jako kuřata se předpisově opékaly dvacet minut a pak se šla na zapísknutí vykoupat,“ popsala táborovou disciplínu u moře Dolejšová.

Záchod? Díra v zemi
„Sociální zařízení byl jeden prostor, rozdělený dřevotřískovou deskou na část koupelnovou a záchodovou. Tu záchodovou tvořil turecký výmysl – díry v zemi se šlapkami. Jednotlivé kóje byly odděleny překližkami asi metr vysokými, takže o nějakém soukromí nemohlo být ani řeči. Sprchy odděleny nebyly,“ líčila Dolejšová své zážitky.

Postaven pro tuberáky
Artěk postavili v roce 1925 na pobřeží Černého moře nedaleko města Gurzuf na dnešní Ukrajině. Zprvu měl sloužit dětským pacientům s tuberkulózou a byl navržen jen pro osmdesát dětí. V době II. světové války se v něm rekreovali také sirotci po válečných hrdinech.
Pro potomky prominentů
Po přestavbě v 50. letech se stal největším dětským táborem na světě: ležel na ploše 3,2 kilometrů čtverečních a stálo v něm přes 150 budov. Zahrnoval tři nemocnice, školu, filmové studio, tři plavecké bazény, sportovní stadion se 7000 sedadly a spoustu hřišť. Artěk se stal symbolem a výkladní skříň sovětského režimu. Jezdit sem mohli jen ti nejaktivnější a nejuvědomělejší budovatelé komunismu. V mnoha případech hlavně potomci stranických a státních prominentů ze Sovětského svazu a zemí východního bloku.

Víte, že...
...díky příznivému podnebí mohl Artěk hostit pionýry z celého světa po celý rok?
...za dobu jeho fungování ho navštívilo na milion dětí, z toho 13 tisíc ze zahraničí?
...v dobách největšího boomu to vycházelo až na 27 tisíc pionýrů ročně?
Rozpad SSSR = krach
Anexe Krymu = vzestup
Sláva tábora utrpěla těžkou ránu po rozpadu SSSR, kdy připadl Ukrajině. Na konci roku 2008 se dostal do těžkých finančních potíží a hrozil mu zánik. Kvůli protestům ruských obyvatel, kteří obviňovali ukrajinskou vládu, že chce Artěk obětovat zájmům bohatých oligarchů, aby mohli získat lukrativní pozemky u Černého moře, uvolnila tehdejší premiérka Julia Tymošenková na záchranu osm milionů dolarů ze státní pokladny. V roce 2010 se v táboře, který se nyní jmenuje Mezinárodní dětské centrum, rekreovalo na 35 tisíc dětí z Ruska, Ukrajiny a dalších zemí. Po anexi Krymu v roce 2014 začalo Rusko znovu z Artěku vytvářet svou výkladní skříň.

Stalin, Castro, Gagarin i Putin
Branami Artěku prošlo v dobách jeho slávy mnoho slavných osobností, navštívili ho Josif Vissarionovič Stalin, Nikita Chruščov, Leonid Brežněv, ale i Fidel Castro nebo Indíra Ghándhiová, v nedávné době pak Vladimír Putin. Z nepolitických celebrit například první kosmonaut Jurij Gagarin, jehož skafandr a vesmírný pokrm – boršč v tubě od zubní pasty – je dodnes na Krymu k vidění v tamním muzeu kosmonautiky.