Skvost v pražském Klementinu: Nejhezčí knihovna na světě!

Její sbírky mají celoevropský význam a v jejím depozitáři se najde velká řádka skvostů. „Spravujeme více než 7,2 milionu svazků,“ vyřkla neuvěřitelnou cifru mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková. Návštěvníci jsou ale ohromeni nejen množstvím výběru novodobých a historických knih, ale především nádhernou architekturou. Například procházka Barokním sálem z roku 1722 bere opravdu dech. „Čtenáři amerického webu Bored Panda v hlasování rozhodli, že nejkrásnější knihovna na světě je právě ta v Klementinu,“ pochlubila se Maňáková.  

K nejatraktivnějším zákoutím Klementina patří 68 metrů vysoká Astronomická věž s kovovou sochou Atlanta na vrcholu, ze které je skvostný výhled na historické centrum města a v níž je od roku 1775 meteorologická observatoř měřící pražské ovzduší. Zajímavá je i Meridiánová síň – místnost, jež byla využívána na určování poledne. Mimochodem, na stěnách po celém komplexu jsou i třináctery sluneční hodiny. Není divu, že se Klementinum líbí po celém světě.

Víte, že...
...v knihovně ročně přibude 80 tisíc knih?

5 nádvoří, 2 kostely
Pražské Klementinum je po Pražském hradu druhou nejrozsáhlejší stavební památkou Prahy. Historický areál má velikost dvou hektarů. Jeho počátky sahají do roku 1556, kdy do sídelního města Prahy přišli jezuité. Přestavba dominikánského kláštera trvala více než 170 let a podílelo se na ní mnoho významných architektů včetně Carla Luraga, Františka Maxmiliána Kaňky nebo Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kromě pěti nádvoří jsou v areálu dva kostely sv. Salvátora a svatého Klimenta, jenž má téměř dokonalou akustiku, kašna ze 17. století a řada historických sálů.

Začali to jezuité...
Od počátků svého působení jezuité v areálu provozovali školu, v roce 1622 povýšenou na univerzitu. O 32 let později byla klementinská univerzita spojena s Karlovou, jezuitům byla předána i její knihovní sbírka. Z nově vzniklé Karlovo-Ferdinandovy Univerzity v Klementinu sídlily filozofická a teologická fakulta. Roku 1773 museli jezuité po zrušení řádu nařízením papeže Klementa XIV. areál opustit, 6. února 1777 pak Marie Terezie vydala dekret, kterým nařídila spojení čtyř velkých knihoven v jednu. „Jejím sídlem se stalo Klementinum a první návštěvníci ji navštívili už v září toho roku,“ přibližuje Irena Maňáková. V roce 1930 se filozofická fakulta přestěhovala do nové budovy a Klementinum se stává sídlem Národní knihovny.

Barokní krása
Barokní knihovní sál je tím nestarším v pražském Klementinu. Podoba barokní knihovny je dílem Kiliána Ignáce Dienzenhofera, jenž sál roku 1722 postavil. Vyzdoben byl freskami na téma Věda a umění. V sále je soubor cizojazyčné teologické literatury a hlavně sbírka geografických a astronomických glóbů, které převážně tvořili zdejší jezuité. Na obrazech v síni jsou osobnosti jezuitské koleje, v čele pak visí obraz císaře Josefa II., jenž obohatil Klementinum o svazky ze zrušených klášterních knihoven.

Výstava o historii knihovny: »To se Marii Terezii povedlo«
Kdy? Dnes a zítra od 10:00 – 18:00
Kde? V Zrcadlové kapli, Klementinum 190, Praha 1
Za kolik? Vstup zdarma