Čas sklizně zeleného zlata je tady: 250 g chmele = 286 půllitrů piva! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 25. dubna 2024

Svátek slaví Marek, zítra Oto

Čas sklizně zeleného zlata je tady: 250 g chmele = 286 půllitrů piva!

Štoky zavěšuje na česačce studentka Martina Kubinová (24) ze Šenova.
Štoky zavěšuje na česačce studentka Martina Kubinová (24) ze Šenova. (Foto Aha! – Jana Ulrichová)

Začala sklizeň zeleného zlata a srdce českého pivaře, který za rok vypije průměrně 286 půllitrů piva, plesá. Víte, že na jeden půllitr jsou potřeba tři až čtyři chmelové hlávky? Pro každého milovníka zlatavého moku tak musí zemědělci ročně vypěstovat 250 gramů chmele.

Po loňském, na úrodu velmi hubeném roce, si letos chmelaři spraví chuť. O třicet procent lepší úrodu očekávají i v zemědělském družstvu Podlesí v Ročově na Lounsku, které se svými 265 hektary patří k největším pěstitelům v Česku.

„Loni byla úroda nejslabší, co pamatuji. Dodali jsme výkupcům jen šedesát procent toho, co máme nasmlouváno. Letos předpokládám, že splníme,“ řekl ředitel družstva Josef Fric s tím, že na přesnější odhady je brzy.

V Ročově a v sousedních Vinařicích jede teď naplno 17 česaček. Na nich a ve chmelnicích pracuje celkem 250 lidí, většina z nich jsou brigádníci.

„Vstáváme v půl šesté ráno a se třemi přestávkami na jídlo jedeme až do večera do půl deváté. Jsme tu už potřetí, rádi se sem vracíme, protože je to tu fajn a schází se tu dobrá parta. Také výdělek je dobrý, loni jsme si odvezli 11 000 korun, letos by to mohlo být ještě víc,“ řekli studenti s Ostravska, které Aha! zastihlo na jedné z česaček.

O odrůdu Žatecký poloraný červeňák, který v Ročově pěstují, je velký zájem. Cena za něj se pohybuje, letos dělá 200 až 250 korun za kilogram. Česat ho tu budou nejméně do 12. září.

Největší odběratelé? Japonci
Do zahraničí míří čtyři pětiny českého chmele. Převažuje export do Asie. Tradičně největším odběratelem je Japonsko, následuje Čína, Rusko a Německo.

Desátek odevzdávali kostelu
První zpráva o chmelu na českém území pochází z 8. století. Začátkem druhého tisíciletí se už chmel z Čech vyvážel po Labi do sousedních zemí. Nadační listina Vratislava II. z roku 1088 ukládá knížecím statkům povinnost odevzdávat vyšehradskému kostelu desátek chmele. V roce 1929 byla ČSR se 17 264 hektary největším producentem chmele na světě.

Chmel v číslech
*4783 – na tolika hektarech se letos chmel v Česku pěstuje, jde o 160 hektarů více než loni.
*70 % chmelnic leží na Žatecku, další jsou v oblasti Úštěku na Litoměřicku a v Tršicích na Olomoucku.
*80 % plochy zaujímá odrůda Žatecký poloraný červeňák.

Víte, že...
...na jeden půllitr piva jsou potřeba 3 až 4 hlávky Žateckého poloraného červeňáku?
...na 1 hektar plochy chmelnic je potřeba 50 kilometrů drátku, po kterém se pne? Tedy 230 000 km na plochu chmelnic v ČR.
...chmel je trvalá rostlina, která může být na stanovišti až 30 let?
...na 1 hektar chmelnice je třeba 3333 rostlin chmele?



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.