Záhadný Hitlerův Hrádek: Po nacistech zbyla krev!

Přestože po ránu svítí slunce, cesta parkem Heulosu k samotnému Hrádku působí poněkud stísněně. Říká se, že podobu už na pohled ponurého objektu z kamene a betonu naskicoval sám nacistický vůdce Adolf Hitler. Historické prameny pak dokládají, že druhou variantu předloženého projektu, kterou tehdy vypracoval architekt Fritz G. Winter, schválil Hitler osobně 23. dubna 1938.

Původně se mělo jednat o ubytovnu Jugendherberge. Možná ale šlo jen o zastírací manévr kvůli vzniku elitního školicího střediska (něco na způsob dnešní střední školy) pro vybrané mladé jedince z řad NSDAP a SS, které bylo jediné na území tehdejšího protektorátu. Kde je pravda, není dnes jisté.

Jedna z deseti
„Podobných škol v tehdejší Říši bylo pouze deset,“ říká bývalý jihlavský archivář a badatel Ladislav Vilímek. „A tahle byla jediná na území protektorátu. O případných absolventech, kteří v Jihlavě byli připravováni do diplomatických služeb a na funkce vládních komisařů pro zabraná území, se nedochoval jediný dokument. Ti hoši, kromě mateřské němčiny, museli zvládnout jeden až dva další jazyky,“ uvádí badatel Vilímek, jenž o Hrádku chystá rozsáhlý text.

Úřaduje tu policie
Dnes je budova někdejší nacistické školy po celkové rekonstrukci za zhruba 40 milionů korun v majetku Policie ČR. Kromě výjezdních zasedání a porad vedení policie v něm čas od času podle informací Aha! ubytovávají svědky různých trestných činů, kteří musejí zůstat pod její ochranou.

Stavěli ho Češi
Záhadologové rádi uvádějí, že nacisti, když v roce 1941 Hrádek začali stavět, umístili jej v jedné ose s jihlavskou bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a městskou radnicí. „O ničem takovém nevím,“ říká Ladislav Vilímek. „Stavba nese znaky německé renesance 16. století a je postavena do tvaru písmene »U«. Kamenické a kamenosochařské práce na stavbě získala tehdejší česká firma Hurda.

Té patřil lom nedaleko Dolní Cerekve a podle návrhů německých umělců tam čeští kameníci vytvořili ze žuly výzdobu včetně sochy rytíře Rolanda, kterého pak po válce komunistické noviny Jiskra označili nesprávně za sochu Germánie,“ vyprávěl Vilímek. Kameníci pracovali tehdy střeženi odděleně od stavby za ostnatým drátem. „To mně popsala později dcera jednoho z majitelů firmy, která emigrovala do Kanady,“ vysvětlil Vilímek.

Školu otevřel K. H. Frank
Podle dalšího jihlavského badatele a amatérského historika Viléma Wodáka byla škola Adolfa Hitlera v Jihlavě slavnostně otevřena až 26. dubna 1944 v 11 hodin dopoledne. Bez Hitlera! Ten v té době už měl jiné starosti. Říšský protektor K. H. Frank tehdy pronesl slavnostní projev. Kromě něj byli na místě říšští vedoucí Schirach a Ley, župní vedoucí H. Jury a velitel braného obvodu generál pancéřových vojsk F. Schaal.

„Žáci i učitelé a vychovatelé nosili uniformy Hitlerjugend,“ uvádí Vilímek. „Okolí školy bylo neustále střeženo příslušníky SS a hrající si děti na tehdejším Heulose byly zaháněny za říčku Jihlávku,“ vysvětluje Ladislav Vílímek. Dokonce i mezi jihlavskými Němci se o tajemné škole německých elit jen šeptalo.

Naháči na zdi
Po válce před budovou Hrádku zůstala jen obrovská hromada popela ze spálených dokumentů a v místních přetrvával i nadále strach. V roce 1946 se do opuštěného Hrádku vydala dvojice dívek (16). Lákalo je dobrodružství a tajemno onoho místa. „Dovnitř jsme se dostaly oknem v přízemí,“ píše v dopise z roku 1999 Iva Šimková archiváři Vilímkovi. „Ocitly jsme se přímo v kuchyni, kde se na zemi válela spousta zakrvácených chomáčů vaty a gázy. Šly jsme do poschodí, kde jsme vstoupily do velkého sálu.

Jeho zdi byly vymalovány málo oblečenými či nahými postavami žen a mužů v nadživotní velikosti. Dostaly jsme najednou strach a utekly,“ popisovala poválečnou návštěvu Hrádku Iva Šimková. „Kam se poděly ty malby, nikdo neví,“ říká Vilímek. „Jestli je někdo odstranil, nebo je zamaloval, nevíme. V roce 1947 pak dostala Hrádek jako internát do užívání učňovská mládež. Z výzdob se dochovala jen proměna Germána ve skutečného árijce,“ poukazuje badatel na sérii fotek germánských dřevořezeb.