Přítel se chce nastěhovat. Já ale chci svůj klid
Paní Michaela radí čtenářům s jejich sexuálními problémy...
Mám po hodně dlouhé době vztah, který beru opravdu vážně. S přítelem je mi dobře, přitahuje mě, sex nás baví a celkově si rozumíme. O to víc mě teď trápí jedna věc. On by se chtěl posunout dál a navrhuje, že by se ke mně nastěhoval. Jenže já jsem zjistila, že na to asi ještě nejsem připravená. Mám ráda svůj byt, svůj režim, své ticho a způsob, jakým si organizuji život. Po letech, kdy jsem byla sama, jsem si na tu nezávislost hodně zvykla. Nejde o to, že bych s ním nechtěla být nebo že bych ho nemilovala. Jen mám pocit, že kdybychom spolu začali bydlet teď, bylo by to na mě moc rychlé. Představa sdíleného bytu, kompromisů v každodenních věcech a změny rutiny mě trochu děsí. Snažím se mu vysvětlit, že ho nechci ztratit a že ten vztah beru vážně, jen potřebuji víc času a svoje tempo. Jenže on to spíš chápe tak, že si nejsem jistá jím samým... (Klára, 31)
Milá Kláro,
zvyk na nezávislost, vlastní prostor a každodenní rituály je silný a není nic špatného na tom, že o něj nechcete přijít ze dne na den. Důležité je si uvědomit, že tempo vztahu nemusí být pro oba partnery stejné. Jeden může cítit, že společné bydlení je přirozený další krok, zatímco druhý potřebuje víc času, aby si na tu představu zvykl. Ani jedna pozice není špatná. Ve vašem případě je navíc pozitivní, že sama říkáte: vztah chcete, partnera milujete a společný život do budoucna nevylučujete. Jen potřebujete, aby k němu došlo postupně. Někdy pomůže změnit způsob, jakým to partnerovi sdělujete. Místo vysvětlování, proč na společné bydlení nejste připravená, můžete zdůraznit, co všechno ve vztahu chcete.
Pro některé páry také funguje přechodná fáze – například trávit spolu více nocí v týdnu, jezdit na delší společné pobyty nebo si zkusit „poloviční“ soužití. Partner tak získá pocit blízkosti a vy zároveň nepřijdete o svůj prostor ze dne na den.
Vaše potřeba vlastního tempa není známkou nedostatku lásky. Naopak často svědčí o tom, že chcete vztah budovat vědomě a ne pod tlakem očekávání.
