Kdyby nebyl takový stydlín!
Paní Michaela radí čtenářům s jejich sexuálními problémy...
S partnerem jsme spolu několik měsíců a po všech stránkách si opravdu skvěle rozumíme – máme podobný humor, zájmy, hodnoty i v běžném životě si výborně rozumíme. Jen v sexu je velmi stydlivý. Když na něj sáhnu trochu odvážněji nebo mu naznačím, co bych chtěla, zčervená, často ztuhne a celkově působí velmi nejistě. Navíc se mě neustále vyptává, jestli to dělá dobře, jestli se mi to líbí, jestli mám orgasmus apod. Chápu, že to může být z jeho strany snaha být ohleduplný, ale místo abych se uvolnila, cítím se spíš jako při zkoušce... (Bětka, 28)
Milá Bětko,
to, co popisujete, je častým jevem u lidí, kteří mají méně zkušeností, nižší sebevědomí nebo za sebou nemají pozitivní sexuální minulost. Vašemu partnerovi zřejmě velmi záleží na tom, abyste byla spokojená – což je samo o sobě skvělé –, ale jeho nejistota a snaha „dělat vše správně“ paradoxně vytváří napětí a brání spontánnosti a vášni.
Začnu tím pozitivním: máte vedle sebe muže, se kterým si rozumíte, který je otevřený komunikaci (byť zatím až příliš opatrně) a kterému na vás zjevně záleží. To je výborný základ, na kterém lze stavět. Teď je potřeba jemně, ale otevřeně začít formovat společný intimní jazyk.
Zkuste si s partnerem promluvit mimo postel – v klidné, nenucené atmosféře. Vyjádřete, jak moc si vážíte jeho snahy i péče, ale zároveň že by vás potěšilo, kdyby si víc věřil a zkoušel občas převzít iniciativu. Vyhněte se kritice typu „jsi toporný“ a místo toho používejte věty začínající „mně by se líbilo, kdybys…“, „připadám si víc vzrušená, když muž…“, apod.
Také můžete společně experimentovat – třeba si číst erotickou literaturu, dívat se na filmy, které rozvíjí fantazii, nebo si zkusit zahrát určitou roli. Cílem není „předělat“ partnera, ale pomoct mu uvolnit se, nabrat jistotu a objevit vlastní přirozenou sexualitu.
