Zbabělého lupiče zahnal zvuk zvonku
Seniorka z Mladé Boleslavi se toho březnového dne roku 1976 dočkala velmi nemilého překvapení. Tenkrát u dveří jejího bytu zazvonil neznámý chlapík a prý: „Váš byt mě zajímá. Rád bych tu bydlel. Pronajmu si ho od vás, co vy na to?“
Důchodkyně jen vykulila oči – slyší dobře? Proč by měla svůj byteček pronajímat? A zrovna neznámému chasníkovi, kterého v životě neviděla a který notabene nebudil právě příznivý dojem. Ostatně – kam by sama šla? A tak toho cizího slušně, ale kategoricky odmítla. To ovšem netušila, co bude následovat. Místo toho, aby chlap zavřel dveře zvenčí a odešel, praštil seniorku do hlavy, vtrhl dovnitř bytu a hned se začal hrabat v zásuvkách a skříních. „Prachy! Naval prachy – a hned. Jestli nedáš, špatně dopadneš!“ křikl.
V té kritické chvíli poslal možná osud, možná strážný anděl penzistce na pomoc její sousedku. Ta – netušíc, co se děje – zazvonila u dveří seniorčina bytu. Břitký zvuk zvonku ukázal, že neurvalý lupič je vlastně – zbabělec a třasořitka. Všeho nechal, bez kořisti vyběhl z bytu a pak z domu, aby zmizel někde v mladoboleslavských ulicích. Zda se ho později podařilo tehdejší Veřejné bezpečnosti najít a zatknout, to už zpráva denního tisku z 10. března zmíněného roku neuvádí.
