Tajemství dinosaurů: Proč byli tak obrovští?
CURYCH – Švýcarští vědci zjistili, že pravěcí dinosauři, kteří vyhynuli před 65 miliony lety po pádu obřího asteroidu, dorůstali tak závratných velikostí i proto, že potravu polykali nerozžvýkanou…
Švýcarští vědci zjistili, že pravěcí dinosauři, kteří vyhynuli před 65 miliony lety po pádu obřího asteroidu, dorůstali tak závratných velikostí i proto, že potravu polykali nerozžvýkanou…
Býložraví sauropodi byli až 62 metrů dlouzí, 20 metrů vysocí a vážili až 170 tun (tedy 170 000 kg). Byli vůbec největšími suchozemskými živočichy, kteří na Zemi kdy žili. Planetě dominovali celých 185 milionů let.
Proč tedy byli tak obrovští?
-
Potravu nežvýkali a polykali ji ve velkých soustech. Potrava tedy putovala v původní podobě přímo do střev. Nepotřebovali tím pádem žádné velké zuby, které by zatěžovaly hlavu. Malá hlava umožňovala býložravým dinosaurům mít velmi dlouhý krk (mnohem delší než dnešní žirafy).
-
Rozmnožovali se kladením vajec. Neztráceli tedy energii výchovou mláďat.
-
Měli plíce jako dnešní ptáci (ti se koneckonců z jedné větve dinosaurů vyvinuli). Tento systém plic zasahuje až do kostí, čímž je odlehčuje.
-
Měli proměnlivý metabolismus. V mládí probíhala látková výměna velmi rychle a čím byl dinosaurus starší, tím pomalejší měl metabolismus. To dnešní zvířata »neumějí«. Při vylíhnutí vážil průměrný sauropod 10 kg, ale během 20 let přibral kolem 30 tun. Rychlost látkové výměny tedy klesala v závislosti na velikosti těla. Kdyby neklesala, organismus by se přehřál.
-
Vzduch tehdy obsahoval mnohem více kyslíku (až 3x) než dnes.
-
Největší dinosauři měli teplotu těla až 48 °C. I proto se pohybovali velmi pomalu a museli dávat pozor, aby se příliš nezahřáli – při teplotách kolem 50 °C se začínají totiž v těle zvířat rozpadat životně důležité bílkoviny. Gigantičtí ještěři proto už nemohli být o mnoho větší, protože by se doslova uvařili.