Kdo se vyzná v tomhle mumraji? Křižovatky složitější než hlavolam
První »dálnice« se začaly stavět už v antickém Římě. Pozadu nezůstali ani jihoameričtí Inkové, jejichž dálniční síť měřila neuvěřitelných 18 tisíc kilometrů. Od roku 1900 počet automobilů prudce stoupal, až začalo být neúnosné, že neexistují žádné speciální silnice pouze pro motorová vozidla.
V první polovině 20. století tedy zažilo dálniční stavitelství obrovský boom. Se stoupajícím počtem aut ovšem bylo jasné, že klasické dálnice už nemůžou stačit. Pro větší bezpečnost a plynulost dopravy tedy odborníci vymysleli tzv. mimoúrovňové křižovatky. Křižovatky, kde se jednotlivé proudy kříží v patrech nad sebou, a snižuje se tak počet nebezpečných míst. Zajímá vás, jak vypadají nejsložitější mimoúrovňové křižovatky světa?
Beton, beton, beton
První betonová monstra začala vznikat v USA v první polovině 20. století. Nejprve se jednalo o menší, dvoupatrové křižovatky. Druhá polovina 20. století už ale byla o něčem jiném. Rychle vyrůstala monstra jako ze sci-fi románů. Specialisty na tyto obří betonové stavby jsou však zřejmě Japonci. Japonská města jsou totiž beznadějně ucpaná, navíc je potřeba šetřit každý metr silnic. Křižovatky vysoké jako mnohopatrová budova tedy nejsou v »Zemi vycházejícího slunce« žádnou raritou.
Obrazce jak z kaleidoskopu
Spojnicím jednotlivých směrů se v mimoúrovňových křižovatkách říká rampy. Rampy můžou být přímé, polopřímé, nebo vratné. Podíváme-li se na tvar křižovatek z ptačí perspektivy, zjistíme, že jednotlivé rampy tvoří opravdu zajímavé, dalo by se říct květinové vzory. Občas připomínají spíš výsledek točení dětským kaleidoskopem. Každá rampa, nájezd i zatáčka má ovšem svůj smysl a do posledních detailů promyšlenou funkci. Každý metr silnice pak znamená desítky různých propočtů.
Japonské kolotoče
Tvary jednotlivých křižovatek se dokonce liší i podle země, ve které byly postaveny. Třeba v Japonsku se používají téměř výhradně tzv. turbínové, nebo sdružené trubkovité tvary. Obě tato řešení sice znamenají, že pokud chcete sjet z dálnice, čeká vás pěkný kolotoč, na druhou stranu zajišťují relativně plynulý provoz i při velkém množství aut.
Evropský čtyřlístek
Naproti tomu třeba v Evropě je velmi oblíbená tzv. čtyřlístková křižovatka. Hodí se hlavně na místa, kde není tak hustý provoz, protože je velmi jednoduchá, přehledná, ale na druhou stranu maximálně dvoupatrová, a tím velmi omezená co se počtu projíždějících aut týče.
Americké hvězdy
Na americkém kontinentu je zase oblíbený tzv. hvězdicovitý tvar. Je velmi přehledný, navíc pojme obrovské množství aut. Čtyři patra zajistí slušnou průjezdnost.
Nejnebezpečnější křižovatka v Česku?
»Kulaťák« v pražských Dejvicích!
Zajímá vás, která z českých křižovatek je vůbec nejnebezpečnější? Podle počtu nehod, které se na ní odehrají, je to s přehledem kruhový objezd na pražském Vítězném náměstí, tzv. »Kulaťák«. Tahle křižovatka sice není nějak složitě rozvětvená, nebo nepřehledná, velmi hustý provoz, dva pruhy, několik výjezdů a přechodů a hlavně tramvajové koleje, které ji protínají, vyžadují maximální možné soustředění a předvídavost. Zkusme se schválně podívat, co za nástrahy na tomto obřím kruhovém objezdu číhá.
-
Přijíždíme směrem od ulice Milady Horákové. Hned první nástrahou je přechod pro chodce. Ten je totiž těsně před vjezdem na okruh. Takže v okamžiku, kdy už se díváte, jestli můžete do křižovatky vjet, můžete klidně přejet chodce. Navíc jsou hned u silnice tramvajové ostrůvky, na které lidé riskantně přebíhají odkudkoliv.
-
Zleva se na vás řítí kolona aut. Všichni pospíchají, jak je v Praze běžné. Vtěsnat se mezi vozy dá práci, navíc musíte počítat s tím, že v tom samém okamžiku se řidič, jedoucí ve vnitřním pruhu, může rozhodnou přejet na ten vnější a odbočit.
-
Řidiči aut, snažící se dostat na objezd, můžou být zmateni hustým provozem a nevšimnout si vás. I to je bohužel na »Kulaťáku« poměrně běžné. Proto se vyplatí kroužit pomalu!
-
Největší problém nastává v okamžiku, kdy přes Vítězné náměstí projíždí tramvaj. Máte sice přednost, ovšem provoz je pokaždé takový, že řidiči tramvají musí dost riskovat, aby se dostali na druhou stranu. Kolize je na spadnutí.
-
Hned za sjezdem je přechod pro chodce. Velmi nebezpečné místo!
-
Objezd má dva jízdní pruhy a několik dalších rozšíření u výjezdů. Jedeteli levým pruhem a potřebujete se dostat k výjezdu, nastává problém. Další potenciální nebezpečí je na světě.
-
A máte tu další místo, kde dráhu vozidlům křižují tramvajové koleje. Je velmi snadné je přehlédnout.
-
Trasa aut, snažících se vjet na objezd, a k tomu řidiči, kteří by z objezdu rádi sjeli, se kříží. Musíte mít oči na stopkách!