Nemoci srdce jsou u nás stále v čele v příčinách úmrtí!
Nemoci srdce mají v posledních letech na svědomí více než 30 % veškerých úmrtí v České republice, a patří tak u nás mezi nejčastější příčiny smrti. Svůj podíl na tom má nezdravá životospráva, kouření, nadváha i nedostatek pohybu. Problematické je, že řada onemocnění srdce nebo zdravotních potíží, které k nim vedou, např. ateroskleróza, se řadu let nemusí navenek nijak projevovat. Některé příznaky můžete naopak včas rozpoznat sami…
Srdeční arytmie
O co jde: Srdce jako takové je orgánem, který pracuje nepřetržitě ve dne i v noci po celý život člověka. Aby mohlo plnit svou funkci, tj. pumpovat okysličenou krev ke všem dalším orgánům v těle, potřebuje být rytmicky poháněno elektrickými impulsy. Pokud jsou tyto impulsy zpomalené, nebo zrychlené, mluvíme o srdeční arytmii. U jinak zdravého člověka neznamená arytmie bezprostřední ohrožení života. U osob po infarktu myokardu ovšem může být arytmie životu nebezpečný stav.
Jaké jsou projevy: Činnost srdce je pravidelná, pokud se jeho frekvence pohybuje mezi 60-90 pulsy (tepy) za minutu. Cokoliv mimo tento rámec značí nějaký druh arytmie. Navenek se arytmie projevuje bušením srdce, závratěmi, pocitem slabosti, dušností, bolestmi na hrudi. Nejzávažnější arytmie vedou k zástavě srdce, bezvědomí a smrti (časté např. u fibrilace komor).
Kde jsou příčiny: Arytmie mohou vznikat jako důsledky srdečních onemocnění, jako jsou ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, záněty srdečního svalu či osrdečníku nebo v důsledku vrozených srdečních vad. Některé změny vnitřního prostředí těla se rovněž můžou projevit jako srdeční arytmie. Jde například o nízkou hladinu vápníku, draslíku či hořčíku v krvi, poruchu funkce štítné žlázy, nebo užívání některých léků.
Rizikové faktory: Dlouhodobý stres, nadměrná fyzická či psychická vyčerpanost. Dále neprospívá alkohol, nadměrná konzumace kofeinu, energetických nápojů, kouření a užívání drog. Celkovou zátěž představuje také obezita.
Možná prevence: Zdravá strava, pravidelný pohyb, dostatek spánku a vyhýbání se stresu.
Jaká je léčba: Probíhá vždy podle doporučení lékaře, obvykle podáváním léků – antiarytmik, a to injekčně, nebo v tabletách. U závažnějších arytmií se přistupuje k implantaci kardiostimulátoru, nebo defibrilátoru, které stimulují pravidelný srdeční rytmus.
Vysoký tlak
O co jde: Krevní tlak vyjadřuje sílu, kterou působí protékající krev na stěny tepen. Liší se podle věku a pohlaví a vliv na jeho hodnoty má i dědičnost. Ideální hodnota krevního tlaku u dospělého člověka bývá uváděna 120/80 mmHg. O vysokém tlaku hovoříme, pokud je hodnota vyšší než 140/90 mmHg. Léčen by však měl být už dlouhodobě zvýšený tlak nad 130/85 mmHg. Neléčený vysoký krevní tlak přispívá k rozvoji srdečních onemocnění. Člověk má tedy na rozvoji obtíží velký podíl, přičemž na vině může být například konzumace nevhodných potravin, kouření, zvýšený příjem alkoholu, stres či nedostatek pohybu.
Jaké jsou projevy: Pokud je tlak vysoký, může se projevit bolestmi hlavy, únavou, poruchami spánku, dušností, závratí, bolestmi na hrudi a bušením srdce, a to může vyústit až v infarkt myokardu či mrtvici. Další komplikace jsou demence, erektilní dysfunkce u mužů, potíže se zrakem. Někdy je vysoký tlak označován jako tichý zabiják, protože v některých případech nemusí pacientovi vysoký tlak z počátku působit žádné potíže. Může však ukazovat na řadu onemocnění jako např. ateroskleróza, cukrovka, onemocnění ledvin, metabolické poruchy a mnoho dalších. Výskyt hypertenze se přesouvá do stále mladších věkových kategorií, což je přímým důsledkem drastických změn v našem životním stylu a poklesu fyzické aktivity. Podle globálních dat stoupl podíl obezity a nadváhy u dětí v období mezi lety 1990 a 2023 z 10 % na alarmujících 30 %. „Dnešní mladí pacienti mohou mít na první pohled stejnou hmotnost jako lidé v minulosti, ale jejich tělesné složení je úplně jiné – mají mnohem více tuku a minimálně vyvinuté svaly. Často za to může naprostý nedostatek přirozeného pohybu, kdy je jedinou denní aktivitou mnoha lidí těch padesát metrů k autu a od auta zpět. Roste nám generace, která je objektivně nemocnější, a pokud tento trend nezměníme, ponese si do dospělosti velmi vážné následky,“ varuje profesorka Mlíková Seidlerová Ph.D., primářka II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi.
Možná prevence: Je to především úprava životního stylu. „Výmluva pacientů na to, že mají vysoký tlak v rodině a nedá se s tím nic dělat, zkrátka neobstojí. Genetika u naprosté většiny lidí funguje jen jako spínač, který aktivujeme až my sami ve chvíli, kdy k tomu dáme impuls nezdravým životním stylem. Pokud pacient včas radikálně změní své návyky, začne se hýbat a zredukuje hmotnost, dokáže nutnost začít brát léky oddálit i o několik let,“ vysvětluje prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová.
Jaká je léčba: Základem pro efektivní kontrolu nemoci je správná diagnostika. S rozvojem chytrých tlakoměrů se dnes klade důraz hlavně na průběžné měření krevního tlaku v domácím prostředí. Podle odborných dat vykazuje 15 až 25 % pacientů v ordinaci falešně zvýšený krevní tlak. K lékaři bychom se měli vydat i v případě, že se cítíme zcela zdraví, ale při měření v klidovém stavu opakovaně zaznamenáme hodnoty vyšší než 140/90 mmHg. „Možnosti moderní medicíny v léčbě hypertenze jsou dnes excelentní. Máme k dispozici moderní léky, které dokážou spojit více účinných látek do jediné tablety, a využíváme i nové šetrné intervenční metody. Abychom ale mohli efektivně pomoci, je nezbytné vysoký krevní tlak včas zachytit. Ráda bych proto apelovala na všechny, aby nezanedbávali preventivní prohlídky u praktického lékaře, na které polovina populace přestává po dosažení plnoletosti systematicky chodit. Klíčové je také nikdy nevysazovat léky bez konzultace s lékařem,“ uzavírá profesorka Mlíková Seidlerová.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 40.
