Světový den srdce, 29. září, upozorňuje na nutnost prevence srdečních onemocnění...
Nemoci srdce mají v posledních letech na svědomí více než 30 % veškerých úmrtí v České republice, a patří tak u nás mezi nejčastější příčiny smrti. Svůj podíl na tom má nezdravá životospráva, kouření, nadváha i nedostatek pohybu. Problematické je, že řada onemocnění srdce nebo zdravotních potíží, které k nim vedou, např. ateroskleróza, se řadu let nemusí navenek nijak projevovat. Některé příznaky můžete naopak včas rozpoznat sami…
Připomeňme si
Srdce je svalový orgán uložený v hrudníku za hrudní kostí. Hmotnost srdce u dospělého člověka je obvykle mezi 250 až 350 g. Některé nemoci však mohou srdce výrazně zvětšit. Orgán se skládá ze dvou síní a dvou komor. Jeho hlavní funkcí je rozvádět okysličenou krev po organismu. Funguje jako pumpa, kdy se střídá srdeční kontrakce (systola) s uvolněním (diastolou). Při systole je krev ze srdce vypuzována do plic a aorty a při diastole a krev nasávána ze srdečních síní do komor. Pokud je funkce srdce jako pumpy nějakým způsobem narušena, vede to poměrně rychle k nedostatku kyslíku, ztrátě vědomí a následné smrti.
Ischemická choroba srdeční
O co jde: Nedostatečné zásobení srdce krví je zapříčiněno aterosklerotickým zúžením věnčitých tepen, které vedou krev k srdci. V tepnách se ukládají pláty tuku tvořené LDL cholesterolem a triglyceridy, ty se pak zužují, srdce je nedostatečně prokrveno, jeho část odumírá a celkově se funkce srdečního svalu snižuje.
Jaké jsou projevy: Chronická forma srdeční ischémie se nazývá angina pectoris a projevuje se bolestí, tlakem či pálením na hrudi vázané na fyzickou či psychickou námahu, kdy tělo vyžaduje více kyslíku a srdce není schopno zajistit jeho přísun. Pacient s onemocněním může žít dlouhá léta. Projevy zpravidla trvají jen několik minut a odeznívají po podání léků s obsahem nitroglycerinu. V případě, že ani podání léků projevy neutlumí, měl by nemocný vyhledat lékaře, neboť mu hrozí infarkt myokardu, což je akutní forma srdeční ischémie. Jedná se o náhlé ucpání věnčité tepny, která vede krev k srdci. Srdeční sval nebo jeho část pak přestává pracovat a odumírá. Navenek se vše projevuje bolestí, zejména na levé straně hrudníku. Infarkt se častěji vyskytuje ráno nebo v dopoledních hodinách, obvykle mezi 6. a 12. hodinou. Důvodem je podle výzkumů prudký nárůst hladiny adrenalinu v krvi při přechodu ze spánku do bdělosti. Dalším důvodem je vzestup hladiny kortizolu, který se vyplavuje při stresu např. z toho, co nás ten den čeká. Ženy při infarktu často pociťují jiné příznaky než muži. Kromě bolesti na levé straně hrudníku, která může vystřelovat do paže, jsou u žen typické úzkosti, dušnost, žaludeční nevolnost nebo neobvyklá únava. Při infarktu je nezbytná okamžitá lékařská pomoc, která může zabránit úmrtí. I přes veškeré medicínské pokroky je ovšem úmrtnost na infarkt kolem 25 %.
Kde jsou příčiny: Obvykle je to ateroskleróza neboli kornatění cév. Jde o zánětlivé degenerativní onemocnění stěny cév, která je narušena tak, že se do ní mohou ukládat škodlivé látky jako »špatný« LDL cholesterol a triglyceridy. Ateroskleróza může probíhat řadu let zcela bezbolestně a bez vnějších příznaků. Proto také často na její komplikace umírají lidé v produktivním věku.
Rizikové faktory: Vysoký krevní tlak, nezdravá životospráva, vysoká hladina LDL cholesterolu v krvi, kouření a alkohol, obezita – zejména břišní typ, nedostatek pohybu, pohlaví a věk – u infarktu jsou rizikovou skupinou muži nad 45 let a ženy nad 55 let, genetická zátěž, cukrovka 1. i 2. typu. „Vysoký krevní tlak, cukrovka, nefungující ledviny nebo výrazná obezita poškozují srdce celé roky, aniž by člověk něco cítil. Právě na tyto pacienty se zaměřují nová doporučení. Pracují se čtyřmi stadii, přičemž první dvě zahrnují pacienty, kteří ještě nemají typické příznaky srdečního selhání, ale jsou jím ohroženi. Cílem je pravidelně je sledovat, kontrolovat, zda jejich srdce pracuje správně, a zasáhnout už při prvních známkách zhoršení,“ říká předseda České asociace srdečního selhání prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA.
Možná prevence: Zdravý životní styl a preventivní prohlídky. Ohrožené skupiny pacientů už od ledna letošního roku sledují praktičtí lékaři v rámci nově nastavených preventivních prohlídek, které mimo jiné dávají do souvislosti péči o srdce a o ledviny. Nemocné ledviny výrazně zvyšují riziko srdečního selhání, infarktu, mrtvice či poruch srdečního rytmu a nemocné srdce naopak může dál poškozovat ledviny. „Nové postupy tak počítají s tím, že my kardiologové budeme u našich pacientů aktivně vyhledávat chronické onemocnění ledvin kontrolou hodnot množství krve, které ledviny přefiltrují za minutu a poměru albuminu a kreatininu v moči, nefrologové zase u svých pacientů známky srdečního selhání,“ pokračuje prof. Krejčí.
Jaká je léčba: Je dlouhodobá. Cílem léčby je zejména zabránit dalšímu rozvoji aterosklerózy. Toho lze dosáhnout jednak pomocí léků, ale co je důležitější, úpravou životního stylu. Pacient by měl přestat kouřit, změnit stravovací návyky a zařadit vhodný pohyb. Léčba chronické anginy pectoris i stavů po infarktu by měla vždy probíhat pod dohledem lékaře. V některých případech je nutná chirurgická úprava věnčitých tepen, jako je angioplastika nebo srdeční bypass.
O dalších neocech srdce a doporučení jak udržet srdce zdravé najdete v tištěném APŽ číslo 40.
