Letní hrozby pro zuby...
S příchodem letních prázdnin každoročně narůstá riziko, že si poškodíme chrup. V první řadě roste počet úrazů zubů spojených s aktivním trávením volného času. Nejčastěji jde o uražené či vyražené zuby. Problémem je i zvýšená citlivost zubů, která je bolestivá a v létě se navíc kvůli zvýšené konzumaci ledových nápojů a zmrzlin objevuje častěji. Často je to signál narušené zubní skloviny nebo ustupujících dásní. Další potíže může způsobovat stres, který se zvyšuje například před nástupem na dovolenou. S tím se pak může pojit noční skřípání zubů, které se děje kvůli nevědomému zatínání čelistí. Jak se potížím vyhnout a nepoškodit si zuby?
Zvýšená citlivost
Konzumace zmrzliny, kyselých ovocných šťáv a ledových nápojů je až v 90 % případů spouštěčem nepříjemné bolesti. „Teplotní změny mohou dráždit obnažené dentinové kanálky a vyvolávat krátkou, ostrou bolest. Kromě toho se v létě častěji mění denní režim i stravovací návyky, což může vést k vyšší konzumaci kyselých potravin a nápojů, které narušují zubní sklovinu. Kombinace chladu a oslabené ochrany zubu tak zvyšuje citlivost,“ vysvětluje MDDr. Hladík. Citlivostí zubů trpí přibližně 30 % dospělé populace. Mezi hlavní rizikové faktory patří skřípání zubů, pití kyselých nápojů a ovocných šťáv, jedení salátů s kyselými zálivkami, kolových nápojů nebo jícnový reflux či časté zvracení nebo nevyvinutá sklovina zubů či odhalené krčky zubů, zánět dásní a podobně. Citlivost jednoho konkrétního zubu na sladké a kyselé potraviny může být způsobena i zubním kazem. Za zvýšenou citlivost zubů si mohou lidé často sami, na vině je špatná technika čištění či použití tvrdého kartáčku. Citlivost zubů není dobré přehlížet, může signalizovat závažnější problém. „Pokud se bolest začne stupňovat a protahovat, zub začne reagovat také na teplé podněty, skus, případně začne bolet spontánně a zhoršovat se, může to být počátek zanícení dřeně zubu a je potřeba zavčas vyhledat odbornou pomoc,“ doporučuje lékař.
Jaké je řešení:
* Používat měkký zubní kartáček
* Čistit si zuby šetrnou technikou – kartáček přiložit proti dásni pod úhlem 45° a provádět jemné krouživé pohyby
* Netlačit na kartáček
* Omezit častou konzumaci kyselých nápojů a potravin
* Nečistit si zuby ihned po konzumaci jídla a pití, ideální je vyčkat alespoň 30 minut
Skřípání zubů
Podle studií trpí nevědomým skřípáním (bruxismem) zubů kolem 15 procent dospělé populace, dětí je podle odhadů až dvojnásobek. Realita je ale podle zkušeností stomatologů mnohem horší. Zubaři se s problémy, které způsobuje skřípání zuby, setkávají ve svých ordinacích až u 50 procent pacientů. „Bruxismus neboli broušení a skřípání zubů, často doprovázené také takzvaným clinchingem, tedy silným zatínáním zubů, je v dnešní populaci extrémně častým fenoménem, aktuálně se s ním setkáváme takřka u každého druhého pacienta. Hlavními příčinami, se kterými se u pacientů setkáváme, jsou u dospělých především stres pojící se se zatínáním zubů přes den a skřípáním či zatínáním zubů v noci, což není člověk schopen ovlivnit vůlí. U dětí bruxismus významně roste zejména pro zvyšující se nároky, které jsou na ně kladeny, skřípání zubů pak může souviset se stavy úzkosti a depresemi,“ popisuje MDDr. Jakub Hladík. Často je bruxismus doprovázen bolestmi žvýkacích svalů zejména ráno, bolestmi hlavy a krční páteře. U neléčeného skřípání zubů dochází postupem času k většímu obroušení chrupu, od hran předních zubů postupně k hrbolkům zadních. Pokud je bruxismus kombinován s konzumací kyselých nápojů a potravin, případně s refluxem nebo bulimií, je tento proces extrémně rychlý a zuby jsou destruovány v rámci měsíců. „Takoví pacienti jsou schopni zuby kompletně skousat až na hranici dásně. U silně zbroušených zubů dochází k odhalování zuboviny, která je daleko náchylnější ke kazivosti,“ upozorňuje lékař.
Jaké je řešení: Důležité je především odhalit příčinu. Prvním krokem je návštěva zubního lékaře, dále pak i dalších odborníků. Často je to fyzioterapeut. Terapie spočívá v jemných technikách měkkých tkání za účelem uvolnění svalů krku a obličeje, relaxace žvýkacích svalů a jemné mobilizaci čelistního kloubu. „Z funkčního hlediska může být skřípání zubů důsledkem svalového napětí měkkých tkání v oblasti lebky, zvýšeného svalového napětí šíjových svalů, svalů krku a žvýkacích svalů, nestability krční páteře nebo kombinace blokád čelistních kloubů, hlavových kloubů, žeber, krční a hrudní páteře. Potíže mohou vznikat i vlivem hypermobility. Za vším hledejme stres nebo dlouhodobé špatné držení těla s předsunutou hlavou při práci na počítači. Všechny tyto funkční obtíže je možné ovlivnit fyzioterapií,“ potvrdila hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 32.
