Zejména ženy čelí chronickému multitaskingu!
Tlak na výkon, neustálý stres v práci i doma, psychika pod náporem, který lze jen těžko zvládnout. Ženy v produktivním věku dnes často balancují mezi prací a péčí o děti, domácnost či stárnoucí rodiče. Když to všechno sečteme, nejedná se jen o množství úkolů, které musíme zvládnout, ale i časovou a především emoční zátěž, která se v nás nahromadí. Přitom zapomínáme na regeneraci a problém je na světě! Nervový systém je totiž v permanentní pohotovosti. Je to už jen krůček od vyčerpání, přetížení a dokonce hrozí i úzkosti. Jak to všechno zvládnout, aby náš nervový systém doslova nevybouchnul, poradí renomovaná terapeutka. Multitasking totiž není volba. Problém nastává ve chvíli, kdy organismus zátěž nezvládá regulovat.
O co jde
Neviditelná mentální zátěž a tlak ze všech strany. A my se snažíme všechno stihnout a každému vyhovět. Přesně takto začíná popis něčeho, čemu se říká chronický multitasking. V dnešní době čím dál víc skloňované slovo. Jde o dlouhodobý návyk, při kterém se člověk neustále snaží vykonávat více činností najednou nebo mezi nimi bezmyšlenkovitě přeskakuje. Mozek ale ve skutečnosti nedokáže dělat více věcí současně. Přestože si to myslíme. On jen pouze velmi rychle přepíná pozornost. Tento proces výrazně vyčerpává mentální kapacitu, dlouhodobě zvyšuje hladinu stresu a snižuje schopnost hlubokého soustředění. Tento fenomén způsobuje řadu negativních dopadů. Může totiž dojít k přetížení mozku. Neustálé přepínání vede k únavě, mozkové mlze a samozřejmě to pak k vyčerpání. Dlouho se takto fungovat nedá. Klesá totiž produktivita i kvalita. Práce bez plného soustředění trvá déle a obsahuje častější chyby. Už naše babičky se držely pořekadla: »Práce chvatná, málo platná.« A věděly moc dobře proč. Děláme tisíc věcí, ale nic dokonale a především soustředěně. To má za cíl i zhoršení paměti. Roztěkaná pozornost brání ukládání informací do dlouhodobé paměti, což vede k časté zapomnětlivosti. „Když žena dlouhodobě přepíná mezi úkoly, rolemi a odpovědnostmi bez prostoru na regeneraci, zůstává nervový systém v permanentní pohotovosti. Pak hrozí vyčerpání i riziko úzkosti,“ vysvětluje terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková, která je také spoluautorkou preventivních programů Mindwell. Je i členkou České společnosti kognitivně-behaviorální terapie a České asociace pro psychoterapii. Chronická únava, podrážděnost, pocit, že je toho zkrátka moc. Přesně tak Maršálková popsala, jak se nám přetížení zapisuje do těla. Důležité je naučit se včas zachytit okamžik, kdy nervový systém míří ke kolapsu.
Neviditelná zátěž
Specifické duševní zatížení žen v produktivním věku spočívá v souběhu několika náročných rolí. Pracovní, partnerské, rodičovské i sociální role se často vrství. Pokud žena dlouhodobě mezi těmito rolemi, úkoly a odpovědností přepíná bez skutečného prostoru pro regeneraci, může dojít k přetížení. „Nervový systém zůstává v permanentní pohotovostní reakci, která se může přetavit ve vyčerpání, podrážděnost, problémy se soustředěním nebo s usínáním. Zvyšuje se také riziko úzkosti a žena pak může obtížněji zvládat požadavky, které s sebou nese každodenní život,“ objasnila terapeutka. Navíc se u části žen objevuje fenomén takzvané sendvičové generace, tedy nutnost péče současně o děti i stárnoucí rodiče či prarodiče. To představuje zvýšené nároky na jejich čas a psychické a fyzické kapacity. S tím úzce souvisí také takzvané »neviditelné přetížení«. Jedná se spíše o populárně-sociologické označení jevu, který se v odborné literatuře objevuje pod pojmem mentální zátěž (mental load). „Jde o to, že žena nenese jen viditelné úkoly, ale také nepřetržité plánování, organizaci, předvídání i emoční zátěž spojenou s myšlenkami, aby vše dobře dopadlo, aby se někomu nestalo něco zlého a podobně,“ říká Maršálková. Žena tedy pečuje nejen o členy domácnosti, ale má na bedrech i celou organizaci. To zahrnuje neustálé pamatování si úkolů, termínů a potřeb všech členů rodiny tak, aby domácnost fungovala a rodina prospívala. Jde vlastně o jakýsi projektový management, tedy nejen plánování a případné delegování úkolů, ale často i nesení odpovědnosti za to, že budou splněny. V reálu to může vypadat tak, že má manžel odvést děti na tábor, což také učiní, ale vy už mezitím přemýšlíte, jestli dorazili včas, mají s sebou všechny potřebné věci nebo zda nebude dítě smutné. „Právě tyto neustálé myšlenky a starosti hlavu dlouhodobě zatěžují. Míra mentální zátěže samozřejmě závisí i na osobním nastavení – jak dokážete zodpovědnost předat a do jaké míry máte potřebu věci kontrolovat. Zároveň je důležité dodat, že mentální zátěž nezažívají výhradně ženy. Existuje mnoho mužů, kteří ji prožívají velmi podobně,“ uvádí terapeutka. Většinou je to ale žena, která nosí v hlavě hned několik běžných úkolů jako označit dítěti svačinový box, naplánovat pochůzky, vymyslet, co nakoupit na večeři, vyřídit e-maily do školy a tak dále. A přestože ženy někomu dílčí úkoly předají, obvykle musejí zkontrolovat, že vše proběhlo úspěšně, a úkol si odškrtnout jako splněný. Prakticky se jedná o projektový management. Praktické úkoly a jejich zvládání nemusí nutně představovat jen zátěž. Někdy mohou být pro ženu zdrojem pocitu smysluplnosti a důležitosti, pokud je používá s respektem ke svým fyzickým a duševním možnostem. Pokud však jde o emoční zátěž, ta může vést k vyčerpání, úzkosti nebo zhoršení rodinných vztahů. Proto je důležité rozdělovat role a zodpovědnost mezi partnery i další členy rodiny.
Více v tištěném APŽ číslo 22.
