Strašák jménem MIGRÉNA
Pulzující a většinou jednostranná bolest hlavy, při které máme pocit, že nikdy neskončí. Často nezaberou ani prášky na bolest a jedinou úlevou je ticho, tma, chladná vyvětraná místnost a především spánek. Tento ničivý pocit a boj s migrénou v Česku u nás zažilo přes milion lidí. Nejde však jen o ledajakou bolest hlavy. Migréna je závažné neurologické onemocnění, které celosvětově představuje druhou nejčastější příčinu zdravotního omezení a výrazně ovlivňuje pracovní i osobní život pacientů. Ve společnosti je však stále podceňováno. Jak migrénu léčit, aby nás nevyřadila z běžných aktivit? Pomoci může i aromaterapie či změna jídelníčku.
O co jde
Migrénu lidé většinou mylně označují jen za silnou bolest hlavy. Jenže je to trochu jinak. Bolesti hlavy se dělí na primární a sekundární. Mezi primární bolesti patří migréna, která se vyznačuje silnou pulzující a většinou jednostrannou bolestí hlavy, pak jsou tenzní bolesti hlavy. V tomto případě je bolest tupá a oboustranná, bez zvracení. Tyto bolesti nemají podklad v poruše či postižení mozku a neprokážeme je zobrazovacími metodami. Sekundární bolesti hlavy mají souvislost například s úrazem hlavy, cévním postižením nebo užíváním některých léků. Migréna je však chronické záchvatovité onemocnění, které se projevuje typickými bolestmi. První záchvaty se přitom mohou objevovat již v pubertě a častěji postihuje ženy než muže. Záchvaty trvají 4 až 72 hodin a mohou být doprovázeny nevolností, jako jsou zvracení, nechutenství, přecitlivělostí na dotek, světlo, pachy a zvuky.
Průběh záchvatu
1. Prodromální fáze trvá několik hodin až dní před samotným záchvatem a projevuje se následujícími příznaky – podrážděnost, neklid, poruchy nálady, únava nebo změna chuti k jídlu.
2. Asi 20 % migrén předchází aura. Lidé pociťují brnění či necitlivost určité části těla, zrakové vjemy jako záblesky, jiskření, čáry a skvrny, čichové vjemy. Často cítí pach spálené gumy. „Migréna s aurou je vzácnější typ migrény. Je charakterizovaná tím, že před vlastní bolesti hlavy se objeví neurologické symptomy, jako jsou výpadky zorného pole, vlnovky, jiskřičky. Ale může být i aura senzitivní, kdy nám začne brnět ruka či půlka jazyka. Tato aura je daná poruchou prokrvení určitého mozkového laloku,“ vysvětluje neuroložka MUDr. Eva Medová, specialistka na migrénu působící na Neurologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, která je sama migreničkou.
3. Při samotném záchvatu migrény dochází většinou k jednostranné pulzující bolesti obvykle v oblasti spánku, čela a očí. Bolest se zhoršuje i malou fyzickou námahou. Zničit nás může už jen chůze do schodů. Typické jsou také doprovodné příznaky jako nevolnost a zvracení, přecitlivělost na okolní podněty, nervozita a celková slabost. Úleva přichází pouze po podání léků a odpočinku v tiché tmavé místnosti. Migrény mohou mít různou intenzitu. U lehkého záchvatu je pacient schopný pokračovat v práci. Těžká migréna znemožňuje veškerou pracovní a společenskou aktivitu.
Podceňované onemocnění
Přestože je bolest velmi palčivá, často ji společnost přehlíží. Proto má na onemocnění upozornit také kampaň, jejímž symbolem je korunka ztvárňující bodavou bolest, se kterou se potýkají pacienti s migrénou. „Migréna člověka vyřadí z běžných aktivit. Pacienti často nejsou schopni pracovat, sledovat počítač nebo třeba jen vyjít ven. Neléčená migréna může trvat i tři dny, v těžších případech dokonce pět dní. Vzhledem k tomu, že se jedná o chronické onemocnění, může výrazně ovlivňovat dlouhodobou kvalitu života,“ doplňuje MUDr. Medová. Migrénu česká společnost navíc stále podceňuje, jak potvrdil průzkum Instant Research agentury Ipsos realizovaný v prosinci 2025 na vzorku 1000 respondentů. Přestože 100 % respondentů uvedlo, že o migréně už někdy slyšeli, málokdo ví, že se nejedná jen o pouhou bolest hlavy, ale o závažné neurologické onemocnění. Okolo 90 % respondentů ji popisuje jako silnou bolest hlavy, pouze 7 % správně označilo migrénu jako neurologické onemocnění. Stejně tak v populaci přetrvává nízké povědomí o účinné léčbě. Až 35 % dotázaných neví, jak migrénu léčit, dalších 26 % by spoléhalo na léky proti bolesti. Více než 52 % respondentů se dokonce setkalo s tvrzením, že lidé nemoc přehánějí nebo předstírají. Pokud společnost migrénu bagatelizuje, lidé s tímto onemocněním se často stydí mluvit o tom, co prožívají.
Onemocnění se může rozjet už v pubertě, ale nejvíce jím trpí třicátníci až čtyřicátníci. Ženy jsou přitom v nevýhodě, které jí statisticky trpí přibližně třikrát častěji než muži. Významnou roli hraje genetika, hormonální změny a životní cyklus, onemocnění často souvisí i s menstruací, ovulací nebo klimakteriem. Častými spouštěči jsou faktory jako hlad, alkohol, stres či změna počasí. Migréna může výrazně zasahovat do všech oblastí života. Zejména lidé s častými záchvaty často omezují svůj společenský život, jsou nuceni rušit své plány a někdy mají potíže udržet pracovní tempo. Migréna je navíc typická tím, že je to tak trochu »neviditelná nemoc«. Navenek člověk vypadá zdravě, ale jeho možnosti jsou omezené. Když musí někdo rychle utéct z práce, do ticha a náhle zrušit všechny nasmlouvané věci, okolí tomu mnohdy nerozumí. Proto pacienti často předstírají, že jsou zdraví.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 20.
