Sezona klíšťat je v plném proudu, buďte připravení se účinně chránit!
Jaro o sobě dává vědět jaro a s ním se objevuje i teplé počasí. To jsou ideální podmínky pro větší výskyt klíšťat v přírodě, ale také v městských parcích nebo na hřištích. To není určitě důvod, proč bychom se měli bát pobývat venku. Jen je potřeba dávat pozor, abyste si nepřinesli domů nechtěnou »návštěvu« v podobě klíštěte. A pokud už se tak stane, je potřeba ho odstranit co nejdříve po přisátí, a hlavně správně. Tím významně snížíte pravděpodobnost přenosu vážných onemocnění, jako jsou například borelióza a encefalitida, které mohou poškodit nervový systém. Vhodné také je se proti klíšťatům chránit, a to například repelenty a vhodným oblečením. Vše shrneme spolu s odborníky.
Trocha biologie…
Dospělá klíšťata měří 2,2 až 4,5 mm. Živí se sáním krve. Zajímavé je, že dospělí samečci už nepřijímají potravu. Dospělí jedinci, kteří se přisají na zvíře či člověka, jsou pouze samice. Nejčastěji se vyskytují v trávě vysoké od dvaceti centimetrů do jednoho metru na stoncích, popřípadě na nízkých keřících, kde uchycena za zadní nohy čekají na procházejícího člověka či zvíře. Jakmile se hostitel klíštěte dotkne, to se okamžitě reflexivně přichytí. Proces sání trvá jeden až dva týdny. Klíště ovšem dokáže hladovět i déle než jeden rok.
Zvýšená aktivita
Už v jarních měsících se klíšťata probouzejí k životu. Pro mnohé z nás může být překvapením, že začínají být aktivní, jakmile teplota začne stoupat nad 5 °C. V letošním roce byla jejich aktivita zaznamenána již od března a obvykle trvá až do října či listopadu. Nejaktivnější sice bývají v letních měsících, tedy v červenci a srpnu, další vrchol aktivity přichází s nástupem babího léta v září. To ale neznamená, že na jaře na nás klíšťata nemohou. Obecně platí, že se vyskytují v travinách a keřích vyšších než 20 cm. Překvapivá může být i to, že v některých městských parcích je více klíšťat než v lesích. Riziko, že nějaké chytneme, tak hrozí i při běžné procházce, venčení psa nebo cestě do práce. Klíšťata nakažená například encefalitidou či boreliózou se vyskytují ve všech krajích, a to jak v nížinách, tak na horách
Nemoci, které hrozí
Borelióza
Onemocnění způsobené bakterií Borrelia burgdorferi, která se do krve dostává po přisátí klíštěte. Jejím přenašečem může být i komár, ovád nebo blecha, ale od klíšťat je přenos nejběžnější. Prvním viditelným příznakem nemoci bývá červený flek s bílým středem v místě, kde bylo klíště přisáté. Flek se může ale objevit i jinde na těle. Další nevýhodou je, že tento příznak se objevuje 2 až 6 týdnů od nákazy a nemusí se projevit vždy.
Příznaky: „Zprvu se projevuje jako klasické chřipkové onemocnění. Člověk je unavený, mohou ho bolet svaly, hlava, také může pociťovat nechutenství, nevolnost nebo mít zvýšenou teplotu. U bakteriální boreliózy se příznaky mohou projevit klidně až po čtyřech týdnech od nakažení,“ vysvětluje MUDr. Jiří Adamec z Canadian Medical. Pokud není zahájena léčba, objeví se v dalších týdnech otoky a bolesti kloubů, záněty nervů, silné bolesti hlavy, případně zánět mozkových blan (meningitida), dále poruchy sluchu, zraku, potíže s pamětí a koncentrací, nepravidelný srdeční rytmus, dušnost či závratě a nechutenství. V dalších fázích mohou mít nemocní vyrážku, zánět spojivek, žloutenku a jsou velmi unavení.
Prevence: Vhodné je používat repelenty proti hmyzu, popřípadě náramky napuštěné repelentem, do přírody se vybavit uzavřenou obuví a dlouhými kalhotami z hladkého prodyšného materiálu, minimalizuje se tím riziko, že se klíště přichytí na kůži. U psů a koček, kteří také mohou být zdrojem nakaženého klíštěte, jsou osvědčené antiparazitární obojky, tablety nebo pipety, které se přímo kapou na kůži a jejichž účinek zpravidla vydrží několik týdnů.
V případě klíštěte je nejvhodnější prevencí jeho včasné odstranění, a to nejlépe v den, kdy se klíště přisálo. Proto po návratu z přírody prohlížíme sebe i domácí mazlíčky. Důležitá je také hygiena, tj. mytí rukou poté, co odstraňujete klíště sobě, někomu jinému nebo domácímu zvířeti.
Léčba: Probíhá dlouhodobým podáváním antibiotik po dobu 3 až 6 týdnů. Neléčená borelióza sice po čase spontánně vymizí, ale následkem jsou trvalé neurologické obtíže, které se projevují motorickými či senzorickými problémy. „Aby se předešlo rozšíření infekce a jeho přechodu do chronické fáze, je velmi důležité onemocnění léčit. Pokud si pacient chce být jistý svým zdravotním stavem, doporučujeme podstoupit vyšetření na lymeskou boreliózu. Výsledky jsou k dispozici do týdne a v případě potřeby lze okamžitě zahájit léčbu,“ uzavírá MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 19.
