Samoléčba může být hazard!
To, že si pomocí volně prodejných přípravků sami léčíme drobné zdravotní potíže, jako jsou třeba rýma, běžné nachlazení, bolest hlavy nebo drobné úrazy, je obvykle v pořádku. Je to součást péče o vlastní zdraví a málokdo běží k doktorovi s každou maličkostí. Zároveň tak šetříme čas i lékařům. Problém nastává ve chvíli, kdy zdravotní potíže neustupují nebo se zhoršují, a my se stále zdráháme pomoc vyhledat nebo si bez porady měníme dávkování předepsaných léků. Kdy už samoléčba nestačí a stává se hazardem se zdravím? Poradí odborníci…
O co jde
Samoléčba je proces, kdy si nemocný sám léčí běžné zdravotní potíže pomocí volně dostupných léků, doplňků stravy, přírodních přípravků nebo režimových opatření bez návštěvy lékaře. Je považována za aktivní přístup k péči o zdraví, kdy si člověk zvolí vlastní způsob léčby na základě příznaků. Může pomoci ulevit od méně závažných obtíží a zároveň snižuje zátěž pro zdravotní systém. V tomto případě je velmi důležitá role lékárníka, tj. vyškoleného farmaceuta, který pacientovi při nákupu léků dává doporučení, co se týče užívání léků, případně možných kontraindikací s dalšími léčivými přípravky. I když nám může popis účinků a dávkování běžně dostupných léků například proti bolesti připadat jako zbytečné zdržování, když spěcháme a chceme být z lékárny co nejdříve pryč, je to velmi důležité. Lékárník může na základ znalosti farmakoterapie a možnosti nahlédnout do lékového záznamu pacienta posoudit, zda je zamýšlená samoléčba vhodná v kombinaci s již užívanými přípravky. Poradí s výběrem preparátu a informuje pacienta o správném užívání, včetně režimových opatření.
Co může řešit
Včasná samoléčba může zabránit rozvinutí příznaků do vážnějšího stavu. Když nás například začne škrábat v krku, je vhodné využít volně dostupný prostředek na dezinfekci krku a ústní dutiny a také lék, který tlumí bolest a zánět. Pokud jde o běžnou lehkou infekci dýchacích cest, kterou má většina lidí 3 až 5krát ročně, můžeme se infekce zbavit za pár dnů. Roli hrají i další aspekty, jako třeba klidový režim, dostatek vitaminů a minerálů ve stravě a také dostatečný pitný režim, na který máme tendenci zapomínat zejména v zimních měsících.
Kdy se hodí
* Bolest hlavy způsobená únavou, stresem nebo napětím
* Krátkodobý průjem nebo zácpu bez horečky a krve ve stolici
* Nachlazení a zvýšená teplota do 38 °C
* Bolest či škrábání v krku v případě, že v krku nejsou bílé povlaky nebo není silně zarudlý
* Jednorázové pálení žáhy či nevolnost způsobené nevhodnou stravou či stresem
* Nekomplikovaná rýma a kašel
* Bolest kloubů nebo zad po fyzické námaze nebo úrazu v případě, že zde nejsou známky zánětu
* Krátkodobá nespavost, pokud nejsou přítomny další vážné příznaky
* Alergie – Běžná antihistaminika, která pomohou s alergickou rýmou, kýcháním či lokálním zarudnutí jsou sice volně dostupná. Každý, kdo má podezření na to, že trpí alergií, by však měl navštívit odborníka, který diagnostikuje konkrétní typ alergie a alergenu. Volně prodejné léky řeší momentální alergickou reakci (rýma, kožní zarudnutí…), která není život ohrožující.
* Kožní problémy (například plíseň nohou, která netrvá déle než 7 až 10 dní)
* Drobná poranění, zadřená tříska, oděrky, malé spáleniny či říznutí do prstu aj.
Více o samoléčbě v tištěném APŽ číslo 10.
