Jak snížit riziko poškození očí...
Zrak je snad tím nejcennějším, co máme. Přesto často zapomínáme na to, že i o naše oči je potřeba pečovat a věnovat jim dostatečnou pozornost. Stejně jako chodíme na návštěvu u praktika, měli bychom si naplánovat i preventivní kontrolu u oftalmologa. A s přibývajícími léty to platí dvojnásob. Výskyt očních onemocnění se totiž zvyšuje s věkem. Některá onemocnění se nemusí projevit hned, ale objeví se jako blesk z čistého nebe. A bohužel v pokročilejším stádiu nemoci už nemusí jí zcela vyléčit. Jak se o sebe starat? A co nám hrozí při zanedbání péče? Poradí přední oční lékaři.
1. Noste sluneční brýle s UV filtrem
Hlavně před ostrým sluncem bychom měli svůj zrak chránit. Ne každé brýle poskytují ale skutečnou ochranu. Důležité je vybírat modely, které mají UV400 filtr, blokující 100 % UVA i UVB záření. Tmavá skla bez UV ochrany mohou paradoxně škodit. Oči se za nimi přirozeně rozšíří, a tím do nich pronikne ještě více nechráněného světla. Pro jarní období, kdy se sluneční paprsky často odrážejí od různých povrchů, jsou ideální polarizační skla, která minimalizují oslnění a chrání oči před intenzivním světlem. „Stejně jako si chráníme kůži před spálením, měli bychom se naučit chránit i svůj zrak. Správná prevence nám pomůže užívat si slunečné dny bez nepříjemných následků,“ zdůraznil primář Zugar.
2. Hydratace očí
Zimní či jarní vítr, prach a pyl mohou oči vysušovat. Použití umělých slz několikrát denně pomáhá udržet přirozenou vlhkost a snížit riziko podráždění.
3. Vyvážená strava
Oči potřebují dostatek vitaminu A, C, E a luteinu, které chrání sítnici před poškozením. Doporučuje se konzumovat listovou zeleninu, borůvky, citrusové plody a potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Významný podíl vitamínů a minerálů, které člověk přijme z potravy, je určeno pouze pro zrakový systém. „Na kvalitu zraku má vliv zdravý životní styl, zejména složení stravy, která by měla být co nejpestřejší, bohatá na vitamíny a minerály. Pro oči jsou významnými potravinami například vejce, mořské ryby, dále kukuřice, sója, borůvky, česnek, rajčata, ořechy, semínka a hlavně olivový olej. Zdraví zraku ovlivňuje i kouření, je proto vhodné se jej vyvarovat,“ doporučuje Pavel Stodůlka.
Co jste možná nevěděli…
*Jsou malé, ale složité
Průměr lidského oka zřídka přesáhne 24 milimetrů a váhu 28 gramů. Oční bulvy rostou jen minimálně, mají od narození až do smrti takřka stejnou velikost. Oční svaly jsou nejaktivnější v lidském těle. Oko je také druhým nejsložitějším orgánem, první příčku zaujímá mozek, třetí srdce.
* Suché oči kvůli antikoncepci
Pro zdraví očí je pravidelné mrkání velmi důležité. Člověk ročně mrkne průměrně čtyři milionkrát. Ženy mrkají častěji než muži. „Fyziologicky se mrknutí opakuje po třech až šesti sekundách. Mrkání rozprostírá slzný film po povrchu oka a napomáhá odvodu slz do slzných cest. Slzné žlázy produkují denně asi jeden mililitr slz. Ženy, které užívají hormonální antikoncepci, mohou trpět příznaky suchosti očí, a proto mrkají až o třetinu častěji než muži,“ říká MUDr. Stodůlka.
* Kýchání za volantem
Kýchnout si s otevřenýma očima není možné. Jde o vůlí neovladatelný reflex, který vzniká drážděním receptorů nosní sliznice. „Větší množství hlenu podráždí receptory a po silném nádechu se prudkým výdechem dutina uvolní. Kýchací reflex zahrnuje kontrakci několika skupin svalů, mimo jiné svalů víček. Existuje hypotéza, že lidé oči zavírají proto, aby je při kýchání chránili před vymrštěnými choroboplodnými zárodky. Zrádné může být kýchání při řízení automobilu. Jedno kýchnutí za volantem při běžné městské rychlosti pro řidiče znamená 14 metrů jízdy poslepu, na dálnici pak až 36 metrů, což může být nebezpečné,“ upozorňuje oční chirurg.
* Různé barvy
Obecně platí, že tmavší odstíny očí dominují. Hnědou barvu očí má většina světové populace, naopak čistě zelené oči mají pouze dvě procenta lidí. Barva očí je určena duhovkou. Ta mimo jiné zabraňuje, aby světlo pronikalo do oka jinak než zornicí, což je otvor uprostřed duhovky. Zbarvení oka záleží na množství pigmentu melaninu právě v duhovce. „Pokud ho obsahuje dostatek, jsou oči tmavší barvy, naopak modroocí a zelenoocí lidé mají v duhovce pigmentu méně. Bezprostředně po narození duhovka téměř žádný pigment neobsahuje, a proto je většina dětí modrooká. Pigmentu postupem času přibývá a jeho množství se definitivně ustálí až kolem třetího roku věku,” vysvětluje Stodůlka.
