Zažívací potíže není radno podceňovat, mohou být předzvěstí onemocnění slinivky...
Slinivka břišní je orgán, na který si během běžného dnes ani nevzpomeneme. Je umístěna hluboko v břišní dutině, pomáhá při trávení a udržování hladiny krevního cukru, a i když vlastně působí nenápadně, jde o životně důležitý orgán. Nemoci slinivky jsou vždy velmi závažné, v případě rakoviny jde o onemocnění, které až v 92 procentech případů končí smrtí. Důvodem bývá pozdní odhalení nemoci, což znesnadňuje léčbu. Proto je nutné dbát na prevenci a v případě i na první pohled banálních potíží navštívit lékaře.
JAK FUNGUJE
Slinivka břišní (pankreas) je malý orgán uložený mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Má velmi důležitou funkci pro trávení. Spolu se žlučníkem ústí do dvanáctníku – části tenkého střeva, kam se dostává potrava natrávená v žaludku. Ve dvanáctníku se slinivka pomocí trávicích enzymů podílí na přeměně cukrů, tuků a bílkovin z potravy v důležité živiny. Slinivka mimo jiné produkuje i hormon inzulin, který je nezbytný pro udržení optimální hladiny krevního cukru. V případě, že se vyskytne onemocnění slinivky, jde vždy o vážný stav, který není radno podcenit. Může jít o akutní nebo chronický zánět, nebo nádorové onemocnění slinivky. Se slinivkou břišní je také spojena cukrovka. Příčinami jsou obecně zejména alkohol, kouření a špatné stravovací návyky.
CO VŠECHNO HROZÍ
1. Diabetes
Beta buňky Langerhansových ostrůvků slinivky břišní produkují inzulin, který svým působením snižuje hladinu krevního cukru. Slinivka dále produkuje hormon glukagon, který hladinu cukru v krvi zvyšuje. Díky inzulinu se cukr z krve vstřebává do cílových tkání, jako jsou zejména játra, svaly a tuková tkáň. Zde se cukr použije přímo jako zdroj energie, nebo se uloží do zásoby. Pokud je inzulinu nedostatek, nebo na něj buňky tkání nedostatečně reagují, vzniká diabetes (cukrovka). V případě cukrovky hraje roli dědičnost. „Obecné riziko vzniku cukrovky 1. typu je asi 0,4 %. Pokud má diabetes 1. typu matka, mají její potomci riziko vzniku diabetu 1. typu cca 4 %, pokud otec, tak 8 %, pokud oba rodiče, tak cca 30 %. U diabetu 2. typu je situace ještě složitější, větší měrou se zde uplatňuje zevní prostředí a také rodinné zvyky, jako třeba nadměrná konzumace jídla a nedostatek pohybu. Dá se hovořit o dědičnosti sociální, což znamená, že se návyky prarodičů a rodičů negenetickou cestou přenášejí na děti. Pro budoucí rozvoj diabetu mohou mít tyto návyky stejný význam jako vlohy genetické. Obecné riziko vzniku cukrovky 2. typu v běžné populaci je asi 10-15 %, pokud má diabetes 2. typu matka nebo otec, mají jejich potomci riziko vzniku diabetu 2. typu cca 25 %, pokud oba rodiče, tak cca 50-75 %,“ upozorňuje MUDr. Zuzana Solarová z Centra Diabetologie IKEM.
2. Akutní zánět
Může se přihodit i zdravému člověku v podstatě z ničeho nic, například po tučném nebo smaženém mastném jídle, nebo po oslavě, kde vypil moc alkoholu. Nejčastější příčinou je žlučový kamínek, který ucpe společný vývod žlučníku a slinivky. Akutní zánět se projeví nečekanou silnou bolestí v levém boku, která může vystřelovat až do zad. Dále se přidává nevolnost, opakované zvracení, plynatost, zvýšená teplota a zrychlený tep. Je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, neboť silná bolest může způsobit i šok. Léčba probíhá v nemocnici, kde je výživa prvních několik dní podávána infuzemi a bolest se tiší léky, nebo se podávají antibiotika. Pokud je akutní zánět léčen včas, slinivka není trvale poškozena. Po vyléčení je doporučována střídmost v jídle a pití.
3. Chronický zánět
Způsobíme si jej sami, a to především dlouhodobým pitím alkoholu. Mezi zdravotní komplikace způsobené chronickým zánětem patří snížená produkce trávicích enzymů a s tím spojené nechutenství, nechtěné hubnutí, bolesti břicha po jídle, nadýmání, průjmy či žloutenka. Při chronickém zánětu slinivka také snižuje produkci inzulinu a vzniká cukrovka. Léčba probíhá doma pomocí lékařem předepsaných léků, dále je potřeba dodržovat přísnou dietu a naprosto vynechat alkohol. Chronický zánět je obvykle odhalen až když je funkce slinivky nějak poškozena, zanechává tedy trvalé následky na zdraví.
4. Nádorové onemocnění
Karcinom slinivky je jedno z nejagresivnějších rakovinných onemocnění ve vyspělých zemích. Vzniká ve většině případů z vývodných buněk slinivky. Choroba postihuje častěji muže. Problém onemocnění tkví v tom, že se velmi dlouhou dobu nijak neprojevuje a může se šířit do dalších životně důležitých orgánů, kterými je slinivka obklopena. Studie uvádějí, že doba od výskytu první nádorové buňky do prvních příznaků může být i 14 až 16 let. Rakovina slinivky břišní je mezi nádorovými onemocněními třetí nejčastější příčinou úmrtí, ročně ji lékaři diagnostikují v ČR 2400 osobám a téměř 2200 pacientů na ni umírá. Počet případů navíc podle expertů stále roste a do roku 2050 předpokládají jejich zdvojnásobení. Ve většině případů je nádor odhalen až v pokročilém stadiu. To se již projevuje hubnutím, nechutenstvím, bolestmi břicha a zad nebo žloutnutím kůže. „V této fázi již prognóza léčby pacienta není příznivá, průměrné přežití se pohybuje kolem 8 měsíců. Proto je naprosto klíčové nádory pankreatu odhalit v rané fázi, kdy je ještě možné jejich chirurgické odstranění a další onkologická léčba, čímž se šance na pětileté přežití zvedá na 12 %,“ říká prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. Jakmile začne mít nemocný potíže, je pravděpodobné, že se nádor rozšířil i do dalších orgánů, nejčastěji do jater, lymfatických uzlin, žlučových cest a dvanáctníku. Zhruba 70 % nemocných umírá do jednoho roku od výskytu příznaků.
Více o rakovině slinivky v tištěném APŽ číslo 4.
