Psychických potíží u lidí přibývá, mnoho mohou propuknout i během svátků...
Když se řekne deprese, většina z nás si představí člověka, který je bez energie, je smutný, odevzdaný a vyčerpaný a v podstatě nic ho nebaví a netěší. I když to často bývají příznaky této poruchy, u různých lidí se může projevovat jinými způsoby, častá je také podrážděnost a nespavost. V období svátků, jako jsou Vánoce a Silvestr, může být spouštěčem deprese například stres spojený s přípravami nebo osamělost. Jak poznat, že vám nebo někomu z blízkého okolí hrozí? Poradí odborníci.
O co jde?
Deprese je závažná porucha psychiky. Ovlivňuje, jak člověk myslí, co cítí nebo jak zvládá běžné povinnosti. Do života přináší pochybnosti, zda vůbec někdy bude lépe, bere naději, objevují se pocity, že si za vše můžeme sami, že jsme ostatním jen na obtíž nebo že za nic nestojíme. Tato porucha se také projevuje vymizením schopnosti prožívat radost a potěšení, pokleslými náladami, smutkem, úzkostmi, častá je také únava, poruchy soustředění a pozornosti, někdy i podrážděnost či zvýšená agresivita. Podle odborníků se jedná o depresi, pokud zmíněné stavy trvají dva týdny a déle. Podle mezinárodních studií zažije 10 až 20 % lidí během svého života klinicky významnou depresivní epizodu. Deprese je v současné době častěji diagnostikována i u dětí. Depresemi dlouhodobě trpí cca 7 % populace. Podle psycholožky Anny Říhové z kliniky Psyon je důležité si uvědomit také to, že rozlišujeme celkem tři fáze deprese od lehké přes střední až po těžkou nebo hlubokou. „Při lehčí formě deprese bývají narušené mezilidské vztahy a výkonnost v práci, případně ve škole. Člověk v depresi postupně ztrácí o vše zájem, což však blízcí často zaměňují za lenost, a neuvědomují si, že ve skutečnosti se jedná o nemoc,“ upozorňuje Anna Říhová. Jakmile se člověk dostane do střední formy deprese, není již schopen některé aktivity vůbec vykonávat, a to ani ty, které vykonávat musí, jako je chození do práce, do školy a podobně. Další komplikací je nemožnost se na cokoliv soustředit. Objevují se problémy se spánkem. V těžké formě deprese se k výše uvedeným potížím přidávají sebevražedné myšlenky, sebehodnota klesá na nulu a výjimečné není ani přerušení vztahů s okolím. Jedná se o velmi nebezpečný a život ohrožující stav, který je nutné urgentně řešit.
Jak ji rozpoznat
Mít občas špatnou náladu a cítit se sklíčeně patří k životu. Takový stav však obvykle trvá pouze v řádu hodin či dní a dlouhodobě nenarušuje fungování ani vztahy. Pokud u blízkého člověka po dobu dvou týdnů nebo delší spatřujete změny, ať už jde o špatnou náladu, ztrátu zájmu o dříve oblíbené činnosti, úbytek energie, nebo třeba zhoršené soustředění, patrně nejde o přechodnou záležitost. Člověk se začne uzavírat do sebe, přestane odpovídat na zprávy, ruší schůzky, snadno se podráždí. Objevují se také tělesné projevy. „Člověk, kterého trápí deprese, může trpět nespavostí a častým probouzením, přestože se cítí vyčerpaný a bez energie. Může začít hubnout nebo přibírat na váze, případně jej mohou trápit bolesti hlavy, trávicí potíže či tlak na hrudi,“ přibližuje terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková z Mindwell. Častěji od něj můžeme slyšet výroky jako »nic nemá cenu«, »stejně se to nezmění«, »jsem jen na obtíž«, »nakonec mě všichni opustí« a podobně. Obzvlášť teď v období mezi svátky můžeme cítit únavu a vyčerpání. V počáteční fázi je proto těžké odlišit, zda se jedná o depresi, nebo jen o potřebu odpočinku. Pomoci může například dovolená. „Pokud se vám během ní energie obnoví, s největší pravděpodobností jste si potřebovali pouze fyzicky a psychicky odpočinout. Jestliže však ani po odpočinku nepřichází žádná změna, je potřeba zvážit, jestli se nejedná o depresivní onemocnění a začít to řešit. Z deprese se totiž nevyspíte a nepůsobí na vás ani věci, které by vás běžné rozptýlily a udělaly lepší náladu. Rána bývají pro lidi trpící depresí často mnohem obtížnější než večery,“ upozorňuje psycholožka Anna Říhová.
Jak se k nemocnému chovat
Jestliže je jasné, že se jedná o depresi, je potřeba k člověku přistupovat s určitou opatrností, být k němu citlivý. Prvním krokem je být otevřený a projevit o něj starost. Nehodnotit, nenutit, nesoudit, nebagatelizovat, ale otevřít dveře k další komunikaci, nevyčítat mu jeho obtíže, zkoušet je přijímat, ale nemusíte se bát ani mírného nátlaku. „Pokud má váš blízký depresi, pozvěte ho do společných aktivit, ale rozhodně mu nic nenařizujte ani na něj nevyvíjejte příliš velký nátlak. Pokuste se být v dobrém naladění, i když to pro vás bude obtížné, určitě mu ale doporučte péči odborníka,“ radí Anna Říhová a dodává, že psychoterapie není pouze pro lidi s depresí, ale může usnadnit život i těm, kteří s depresivním člověk sdílejí jednu domácnost. Neléčená porucha může vést ke zhoršení stavu a k myšlenkám na smrt jako řešení situace, kterou lidé vnímají jako bezvýchodnou. Proto je velmi důležité depresivní příznaky nepodceňovat.
Jak potíže zvládat a léčit
Čtěte v tištěném APŽ číslo 1.
