Specifická pracovní prostředí s sebou také nesou mnohé zdravotní potíže...
Řekne-li se nemoc z povolání, představí si většina z nás horníka, co má potíže s plícemi, nebo někoho, kdo zvedá těžká břemena a bolí ho záda. V dnešní době je potřeba se na nemoci z povolání dívat z mnohem širší perspektivy. Vzniknout mohou v podstatě u jakýchkoliv profesí, a to tak, že během práce stále opakujeme tentýž pohyb nebo naopak většinu času v zaměstnání prosedíme. Může jít o bolesti pohybového aparátu, kdy je v obou případech na vině potíží přetížení některých svalových skupin, a naopak ochabování jiných svalů. Časté jsou i potíže s vnitřními orgány, nejčastěji trávicím systémem, ale i krevním oběhem či zrakem. Na následujících stránkách shrneme, v jakých profesích nemoci z povolání vznikají nejčastěji a co můžeme dělat, abychom se jim vyhnuli nebo alespoň zmírnili jejich projevy.
Některá zaměstnání jsou opravdu specifická. Kromě sezení nebo stání se přidává specifické prostředí, kde je nutné pracovat, ve kterém je velké horko nebo spousta prachu nebo pracujete v atypickou dobu, například v noci. I to s sebou nese řadu nemocí z povolání.
1. Poruchy spánku
Pokud pracujete na noční směny, je přirozený biorytmus těla narušený a mohou se dostavit poruchy spánku. Nejčastěji jde o nespavost. To je stav, kdy nedostatek spánku negativně ovlivňuje běžné aktivity, protože na ně není energie a spánek běžně nepřichází v době, kdy by na něj organismus měl být připraven. Nejde tedy jen o to, že pár nocí špatně spíme, nebo se nám nedaří usnout. Dlouhodobá nespavost může mít za následek deprese i neurologické potíže v podobě problémů s pamětí a zapomínáním. „V oblasti duševního zdraví je mít dostatek expozice přímému dennímu světlu a současně minimalizovat expozici světlu v noci. Zde roli hraje nejen osvětlení ve městech, ale především mobily a počítače, které vydávají světlo takové vlnové délky, která stimuluje specifické buňky a říká mozku, že je den,“ upozorňuje Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. z Psychiatrické kliniky 1. lékařská fakulty Univerzity Karlovy. Proto je vhodné nepoužívat počítač, mobilní telefon či tablet cca 3 hodiny před spaním.
2. Psychické potíže
* Deprese
Je závažná porucha psychiky, která se projevuje vymizením schopnosti prožívat radost a potěšení, pokleslými náladami, smutkem, úzkostmi, častá je také únava, poruchy soustředění a pozornosti, někdy i zvýšenou agresivitou. Depresemi trpí cca 7% populace.
* Syndrom vyhoření
Člověk je vyčerpán prací a nemá motivaci v ní pokračovat. „Syndrom vyhoření není diagnostickou kategorií, proto statistika není k dispozici, ale řada těch, kteří označují jako zdroj svých depresivních potíží vyčerpání prací, především pak prací s lidmi spojenou s vysokou emoční zátěží, je »schována« mezi depresivními pacienty a také mezi úzkostnými poruchami. V každém případě současná společnost, její schopnost tvořit hrubý domácí produkt, sociální rozdíly lidmi, ale také nezdravý životní styl včetně konzumace psychoaktivních látek, nízká expozice světlu, skladba potravy a neposlední řadě výrazné snížení fyzických aktivit současných lidí, vedou ke vzniku duševních poruch. Co však jednoznačně roste, je počet léčených jedinců, kteří péči častěji vyhledávají,“ shrnuje Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. z Psychiatrické kliniky 1. lékařská fakulty Univerzity Karlovy.
3. Obezita
Je riziková zejména při práci na směny, kdy člověk pracuje v noci a obvykle také jí, aby vydržel vzhůru. Problematické jsou i sladké nápoje. Obezita je dnes jedním z nejrozšířenějších chronických onemocnění, které si každoročně vyžádá miliony životů. Nadbytečná kila zkracují život v průměru o 6 až 7 let, u těžké obezity dokonce o celé desetiletí. V Česku se týká až 60 % dospělých. „Obezita je komplexní problém. Nestačí jen krátkodobě omezit jídlo nebo přidat pohyb, bez systematického přístupu a odborného vedení se mnoho pacientů rychle vrátí na původní váhu,“ vysvětluje prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie, vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie v IKEM a předseda České obezitologické společnosti.
4. Respirační onemocnění
Ta se mohou vyskytovat, když pracujete při vysokých teplotách či v prašném prostředí. „Horký vzduch může být často spojený s vyšší vlhkostí a zvýšeným množstvím škodlivin, což výrazně zvyšuje zátěž pro dýchací systém. Při extrémních teplotách dochází nejen k podráždění sliznic, ale také ke změnám fyziologických pochodů. Přehřátí těla pak ovlivňuje i činnost srdce a plic, může vést k hromadění tekutiny v plicích nebo k dušnosti,“ upozorňuje pneumolog prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno. Prašné prostředí a práce s čisticími prostředky také může vyvolávat problémy s dýchacími cestami. Jde zejména o astma, chronické zánětlivé onemocnění průdušek, kdy dochází k zúžení dýchacích cest a následným záchvatům kašle či dušnosti. Jenou z příčin je i expozice chemickým látkám. CHOPN, chronická obstrukční plicní nemoc je zúžení dýchacích cest v důsledku trvalého zánětu. Do plic tedy proudí jen omezené množství vzduchu, což působí problémy s dýcháním. „K nejčastějším projevům CHOPN patří dušnost, kašel nebo vykašlávání hlenu. Bohužel, pacienti mají často tendenci příznaky podceňovat a odkládají návštěvu lékaře až do chvíle, kdy už mají výrazně poškozené plíce. Pokud však odhalíme nemoc v raném stadiu, jsme schopni díky moderní léčbě zmírnit její projevy, a zlepšit tak celkovou kvalitu života pacienta,“ říká prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D.. Rizikem je i plicní fibróza, zjizvení původně zdravé plicní tkáně, jejímu ztluštění a ztuhnutí. Pacient tak ztrácí plochu k dýchání a postupně se u něj snižuje schopnost nadechnout se. Mezi nejčastější projevy patří zvýšená dušnost i při mírné fyzické aktivity, chronický kašel, paličkovité prsty (rozšířené a zakulacené konečků prstů na rukou nebo nohou), únava či postupné neúmyslné ubývání na váze.
CO ZLEPŠIT
* Spánková hygiena
I když musíte pracovat v noci, zkuste dodržovat spánkovou hygienu tak, aby vaše tělo mělo 6 až 8 hodin spánku. Choďte po noční směně spát vždy zhruba ve stejnou dobu. Pořiďte si zatemňovací závěsy či rolety, které propouštějí jen minimum denního světla. Před spaním nepoužívejte mobil, tablet nebo počítač.
* Relaxujte!
Jakákoliv forma odpočinku je při práci v noci nebo fyzicky náročnou práci v atypickém prostředí, vhodná. Ať už jde o sportovní aktivitu, procházku se psem, saunu, masáž nebo čtení knihy, je to potřebná kompenzace.
* Redukujte váhu!
Pokud máte nadváhu nebo jste obézní, je redukce váhy důležitá. Strava by měla obsahovat dostatek ovoce, zeleniny i vlákniny a měla by být vyvážená. Sladkosti by z jídelníčku měly zmizet, nebo se konzumovat jen v omezené míře v závislosti na fyzické aktivitě. Pitný režim by měl být zajištěn zejména neperlivou neochucenou vodou, popřípadě neslazenými čaji. Káva a alkohol by se měly omezit na minimum či vyřadit. Nezbytný je i pravidelný pohyb, alespoň v podobě chůze. Doporučuje se minimálně 5 km denně.
* Pečujte o dýchací cesty!
Pokud už pracujete v příliš horkém nebo prašném či znečištěném prostředí, eliminujte další faktory, které škodí dýchacím cestám. V první řadě nekuřte. Dále používejte v práci ochranné pomůcky, tedy respirátory či roušky. Důležité je taky větrat, pokud je to možné, nebo chodit v přestávkách ven nebo alespoň do jiné místnosti. Péče o dýchací cesty se skrývá i ve sportovních aktivitách, které zvyšují vitální kapacitu plic. Vhodná je i inhalace či proplachování nosu mořskou vodou. To zvlhčí sliznice dýchacích cest, a budou pak méně náchylné k průniku škodlivin.
Více o nemocích z povolání v tištěném APŽ číslo 49.
