Nemoci z povolání se týkají všech!
Řekne-li se nemoc z povolání, představí si většina z nás horníka, co má potíže s plícemi, nebo někoho, kdo zvedá těžká břemena a bolí ho záda. V dnešní době je potřeba se na nemoci z povolání dívat z mnohem širší perspektivy. Vzniknout mohou v podstatě u jakýchkoliv profesí, a to tak, že během práce stále opakujeme tentýž pohyb nebo naopak většinu času v zaměstnání prosedíme. Může jít o bolesti pohybového aparátu, kdy je v obou případech na vině potíží přetížení některých svalových skupin, a naopak ochabování jiných svalů. Časté jsou i potíže s vnitřními orgány, nejčastěji trávicím systémem, ale i krevním oběhem či zrakem. Na následujících stránkách shrneme, v jakých profesích nemoci z povolání vznikají nejčastěji a co můžeme dělat, abychom se jim vyhnuli nebo alespoň zmírnili jejich projevy.
ŠPATNÁ FUNKCE VNITŘNÍCH ORGÁNŮ
Dlouhé sezení u počítače, v autě nebo u pokladny v obchodě je pro naše tělo beze sporu nezdravé a na vnitřní orgány může působit negativně. Obvykle sedíme vyhrbení s vysunutými rameny a hlavou předsunutou před sebe. Orgány jsou pak stlačeny, a tím se v nich snižuje průtok krve.
1. Trávicí soustava
Pokud jde o trávení, může se dlouhodobé sezení projevit na všech částech trávicí soustavy.
* Pálení žáhy
Jde o pocit horka nebo pálení v oblasti za hrudní kostí, který může postupovat směrem nahoru ke krku. Vyskytuje se nejčastěji po jídle a je způsobený návratem kyselého žaludečního obsahu zpět do jícnu přes netěsnící jícnový svěrač, který se nachází mezi žaludkem a jícnem a propouští do žaludku polknutá sousta. Příčinou může být dlouhodobé sezení, při kterém je žaludek stlačován a může dojít k otevření jícnového svěrače. Napomáhat tomu může i sezení v těsném oblečení či příliš utažený pásek. Riziková je i obezita.
* Zánět žaludku (gastritida)
Lidé se sedavým zaměstnáním jsou k němu náchylnější. Příčinou je zejména stres, nepravidelná strava a konzumace jídla za pracovním stolem, kdy sousta dostatečně nerozžvýkáme. Častým rizikem je i nadměrná konzumace kávy. Jde o chronické gastritidy, které se z počátku projeví jen pocitem sytosti, aniž by nemocný snědl větší množství jídla. Později se přidává nechutenství a občas bolesti v nadbřišku. Chronický neléčený zánět žaludku dále vede k žaludečním vředům a neléčené žaludeční vředy mohou vést až k rakovinným nádorům.
* Žlučníková neuróza
Stres a nedostatek pohybu při sedavých profesích se často projeví i poruchou hybnosti žlučových cest. Ta je provázena silnými bolestmi v nadbřišku nebo vpravo v oblasti žeber. Průvodním jevem bývá i zvracení. Je potřeba navštívit lékaře, aby navrhl vhodné léky případně operaci.
* Zácpa
Zpomalení střevní peristaltiky je také častým problémem. Zácpa je pak stav, kdy postižený vylučuje stolici méně než 3x týdně a vyprazdňování provázejí bolesti a křeče.
* Nadýmání a plynatost
Je častým průvodním znakem zácpy. Důvodem je stlačení vnitřních orgánů při dlouhodobém sezení, těsné oblečení, nedostatek pohybu a také nedostatek vlákniny ve stravě, nedostatečný pitný režim či zadržování stolice, když si tak říkajíc nemůžete dojít, když je potřeba. Riziková je i obezita. Plyny vznikají při trávení jídla v tlustém střevě a odcházejí z těla buď ústy, při říhání, nebo konečníkem. Plynatostí označujeme stav, kdy je v trávicí trubici více plynu, než je běžné a z organismu pak odchází plynů příliš mnoho a často. Nadýmání pak znamená, že plyny z nějakého důvodu nemohou z těla přirozenou cestou odcházet. Hromadí se tedy ve střevech a způsobují bolesti břicha, břicho bývá tvrdé a nafouklé. „Zda navštívit lékaře záleží na intenzitě a na délce trvání obtíží. Jsou-li tyto obtíže velmi intenzivní a trvají-li delší dobu, jsou důvodem pro návštěvu lékaře, případně specialisty. Cílem návštěvy a vyšetření je objasnění příčiny a zavedení efektivní léčby nebo odstranění vyvolávající příčiny a rozhodnutí, zda jde o projev chorobného stavu, nebo o důsledek nevhodné diety a životního stylu,“ shrnuje Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc z Klinického a výzkumného centra pro zánětlivá střevní onemocnění ISCARE a 1. LF UK Praha.
* Onemocnění slinivky břišní
Sedavý způsob života a nedostatek pohybu může způsobit i potíže se slinivkou. S tím souvisí i vyšší riziko diabetu 2. typu. Slinivka totiž produkuje inzulin, který snižuje hladinu krevního cukru a glukagon, který hladinu cukru v krvi naopak zvyšuje. Nebezpečná je i rakovina slinivky.
2. Dýchací soustava
Dlouhé sezení u počítače nebo v autě nepřispívá ke správnému držení těla. Shrbená záda, ramena v neustálém napětí, častá práce v předklonu nepodporují správné dýchání a dýchání do břicha, protože v těchto pozicích je pro tělo moc namáhavé. Pokud jde o dlouhodobý stav, může škodit. Především snižuje vitální kapacitu plic, oslabuje plíce organismus je pak náchylnější k rozvoji respiračních onemocnění, ale chronických stavů, jako je např. astma či CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc je zúžení dýchacích cest v důsledku trvalého zánětu. Do plic tedy proudí jen omezené množství vzduchu, což působí problémy s dýcháním.
* Plicní hypertenze
Jde o zvýšení krevního tlaku v plicních cévách, které postihuje zhruba 1 % dospělé populace a ve věku nad 60 let je častější. Nejčastějším příznakem nemoci je dušnost, která se postupně zhoršuje. K ní se přidává suchý dráždivý kašel, únava, vyčerpání a bolest na hrudi. V pozdějších fázích onemocnění začíná pacientům postupně selhávat pravá srdeční komora, což se projevuje modravým zbarvením kůže a rtů nebo otoky dolních končetin. Většina případů plicní hypertenze souvisí s onemocněním srdce a plic, plicní embolií nebo autoimunitními nemocemi. Zejména v počátečním stadiu se často zaměňuje s astmatem.
* Nesprávné dýchání
Může způsobovat také blokády hrudní a bederní páteře, bolesti hlavy, migrény a únavu, potíže s trávením a ochabnutí břišních svalů. Oba typy dýchání, jak hrudní, kdy dýcháme spíše mělce do hrudníku, tak břišní, kdy dýcháme spíše do břicha, jsou v zásadě správné, pokud dýcháme nosem, klidně a zhluboka Pokud máme sedavé zaměstnání, měli bychom se naučit dýchat do břicha. Břišní dýchání má výhodu v tom, že napomáhá hlubšímu nádechu a výdechu, díky tomu přispívá k celkovému zklidnění a koncentraci, snižuje krevní tlak, zlepšuje funkci plic a celé dýchací soustavy, usnadňuje vykašlávání, mírní bolesti, zlepšuje držení těla, posiluje břišní svaly, vyrovnává hladinu glukózy v krvi a také zlepšuje trávení a paměť.
3. Kardiovaskulární systém
* Ateroskleróza
Při sedavém zaměstnání a nedostatku pohybu se do cévní stěny ukládá špatný LDL cholesterol a triglyceridy, a tím dochází k jejich zúžení. Úzce souvisí s obezitou, další související onemocnění jsou ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice nebo ischemie dolních končetin, kdy jsou nohy nedostatečně prokrvovány. Nejčastějším důsledkem aterosklerózy je tzv. trombóza, tj. ucpání cévy krevní sraženinou.
* Vysoký tlak (hypertenze)
Může se projevit bolestmi hlavy, únavou, poruchami spánku, dušností, závratí, bolestmi na hrudi a bušením srdce, což může vyústit až v infarkt myokardu či mrtvici. Vyšší tlak často souvisí s větší nadváhou či obezitou, diabetem 2. typu a vysokým cholesterolem. „Při dlouhém sezení dochází ke ztrátě elasticity tepen a jejich schopnosti reagovat na změny krevního tlaku. Současně ale dochází právě ke zvýšení tlaku v žilním systému a k rozšíření kapacity povrchního a hlubokého žilního systému. Tento tlak na slabou žilní stěnu zvyšuje riziko onemocnění křečovými žilami. Díky vyřazení svalstva bérců a útlumu dýchání je významně redukován žilní návrat. Výsledkem je snížená adaptace organismu na zátěž a vysoké riziko postižením civilizačními chorobami,“ říká cévní chirurg MUDr. Radek Vyšohlíd z Perfect Clinic.
* Nemocí srdce
Jde zejména o ischemickou chorobu srdeční, a to buď chronickou – angina pectoris a projevuje se bolestí, tlakem či pálením na hrudi vázané na fyzickou či psychickou námahu, nebo akutní, která se projeví infarktem myokardu – náhlé ucpání věnčité tepny, která vede krev k srdci. Srdeční sval, nebo jeho část pak přestává pracovat a odumírá. Navenek se vše projevuje bolestí, zejména na levé straně hrudníku.
BOLESTI ZAD
Bolest krční, hrudní nebo bederní páteře vždy souvisí s nedostatečným či nevhodným pohybem a ochabnutím i přetížením některých skupin svalů. Pokud bolí krční páteř, jsou přetíženy svaly krku a trapézy, ochablé jsou mezilopatkové svaly. Bederní páteř bolí vzhledem k ochablým svalům břicha a nezpevněném středu těla atd. V práci se sezení ve většině případů nevyhneme, proto je potřeba sedět správně a také zvolit vhodnou formu pohybu, při kterém svaly posílíme i uvolníme.
BOLEST KLOUBŮ A SVALŮ
Při pohybu dochází k vyplavování takzvané synoviální tekutiny, která je mazivem pro klouby. Pokud se nehýbeme, synoviální tekutiny se vyplavuje méně a klouby jsou ztuhlé a rozhýbat je dá mnohem více zabrat, a to nejen po ránu. „S každou dekádou stárnutí se lidské tělo mění, snižuje se produkce hormonů, a jejich účinnost na fungování organismu. Je nutné podřídit sportovní výkon i přípravu na něj, svým možnostem i historii pohybové aktivity,“ říká Bc. Petr Strnad, vedoucí fyzioterapeut z kliniky Barna Medical.
CO ZLEPŠIT
* Seďte správně!
Je důležité při práci myslet na to, jak sedíme a jak zatěžujeme své svaly. „Při práci seďte rovně a dobře si opírejte záda, zároveň mějte obě nohy opřené celým svým chodidlem o podlahu. Nezapomínejte mít tělo vyvážené všemi směry. Při sezení také jednou za čas změňte polohu, aby se zatěžované svaly sezením mohly odpočinout. Ujistěte se také, že monitor je ve správné výšce, takže nemusíte sklánět hlavu nahoru nebo dolů,“ radí rehabilitační lékařka MUDr. Jarmila Zipserová z neurorehabilitační kliniky AXON.
* Upravte pracovní prostředí!
Sedíte-li dlouho při práci, jistě se vyplatí investovat do vhodné ergonomické židle s odpovídající oporou zad a hlavy. Chybu neuděláte ani se stolem s regulovanou výškou, popřípadě s počítačovým monitorem, u kterého si můžete změnit výšku. Při práci je vždy nutné mít počítač v rovině očí, abyste se zbytečně nezakláněli či nepředkláněli. Základem je také správná ergonomie počítačové myši, aby ji bylo možné dobře držet. Při dlouhodobé práci je ale důležité mít nejen správný tvar myši, ale také si občas dobře procvičit dlaně a prsty. Ujistěte se také, že máte dostatek přirozeného světla a že světlo z počítače není příliš jasné.
* Zařaďte vhodný pohyb!
Pokud během pracovního dne sedíme déle než 5 hodin v kuse je důležité nebýt dlouho ve strnule a nepřirozené poloze těla. Pozor byste měli dávat především v oblastech krční páteře, ramenou či předloktí. Dobré je nezapomínat na krátké přestávky. Dle studií z poslední doby lze nadměrné osmihodinové sezení kompenzovat cvičením a fyzickou aktivitou po dobu alespoň 75 minut. Je dobré dělat pravidelné přestávky a každých 30 minut se zvednout od stolu a jít se projít. Jako aerobní složka pohybu je nejdůležitější chůze, vhodné je i plavání. Posilování by pak mělo být zaměřeno zejména na střed těla. Vhodné jsou cviky z pilates, jógy, nebo např. tzv. prkno.
* Upravte jídelníček!
Měli bychom konzumovat zdravou stravu s vyváženým poměrem vitamínů a minerálů. V jídelníčku by nemělo chybět ovoce a zelenina, celozrnné potraviny a bílkoviny ve formě netučného masa a ryb. Vynechat nebo výrazně omezit bychom měli smažený a tučná jídla, sladkosti a rychlé občerstvení. Jako prevenci bolestí a potíží s vnitřními orgány lze užívat i přípravky s obsahem vitamínu D a E, vitamín C, nebo kolagen, a to nejlépe po konzultaci s odborníkem.
Více nemocí z povolání v tištěném APŽ číslo 49.
