Aby doplňky stravy spíše neškodily…
Lidské tělo potřebuje pro správné fungování optimální příjem živin, vitaminů, minerálních látek a řadu dalších důležitých substancí. Většinu z nich by mu měla zajistit pestrá a vyvážená strava, nicméně v některých případech to nestačí a na řadu přicházejí různé doplňky stravy. Jenže i jejich užívání má svá pravidla, a pokud se nedodržují, člověk si může nevědomky ublížit. Spolu s odborníky vám poradíme, jak suplementy vybírat, jak je užívat a na co si dát pozor.
Kdy zpozornět
Jak už bylo řečeno, pokud se pustíme do »vitamínové ofenzivy« bez rozmyslu, můžeme si imunitu spíš rozhodit než posílit. „Imunitu je potřeba posilovat systematicky, ne šokově. Základem je spánek, vyvážená strava a přiměřená fyzická aktivita,“ dodává Adrián Doboly. Nadužívání nebo bezhlavé kombinování preparátů může být stejně nebezpečné jako nedostatek vitaminů, minerálů atd. v organismu. Naštěstí naše tělo je chytré a na nerovnováhu se nás snaží upozornit. Například nadbytek vitaminu A způsobuje suchou kůži, lámavost vlasů a bolesti kloubů, příliš vitaminů skupiny B může být příčinou bolestí hlavy, poruchy spánku a trávicích potíží, vitamin C ve vysokých dávkách způsobuje průjem pálení žáhy a nevolnost, dlouhodobé předávkování vitaminem D může vést k potížím s ledvinami a vitamin E ve vysokých dávkách zhoršuje srážlivost krve.
5 signálů, že to s doplňky přeháníte
Přetrvávající únava a nevolnost – tělo je přetížené, játra nestíhají zpracovat nadbytečné látky. Změny trávení – průjem, nadýmání, bolesti žaludku. Bolesti hlavy, nespavost, podrážděnost – časté při nadbytku vitamínů A nebo D. Suchá pokožka, lámavé nehty – paradoxní efekt nadměrného příjmu vitamínu A. Žlutavý odstín moči nebo změna jejího zápachu – znak, že tělo vylučuje přebytečné vitamíny B a C.
Aby si rozuměly
Kromě vyšších dávek může být problémem i nevhodné kombinování jednotlivých aktivních látek. „Obecně je to velmi široké téma, proto bych se zmínil o těch nejpodstatnějších nežádoucích kombinací. Nejčastější chyby se dělají u antioxidantů podáváním vysokých dávek. Například u vitaminu C (nad 1000 mg) a vitaminu E (nad 400 IU) může předávkování dlouhodobě způsobovat sníženou tvorbu mitochondrií, což vede k omezené tvorbě energie a únavě. U kombinace beta-karotenu a vitaminu E ve vysokých dávkách zase paradoxně dochází u aktivních lidí a sportovců, ale i kuřáků ke zvýšené tvorbě volných radikálů. A při užívání alaninu, vitaminu C a koenzymu Q10 zase může dojít k přesycení redoxního systému, který je zásadní pro biologické procesy, jako je například buněčné dýchání,“ upozorňuje sportovní lékař MUDr. Karel Martínek. Pozor by se podle něj mělo také na interakci s léky, například na současné užívání Gingo biloby, omega 3 – mastných kyselin, Kurkuminu a antikoagulantů, jelikož zde hrozí nežádoucí ovlivnění srážlivosti krve. Co se týká například stimulantů a adaptogenů, kombinace kofeinu, synefrinu a yohimbinu může vést ke zvýšení krevního tlaku a riziku arytmií. U užívání více doplňků stravy na klouby zase často dochází k duplicitě a možnému předávkování, například kolagen spolu s glukosaminem může způsobovat střevní obtíže. „Některé doplňky stravy zase vyžadují kombinaci s tekutinami. A na to se dost často zapomíná. Mezi nejčastější patří kreatin, psyllium (vláknina), kolagen, B-komplex, vitamin C, hořčík, zinek a vápník, ale i proteiny a aminokyseliny, dále i kofein nebo zelený čaj. Všechny výše uvedené doplňky stravy je vždy třeba zapít 200 – 400 ml vody,“ uvádí MUDr. Karel Martínek. Doplňujme tedy jen to, co tělu opravdu chybí a ne to, co zrovna »letí« nebo co na nás vyskakuje z reklam na sociálních sítích od různých influencerů. „Není důležité, kolik vitamínů sníme, ale jak s nimi naše tělo dokáže pracovat,“ míní Adrián Doboly a přidává pár dalších tipů, jaké doplňky stravy je vhodné kombinovat a jaké naopak nikoli: „Vitamín D a K jsou ideální dvojice, zlepšují vstřebávání vápníku, vitamin C a E v přiměřených dávkách mají společný antioxidační účinek, vitaminy skupiny B podporují energii a nervový systém, zinek a vitamin C posilují imunitu při virózách, betaglukany a vitamin D podporují vrozenou imunitu. Naopak nevhodné je užívat současně vitaminy K a E, jelikož mají opačný účinek na srážlivost krve, vitaminy A, D, E a K by se měli užívat s odstupem alespoň dvou hodin, vitaminy C, E, D a B-komplex lze kombinovat, ale pouze v přiměřených dávkách.“ Ideálními dvojicemi nejsou také například železo a vápník, zinek a měď a vysoké dávky hořčíku a vápníku, jelikož si vzájemně brání ve vstřebávání. „Zinek také může snižovat využití železa, proto je dobré při užívání obou udělat časový odstup 2 – 3 hodiny. Bylinné doplňky, jako je třezalka, mohou měnit účinnost některých léků či nám v létě způsobit kožní senzitivní reakci. Pokud si nejste vybranou kombinací jisti, vždy se poraďte s odborníkem, váš lékárník ví o interakci léčiv nejvíc,“ vyjmenovává Beata Coulibali.
Na čem ještě záleží? Nejen to zjistíte v tištěném APŽ číslo 44.
