Co je dobré vědět o užívání vitaminů, minerálů a dalších suplementů...
Lidské tělo potřebuje pro správné fungování optimální příjem živin, vitaminů, minerálních látek a řadu dalších důležitých substancí. Většinu z nich by mu měla zajistit pestrá a vyvážená strava, nicméně v některých případech to nestačí a na řadu přicházejí různé doplňky stravy. Jenže i jejich užívání má svá pravidla, a pokud se nedodržují, člověk si může nevědomky ublížit. Spolu s odborníky vám poradíme, jak suplementy vybírat, jak je užívat a na co si dát pozor.
Nejsou to bonbóny
Doplňky stravy má smysl užívat tehdy, když z běžné stravy nezískáváme dostatek potřebných živin. „To je například při vyšší zátěži, stresu, nedostatku spánku nebo v období zvýšených nároků, jako jsou těhotenství či rekonvalescence. Jsou skvělým doplňkem zdravého životního stylu, ale nikdy by neměly nahrazovat pestrou a vyváženou stravu,“ vysvětluje Mgr. Beata Coulibali, vedoucí lékárnice Pilulka.cz. Lidské tělo je totiž citlivý systém, který pro své optimální fungovaní potřebuje řadu živin, ale jen v rozumné míře, tedy ve správném množství. Pokud doplňky stravy užíváme neuváženě, rozhodně to není cesta ke zdravějšímu životnímu stylu. „Tělo zvládne krátkodobý exces, ale ne dlouhodobé přehánění. Když si člověk den či dva dopřeje víc vitamínu C, nic se nestane. Pokud to však s vitamínem D nebo A přehání celé měsíce, mohou nastat vážné problémy,“ upozorňuje odborník na imunitu Adrián Doboly z biotechnologické laboratoře Natures.
Než začnete
Při výběru doplňků stravy je potřeba zohlednit hned několik zásadních faktorů. „Důležité je znát své potřeby – ideálně z laboratorních výsledků nebo po konzultaci s lékařem. Základní doplňky, jako jsou vitaminy C a D, hořčík či omega-3 mastné kyseliny, lze užívat i bez konzultace, pokud dodržujeme doporučené dávkování. Odbornou konzultaci však doporučuji, pokud užíváte více doplňků současně, máte chronické onemocnění, berete léky nebo procházíte specifickým životním obdobím – například těhotenstvím či menopauzou,“ připomíná Mgr. Beata Coulibali. Kromě laboratorních hodnot záleží i na genetických predispozicích, životním stylu, jídelníčku a v neposlední řadě také na vašich cílech. Podle toho, zda chcete podpořit imunitu, zkvalitnit spánek, zlepšit regeneraci nebo zvýšit výkonnost, se totiž liší výběr a také dávkování konkrétních doplňků. Suplementy je tedy nutné vybírat vždy s rozvahou, v první fázi vám můžou pomoci například i tzv. digitální nástroje. „Chytrý průvodce, kterého naleznete na Pilulce.cz, Vám může pomoci vybrat vhodné doplňky na základě základních údajů o vašem zdraví a cílech, ale pokud si nejste jistí, poraďte se se svým lékárníkem – zejména v případě, že užíváte více léků, máte zdravotní omezení nebo jste někdy zaznamenali alergickou reakci v souvislosti s užíváním léků nebo doplňků stravy,“ dodává lékárnice Coulibali.
Není produkt, jako produkt
Podobně jako u jiných produktů, také u doplňků stravy je na místě zjistit, co všechno obsahují a zohledňovat to při výběru. Na obalu sledujte především konkrétní chemické složení, množství účinné látky v jedné dávce a také přítomnost pomocných látek. Dobrý produkt má vždy jasně uvedeného výrobce i původ surovin. „Kvalitní doplňky poznáte podle transparentního složení, přiměřeného dávkování a ověřených forem účinných látek. Důvěryhodný výrobce nic neskrývá, uvádí původ surovin i technologii zpracování. Na Pilulka.cz právě spouštíme NutraRating – přehledné a objektivní hodnocení kvality doplňků stravy. Díky této nové službě se zákazníci mohou snadno zorientovat v široké nabídce produktů, porovnat jejich kvalitu a vybrat si ten, který nejlépe odpovídá jejich potřebám a prioritám – bez složitého studování etiket a detailů složení,“ uvádí Mgr. Beata Coulibali. Vhodné je vyhýbat se umělým barvivům, sladidlům, přebytečným plnidlům či zbytečným konzervačním látkám. Moderní doplňky už se bez nich většinou obejdou. Citlivější jedinci by měli sledovat také přítomnost běžných alergenů, jako je lepek či laktóza. Při nákupu doplňků stravy, ať v kamenných obchodech či na internetu, je vhodné vybírat ověřené prodejce, kteří transparentně uvádějí výrobce, složení i datum spotřeby. A naopak je dobré vyhnout se nabídkám, které slibují »zázračné« účinky. „Například u nás na Pilulka.cz procházejí všechny produkty kontrolou kvality a již brzy zde zákazníci najdou i přehledné hodnocení, které jim usnadní orientaci v nabídce a pomůže zvolit doplněk podle vlastních potřeb a priorit,“ doplňuje lékárnice.
Čeho je moc…
Vitamíny rozpustné ve vodě (C a skupina B) se z těla vylučují močí. Ty rozpustné v tucích (A, D, E, K) se však v těle ukládají. A jak už bylo v úvodu zmíněno, při dlouhodobém nadužívání doplňků stravy může dojít k tzv. hypervitaminóze, tedy předávkování, které tělo doslova otráví. Mezi příznaky patří bolesti hlavy, nevolnost, slabost, trávicí potíže či nespavost. V těžších případech může dojít k poškození jater nebo ledvin. „Problém není v tom, že by se vitaminy nedaly kombinovat, ale v nekontrolovaném množství. Krátkodobě to tělo zvládne, dlouhodobě se však přetěžují játra, ledviny a metabolismus,“ varuje Adrián Doboly. U některých aktivních látek je přitom dodržování doporučené denní dávky naprosto zásadní. Jedná se o například o vitamín D, který v dlouhodobě vysokých dávkách přetěžuje ledviny, vitamin A, který může být důvodem bolestí hlavy či poruchy zraku, selen, jež může zapříčinit vypadávání vlasů, nebo také jód, který v nedostatku i přebytku ohrožuje správnou funkci štítné žlázy. Obecně platí, že denní doporučená dávka se odvíjí od věku, pohlaví, tělesní hmotnosti a fyzické aktivity, dále samozřejmě od již zmiňovaných individuálních potřeb a aktuálního zdravotního stavu. „U vitamínu C se doporučuje 100–500 mg denně a při zátěži až 1000 mg – vyšší dávky většinou tělo nezvládne vstřebat. Vitamín D se pohybuje okolo 1000–2000 IU (mezinárodních jednotek) za den, pokud člověk trpí jeho nedostatkem, může to být i 4000 IU. U hořčíku hraje velmi důležitou roli jeho forma. Vhodný je například citrát nebo bisglycinát a to 200–400 mg denně. V případě zinku je dobré jít cestou krátkodobé suplementace o 10–20 mg denně. Za zmínku stojí také probiotika, k nimž by člověk měl přistupovat jako k ozdravné kúře, pokud není doporučeno lékařem kontinuální užívání, která má začátek a konec. Ideální je přijmout 1–10 miliard CFU (jednotek tvořící kolonie) denně, záleží však na kmeni a účelu,“ vysvětluje Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom a dodává, že určité nebezpečí představuje také užívání nadmíry bylinných extraktů: „Například třezalka a ashwagandha mohou v nadměrném množství ovlivnit funkci léků nebo také hormonů.“
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 44.
