Co trápí naše čtenářky: Nedokážu vyjít s nevlastním synem!
Na otázky našich čtenářek odpovídá psycholožka Alex Hrouzková.
Před třemi měsíci jsem začala bydlet s o pět let mladším přítelem a jeho šestnáctiletým synem z předchozího vztahu. Mám ale pocit, že mě jeho syn nenávidí. Dělá mi naschvály, před přítelem mě neustále shazuje, když ho o něco poprosím, udělá pravý opak a odsekává. Přítel na to nijak nereaguje. Snažím se s ním mluvit vždy klidně, nereagovat přehnaně, ale situace už je neúnosná. Když jdu z práce domů, bojím se toho hrozného dusna. Mám si nevlastního syna vzít stranou a snažit se s ním domluvit? Nebo je lepší komplikace řešit rovnou s přítelem?
Petra (50), Hradec Králové
„Petro, důležité jsou dvě věci. První je, že přestože máte pocit, že vás syn nenávidí, jeho pocity jen málo souvisí přímo s vámi. Vím, může být těžší to pochopit. Ale synovo chování je převážně důsledkem toho, co na něj nakládají rodiče. Váš nevlastní syn navíc prochází náročným životním obdobím, kdy se musí sžívat s novou domácností a s partnerkou svého otce. Vzhledem k tomu, že s přítelem zatím o výchově jeho syna nehovoříte, a tudíž nevíte, zda jste zajedno, syn může cítit nejistotu, která v nové situaci panuje mezi vámi a přítelem. Tato nejistota ho může ještě více zneklidňovat a výsledkem je synovo »nesnesitelné« chování. Druhou věcí tedy je začít s přítelem hovořit o tom, jaký k synovi a jeho výchově zaujmete postoj tak, abyste byli jednotní. Čím pevněji jako pár budete s přítelem působit, tím je větší pravděpodobnost, že se nevlastní syn zklidní.“
Máte problém s láskou, sexem, vztahy či jiné starosti, které chcete probrat s psycholožkou Alex? Pište své dotazy (heslo PORADNA) na ahaprozeny@cncenter.cz