Jitka Smutná (74) po rozchodu - Samotu zahání prací!
V jednom kole! Narodila se ve znamení Berana a sama tvrdí, že ji to dokonale vystihuje. Někdy je Jitka Smutná (74) tvrdohlavá a jde si za svým, jindy je z ní hodný beránek v koutě. Ze všeho nejraději sedí na rybách ponořená do svých myšlenek. Jenže přiznala, že kvůli pracovnímu vytížení jí na rybaření nezbývá čas. Před časem se dokonce rozešla s partnerkou a to, že je sama, jí absolutně vyhovuje. Zatímco řada jejich kolegů si stěžuje na rychlost natáčení, Jitce tohle zběsilé tempo vyhovuje. Je schopná se naučit hromady textů za pár minut.
Rychlé učení
Svoji pozornost přesunula na svoji rodinu. Má tři vnoučata, kterým by se ráda věnovala, ale dle jejích slov jí na ně nezbývá tolik času, jak by si představovala. „Mám tři vnoučata. Ráda bych je rozmazlovala, ale hodně pracuju, tak nemám tolik čas. Když jsem s nimi, dala bych jim cokoliv,“ přiznala. Jitku zaměstnává práce. A to se přitom snaží na práci ubrat. Byla doba, kdy byla herečka opravdu na roztrhání. Hrála i v 18 představeních, a to bylo dle ní naprosto šílené. Řekla si tedy, že si na svá bedra nemůže toho tolik nakládat. Jenže ani natáčení Ulice není snadnou záležitostí. Vstávat brzy ráno, odjet do ateliérů, tam celý den točit a vracet se domů v noci, dává spoustě jejích kolegů zabrat. Jitka je však z nového stylu natáčení nadšená. „Hodinová inscenace se kdysi zkoušela i měsíc. Dneska je to daleko svobodnější. Změnily se záběry, kamery, je to živější. Mně tato metoda vůbec nechybí. Já jsem dnes spokojenější,“ přiznala. Nestěžuje si ani na hromady textů, které se musí herci naučit prakticky kolikrát ze dne na den. „Já mám skvělou paměť. Učím se rychle. Když zapomenu obraz, který má čtyři stránky, doma, jsem schopná se ho naučit v šatně za 15 minut. Mám na to svůj fígl. Nechci ho ale prozrazovat. Nemusel by totiž vyhovovat každému,“ prozradila Smutná, která tím ale svoji práci nekončí. Do toho koncertuje s klavíristkou Kateřinou Soukupovou a vydala svoji první desku s názvem Proti proudu, což herečku hodně vystihuje. Je velkou rybářkou, na rybách píše i svoje texty. Hudba je pro ni velkým lékem a s Katkou Soukupovou si padly do oka, protože obě chytají ryby. „Je to naprosto proto, že jsme rybářky, ale hlavně si rozumíme jako autorky. Já dělám text a ona hudbu,“ vysvětlila Smutná. Ale ani hudbou její pracovní náplň nekončí. „Připravuju mladé herce na zkoušky na konzervatoř,“ svěřila.
Čekání na práci
Jitce nápor práce nevadí. Právě naopak si ji váží. K natáčení seriálů se totiž dostala až později. „V herectví je nejtěžší neustálé čekání na práci. Spousta mladých herců u nás i ve světě, pracuje v kavárně nebo v jiném zaměstnání, ačkoli jsou to dobří herci. Když nemají práci, musí se zařídit jinak, dokud je třeba nezachrání natáčení nekonečného seriálu. Já jsem se k seriálům také dostala až ve svých 40 letech,“ svěřila. Co ji však na tom celém zaráží, je to, že bez sledujících na sociální síti si dnes herec neškrtne. „Dokud herci nejsou sledovaní a nemají srdíčka na Instagramu, mohou být dobří, jak chtějí, přesto nemají práci. Herectví se opravdu změnilo, dnes je to tak, že ten, kdo má sledující na sítích, je obsazovaný. To moje generace nechápe,“ přiznala. Ona před sociálními sítěmi raději dává přednost opravdovému přátelství. Co ji však mrzí, že nestíhá svoji vášeň. Na rybách byla prý naposled asi tak před rokem. A přitom právě tam nachází svoji inspiraci a klid, který potřebuje. Naučila se rybařit na Sázavě. Tatínek jí uřízl lískový prut a bylo vymalováno. „Dlouho jsem chytala na pytlačku. Až můj muž, když jsme se seznámili, mi řekl, že se mnou nebude chodit na ryby, když nebudu mít rybářský lístek,“ svěřila se smíchem. Dnes už jezdí na soukromý revír a velké kapry. „Jezdím na Berounku pod velký akát, tam, kde pan Prošek ze Smrti krásných srnců sedával. Tam jezdím na dovolenou,“ přiznala. Je prý tichý blázen, který dokáže sedět na břehu hodiny a čekat na svůj úlovek. I přes nápor práce věří, že si letos ještě zachytá. Ani jednu rybu si však nenechává a všechny je pouští zpátky do vody.
Celý článek čtěte v tištěném APŽ číslo 33.
