Veronika Arichteva (40): Manžel mě zklidnil!
V květnu vstoupila do čtvrté dekády svého života, a ačkoliv mnozí její kolegové už odpočítávají poslední dny do prázdnin a zaslouženého volna, herečka Veronika Arichteva (40) se těší z letní scény Divadla Kalich Hvězdné léto pod Žižkovskou věží, kde hraje. Na kratší volna s rodinou, tedy manželem, režisérem Biserem A. Arichtevem (49), se kterým jsou spolu už čtrnáct let, a jejich synem Lukou (5,5), však také dojde. Ostatně jedno překvapení ji manžel chystá právě už k zmíněnému jubileu. Co je podle Veroniky ve vztahu důležité? Jak rozděluje čas mezi práci a rodinu? A kam pravidelně nyní dochází?
Veroniko, blíží se prázdniny. Vyrazíte někam na pár dní třeba jen sami s manželem udržovat vztah?
„My se o to snažíme chodit si na randíčka. Mysleli jsme, že to budeme dělat častěji, ale nedávno, když jsem měla právě narozeniny, tak mi manžel říkal nějaký termín, asi čtyři dny, ať si tam nic nedávám, že někam pojedeme. Pak ale dodal, že rodina celá. (usmívá se) Takže pojedeme i se synem, ale my jsme za to strašně rádi, chceme být všichni spolu, co nejvíc to jde. A pak si třeba uděláme dva dny jen my dva. Nějakou větší dovolenou úplně neplánujeme. Bisi celé léto točí, takže to budeme nějak pytlíkovat, pojedeme na chalupu nebo tak. Ale je důležité nebýt jenom rodiče, ale i partneři a ten vztah si hýčkat.“
S mužem máte hezký vztah, navzájem se podporujete. Naučila jsem se od něj něco?
„Myslím, že Bisi mě tak trošku zklidnil, ale v dobrém slova smyslu. On je oproti mně klidnější. Myslím, že jsme si do vztahu vzájemně přinesli, a to já mám hodně i ze své rodiny, že když se stane nějaký problém nebo něco, co se nám nelíbí, tak to člověk má říct a komunikovat. Neříkám, že tohle Bisi neznal nebo neměl, ale když jsme spolu začínali, tak si pamatuju, že jsem byla ta, která vždycky ty problémy chtěla řešit a chtěla o nich mluvit a nechtěla to zahrabávat pod koberec, protože ono to stejně vždycky vyleze napovrch. To je podle mě jeden z klíčů k fungujícímu vztahu. A je vlastně jedno, jestli jde o vztah partnerský, kamarádský nebo vztah rodiče s dítětem. Říct, když se nám něco nelíbí, mluvit o svých pocitech.“
Starat bychom se ale měli také o svoje tělo a věnovat mu čas a péči. Co pro sebe děláte vy?
„Já jsem se vždycky o sebe starala, nebudu říkat, že ne. Pro mě je důležité mít zdravou pleť, proto taky chodím už asi patnáct let na kosmetiku. Mám nějaké své produkty, které mi vyhovují, protože jak mám velmi citlivou pleť, tak ne úplně všechno můžu používat. A od ledna jsem začala cvičit, což mi dělá dobře, hlavně na hlavu.“
Co je to za cvičení?
„Objevila jsem Barre, to je takové cvičení u tyče. Ne u tyče, jak by si někdo mohl myslet (směje se), ale u tyče baletní a je to úplně geniální. Občas jdu na pás, na rychlou chůzi, pak chodím na takový přístroj, který posiluje za vás (usmívá se), ale funguje to. Samozřejmě to musí být spojené i s nějakým pohybem, aby se člověk opravdu hýbal.“
Cvičíte kvůli fyzičce?
„Bylo by divné, kdybych neřešila to, jak vypadám. Ale jsem naprosto v pohodě. Ano, to, že mám celulitidu nebo mám prostě břicho, to tak je, ale zase na druhou stranu, pokud mám čas, tak s tím můžu a chci něco dělat. Ale pro mě je cvičení hodně důležité pro moji hlavu, mě to baví. Samozřejmě je to těžké skloubit i s tou prací, ne vždycky to vyjde, ale snažím se si jít dvakrát týdně zacvičit. Jinak se klasicky o sebe starám, neležím od rána do večera někde v něčem mumifikovaná, tak to úplně nemám. Ale mám své pleťové rutiny, používám SPF krémy každý den, protože to je nejdůležitější věc, i když se o tom pořád málo mluví. Takže SPF krém na pleť každý den, i v zimě, když sněží.“
V létě vás ale čeká také práce. Hrajete v rámci Hvězdného léta pod Žižkovskou věží Divadla Kalich. V jakém představení vás tam můžeme vidět?
„Letos tam hraju podruhé. Loni jsme poprvé odpremiérovali hru Malé chytré lži, v režii Pavla Kheka, a je to super představení. Tím, že už jsme to hráli loni, tak jsme si to představení už zažili, našli jsme si tam svoje místa. I když je pravda, že já tam mám alternaci Natálku Halouzkovou a nějakou dobu jsem na podzim nehrála, takže samozřejmě těch představení mám odšlapáno míň. Čili u mě nervozita a nejistota v textu pořád nějak probíhá. Ale myslím, že mám vedle sebe skvělý tým kolegů a že už mě několikrát zachránili. Pro mě je to radost hrát s takovými lidmi.“
Už si s vámi syn někdy zahrál? Nějakou dětskou roli...
