Oceňovaná Lenka Termerová (78) chtěla seknout s herectvím...
Na svém kontě má Českého lva a patří mezi naše nejlepší herečky. Přesto byla doba, kdy Lenka Termerová (78) uvažovala o tom, že herectví pověsí na hřebík. Nebyla pro ni žádná role, a tak přemýšlela, že bude domovnicí nebo uklizečkou. Právě v tu dobu ji zachránil seriál Žena za pultem, který jí prý seslalo samo nebe. Naopak při své zatím poslední roli ve filmu Pět švestek, který zamířil před časem do kin, si herečka prošla peklem. Byla totiž poprvé na lodi a zažila obří vlny. Chytla ji mořská nemoc a musela se hodně přemáhat, aby to dala.
Lenka Termerová si získala srdce diváků nejen v seriálech Rodinná pouta či Velmi křehké vztahy, ale i dávno před tím v socialistickém seriálu Žena za pultem. A právě koktavá Jiřinka se stala její osudovou rolí a přišla právě včas. Termerová totiž v tu dobu prožívala svoje nejhorší životní období. Dlouhých sedm let žila se synem v Ostravě, kde hrála. Ale byla tam bez svého manžela, režiséra Morise Issy (81), který působil v Praze. Rodina tedy byla roztržena a herečka se snažila o to, aby byli opět všichni spolu. Termerová si myslela na Národní divadlo, protože tam hostovala s Janem Kačerem (†87) ve Tvrdohlavé ženě. „Po premiéře to vypadalo, že tam půjdu,“ svěřila. Dala tedy v Ostravě výpověď. „Najednou se ale ukázalo, že to je podmíněné určitými politickými věcmi, do kterých se mi nechtělo. Tím pádem angažmá nevyšlo. Okolo roku 1975 jsem tedy prožívala ty nejhorší roky,“ přiznala. Do Ostravy se už ale vrátit nechtěla. A to kvůli synovi Filipovi, který prakticky vyrůstal bez otce. A tak byla herečka ochotna udělat cokoliv, jen aby zůstala rodina pohromadě. „Museli jsme fungovat jako rodina. Řekla jsem si, že půjdu na volnou nohu. Ostatní mi říkali, že jsem se zbláznila. Divili se, že nechci vzít angažmá v Národním. Ale já si řekla, že nic se nedá dělat. Když nebudu hrát, budu dělat třeba domovnici nebo budu uklízet. Bylo mi to jedno,“ vysvětlila Termerová.
Národní nechtěla
Národní divadlo z politických důvodů zavrhla úplně. Když už přemýšlela nad jinou prací, tak jí přišlo poštou dvanáct scénářů od režiséra Dudka na Ženu za pultem. „Poslal mi je bez upozornění nebo předchozí nabídky. Zpětně si myslím, že to od něj byla veliká velkorysost. Říkala jsem si, že to opravdu přišlo shůry. Skutečně jsem byla rozhodnutá, že budu dělat cokoliv, ale chci rodinu uchovat dohromady,“ svěřila. Mnozí se podivovali, že roli vzala, když do Národního nechtěla, protože seriál Žena za pultem byl považován za výkladní skříň tehdejšího režimu. Termerová má však jiný názor. „Je mi nesmírně líto, že si to mnozí takhle vykládají. Vím, že pan Dietl dostal společenskou zakázku, že má oslavovat jednotlivé profese. A tohle byla oslava prodavaček. Potom přišla oslava lékařů, a to byla Nemocnice na kraji města. Až pak přišla oslava komunistů, a to byl Muž na radnici. Ale tohle byla oslava prodavaček a já vím, že to pan Dietl psal pro Janu Hlaváčovou,“ prozradila herečka v pořadu Na kafeečko. Zatímco Termerové připadla role koktavé Jiřiny, Hlaváčová měla hrát hlavní roli. Nastaly však komplikace. Přestože to Dietl psal herečce přímo na tělo, role Anny Holubové, obětavé a pracovité rozvedené matce dvou dětí, prodavačce lahůdek v samoobsluze na pražském Smíchově připadla do klína Jiřině Švorcové (†83). Prosadila si ji hlavní dramaturgyně seriálu Balášová, se kterou se Švorcová přátelila. „Balášová řekla, že tu roli musí dostat Švorcová, protože je dobrá herečka, je známá jen jako stranička a potřebuje apolitickou roli. Což je největší absurdita,“ myslí si Termerová. Nakonec Jiřina Švorcová roli ztvárnila opravdu dobře a kromě ní se v seriálu promítla celá plejáda známých a slavných hereckých legend. Lence Termerové navíc Žena za pultem zachránila nejen povolání, ale i rodinu.
Nekonečné seriály - Nejen o nich čtěte v tištěném APŽ číslo 24.
