Jana Paulová (71): V naší rodině probíhá láska...
Jako herečku ji není potřeba nijak dlouze představovat. Jana Paulová (71) je známá především z komedií. Za všechny můžeme zmínit Kameňák. Znát ji můžete i ze seriálů, například Ordinace v růžové zahradě, nebo z taneční show StarDance. Velkou část svého profesního života však tráví v divadle. Vidět ji můžete hned v pěti komediích v rámci letní scény Divadla Kalich Hvězdného léta pod Žižkovskou věží. Když má volno, ráda cestuje a hodně času tráví i se svou rodinou. Už 51 let je šťastná po boku hudebníka Milana Svobody (74). S manželem má dvě dcery Adélu a Anežku, z nichž starší žije v Indii, mladší se s rodinou z Normanských ostrovů vrátila před nedávnem do Česka. Jana je také dvojnásobnou babičkou. V čem je Jana nyní už opatrnější? Co je pro ni v životě zásadní? A jak se jí nyní žije?
Jano, co byste dělala o prázdninách, kdyby letní scéna nebyla a nehrálo se?
„Kdyby nebyla letní scéna, tak bych letos, protože mám roztočený jeden seriál, o kterém zatím ještě nesmím mluvit, točila. A pak bych odjela na dovolenou.“ (usmívá se)
Práce by byla tedy stejně?
„Já vždycky část léta pracuju. Měsíc pracuju a měsíc mám volno.“
Myslela jsem si, že řeknete, že byste na dva měsíce odjela na místo, kam se už dlouho chystáte...
„Měla jsem takovéhle období, kdy jsem si tak dlouhé volno uměla představit, že bych opravdu na dva měsíce odjela – i když třeba i na Korfu zůstaneme taky měsíc – ale v tuhle chvíli, jak jsem hodně aktivní a vlastně hezky aktivní a dělám všechny věci, které mě baví a těší, tak to vlastně moc nepotřebuju.“
Na jaká představení byste lidi v létě pozvala?
„Budu hrát v pěti komediích a nedokážu vypíchnout jen jednu nebo dvě. Všechno jsou to chytré, krásné komedie s úžasnými kolegy. Mám vedle sebe skvělé herce, Vaška Vydru, Pavla Zedníčka, Davida Suchařípu, to jsou takoví bráchové, nebo Marek Němec, úžasný kolega, se kterým teď spolu hrajeme rok a půl a taky jsme si velice padli do srdce. Dále Láďa Hampl je můj úžasný kolega, a to je strašně krásné, že mám tyhle moje chlapy a že si to pod tou Žižkovskou věží užijeme.“ (usmívá se)
Letní scéna Divadla Kalich je pod Žižkovskou věží. Má to místo pro vás nějaký specifický význam?
„Ve mně to vyvolává hluboké dojetí, protože když jsme stavěli, tak jsem bydlela nedaleko v Nitranské ulici v půdním bytě. Viděla jsem, jak věž před mýma očima roste a jak nahoře ti kluci balancují. Vůbec jsem nechápala řemeslníky, kteří stáli nahoře a přenášeli nějaké traverzy, a říkala jsem si: »To musí být šílené v té výšce.« Asi si i vzpomenu, kdy to bylo, protože jsem čekala druhou dceru, a to je už nějakých třicet devět let.“
Když jsme spolu mluvily naposledy v Kalichu, říkala jste, že se do Česka ze zahraničí vrátila dcera s rodinou. Máte je tu ještě?
„Ano, máme je tady a vypadá to, že tu ještě nějaký čas budou, takže si je užívám a zdá se, že tady možná i třeba zůstanou déle.“
Jste dvojnásobnou babičkou, hlídáte vnučky pravidelně?
„Víte, v mém životě žádná pravidelnost není. Já mám každý den úplně jiný, takže to takhle nefunguje. A musím říct, že ta starší vnučka už to začíná chápat, ta malá ještě samozřejmě neví, té je sedm měsíců. Ale my bydlíme úplně kousíček od sebe, opravdu pár metrů v podstatě, takže vidět se můžeme kdykoliv. Můžu ji vyzvedávat ve školce, často u nás malá spí, takže jakmile to jenom trošku jde, pokud ráno nevstávám nebo netočím, tak ji můžu i odvést do školky. V podstatě se denně vidíme.“
Vaše dcera je překladatelkou. Překládá divadelní hry, vy hrajete i režírujete. Jaká je ta vaše rodinná spolupráce?
„Úplně v pohodě. Ten překlad, hlavně komedií, vůbec není snadný, protože humor se nedá doslovně přeložit, takže ten vtip musí dcera vymyslet nový, což je strašně těžké. A protože ty vtipy vymýšlí dobré, tak já je ani nemám potřebu nějak předělávat. Tím, že u nás humor jede permanentně, tak dcera má opravdu neuvěřitelný smysl pro humor. Myslím, že i její manžel má taky velký smysl pro humor, takový ten britský, a je z ní úplně nadšený, protože je pořád slyším, jak se spolu smějí, což si myslím, že je pro vztah úplně nejvíc. My to máme doma s mužem stejně a za to jsem moc ráda.“
Talent určitě zdědila po vás obou s vaším mužem i tu lásku a respekt ve vztahu...
Neje n o tom čtěte v tištěném APŽ číslo 24.
