Kamila Špráchalová (54): Jsem gaučový typ!
Díky své barvě hlasu je žádaná v českém dabingu, kde už namluvila mnoho hollywoodských kolegyň. Kamilu Špráchalovou (54) můžeme ale pravidelně potkat také na divadelních prknech a věnuje se i literární činnosti, převážně fejetonům, které publikuje. Její největší vášní jsou knihy. Sama sebe pak nazývá bio ženou. Má ráda přírodu a její léčivou sílu. V soukromí žije spokojeně s životním partnerem, režisérem Janem Pechou (55), se kterým má dva syny Kryštofa a Františka Kvida. Jak dnes Kamila žije? A čemu v životě dává přednost?
Kamilo, potkáváme se na představení nové kolekce pampeliškové kávy a čaje v rámci prémiové kolekce Golden Dandelion Ária. Co vy a pampelišky?
„Miluju pampelišky. Mám jich plnou zahradu, kde si je pěstuju. Taky jsem přišla oblečená do žluté, protože tuhle barvu miluju. A kdysi jsem se pokoušela i o tu kávu z kořene, protože pampeliška odvodňuje, a to já potřebuju. Ráda snídám čaj se svou pampeliškovou šťávou. Nedělám med, ale šťávu. Jsem taková bio žena a pampelišku jako plodinu úplně zbožňuju.“
Takže jste fanouškem plodin, bylinek a vůbec léčivé síly přírody?
„Už roky. Každý rok dělám sirup třeba z jehličí, což není nic těžkého, a celá rodina máme opravdu pocit, že nám zabírá. Nemusím kupovat sirup na kašel. (usmívá se)
Kdy jste tomu přišla na chuť?
„Jsem sice rodilá Pražačka, ale moji rodiče měli dlouhá léta chalupu v Horní Olešné, a protože dřív nic nebylo, tak si to museli vyrobit. Dodnes jsou moji rodiče nejen v tomhle velmi kreativní lidé. Pamatuju si, že jsme měli kbelík na pampeliškové listy, aby zkřehly a zesvětlaly a pak nahrazovaly salát. Ráda se s rodiči dodnes dívám i na pořady o těchto věcech. Teď mám pocit, že lidé se k těm plodinám zase vrací, což je dobře, ale já jsem v tomhle opravdu vyrostla. A i s mými dětmi, když byly malé, jsme chodili sbírat třeba sedmikrásky a dávali jsme je do polévky.“
Představena byla ale i pampelišková káva. Pijete vůbec kávu?
„Ano, já se svým nízkým tlakem většinou kávu potřebuji. (směje se) A paní majitelka Jana Kolrusová mi říkala, že mají i bezkofeinovou, tak tu určitě taky ochutnám, protože večer, když mě honí mlsná a dám si dobré nekofeinové kafe třeba se sójovým mlékem, tak mě to uspokojí.“ (usmívá se)
V kosmetice bylinky taky využíváte?
„Moc ne. Mám ohromně citlivou pleť a většinou hledám čisté oleje nebo dětskou kosmetiku.“
Co vás, Kamilo, ještě baví?
„Já mám takové ty babské zájmy a vždycky jsem je měla. Jen když jsem byla mladá, tak to bylo takové trapné, nebylo to v módě. (usmívá se) Právě nedávno jsem o tom psala v jednom svém fejetonu. Ráda zahradničím, vařím, peču, pletu, nikdy jsem nebyla sportovec a hrozně ráda čtu a píšu. A ono vám to vlastně vystačí, když máte rodinu a přátele. Měla bych sportovat, ale já jsem nikdy nebyla sportovní typ. Já jsem gaučový typ.“ (směje se)
Pojďme ještě k vaší práci. Kde vás teď, Kamilo, můžeme vidět?
„Hraji v Divadle Lucie Bílé v představení Příbuzné si nevybíráme, kde se potkávám s Pepou Cardou, nebo v představení Třináct u stolu, kde hrají Simona Stašová a Mirek Etzler. Potom hraju po celé republice se společností Harlekýn. Od června budu zkoušet další hru. Jinak se pořád věnuju dabingu.“
Budete mít o prázdninách čas i na nějaké to volno?
„O prázdninách máme od zkoušení pauzu, ale poslední roky se v létě často hraje, to dřív nebylo. Hraje se všude, ale mně to zase nevadí, protože k tomu není ta ostatní práce. Takže se vyspím, ten den je obecně volnější, někdy se hraje i pod širým nebem, což je fajn. Mně hrát o prázdninách opravdu nevadí.“ (usmívá se)
Do tepla jezdíte tedy mimo hlavní sezonu? Nejen o tom čtěte v tištěném APŽ číslo 21.
