Držitelka dvou Českých lvů Zuzana Kronerová (74) váhala, zda být herečkou...
Narodila se jako dcera dvou vynikajících slovenských herců – Jozefa Kronera (†73) a Terézie Hurbanové (†74). Vyrůstala obklopena divadelním prostředím a bylo tedy téměř jasné, jakou životní cestu si Zuzana Kronerová (74) zvolí. Nejdříve se toužila stát rozhlasovou herečkou, aby nebyla tolik známá a lidé ji nepoznávali na ulici. Netoužila totiž po popularitě, kterou viděla u svých rodičů. Od toho ji však otec odrazoval. A důkazem toho, že udělal dobře, je i to, že Kronerová patří mezi obsazované herečky nejen na Slovensku, ale i u nás. Je držitelkou dvou Českých lvů druhá soška za výkon v Bábě z ledu, byla vykoupena opravdu velkým sebezapřením. Otužovali ji totiž tři trenéři, aby vůbec do ledové vody vlezla.
Narodila se 17. dubna 1952 ve slovenském Martině jako dcera dvou báječných herců. Její maminka Terézie Hurbanová a otec Josef Kroner totiž patřili k největším hvězdám martinského divadla. Není tedy divu, že ji divadelní prostředí velmi ovlivnilo. „Rodiče mě často s sebou brávali do divadla. Seděla jsem v hledišti a všechno sledovala. Bavilo mě to natolik, že jsem si nechtěla ani odskočit na toaletu. Táta tedy přerušil zkoušku a šel mi přes ulici koupit nočník, protože jsem nebyla ochotna z hlediště odejít,“ svěřila se smíchem Kronerová. Tatínek byl velmi pečlivý a vždycky svoji dceru sledoval přes škvírku v oponě, aby se ujistil, že je v pořádku. „Měla jsem kouzelné dětství, ale v tu dobu jsem se ještě herečkou stát netoužila,“ přiznal. Zlomilo se to až poté, co rodiče dostali nabídku hrát ve Slovenském národním divadle. „Neměli jsme ještě dostavěný byt v Bratislavě, a tak jsme bydleli v herecké šatně, kde jsme všichni tři měli postele. Rodiče to měli čtyři schody do zkušebny a deset schodů do maskérny. A tam to všechno tak vonělo, až jsem se z toho nakazila divadelním »bacilem«,“ svěřila Kronerová.
Držela se opodál
Původně se však chtěla stát rozhlasovou herečkou. Poslouchala sobotní pohádky v rádiu a chtěla je také vyprávět. Jenže rodiče ji od toho odrazovali. „Tvrdili mi, že režiséři při natáčení bijí děti, které něco pokazí, nedávají jim jíst ani pít. A v noci jsou tam za trest potmě. A protože jsem byla ještě malá, věřila jsem tomu,“ prozradila se smíchem. Nejdříve to chtěla zkusit za mikrofonem, aby nebyla vidět. Odrazovala ji totiž od toho všeho sláva rodičů, a to především otce. Lidé ho měli rádi a zastavovali ho na ulici, aby se jim podepsal. „Mě to vždycky otravovalo, šla jsem radši opodál,“ přiznala Zuzana, která se původně zapsala na studium divadelní dramaturgie. Jenže tajně to zkusila i na herectví a ono to vyšlo. Po absolutoriu studia herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, což bylo v roce 1974, nastoupila do Divadla pro děti a mládež v Trnavě, odkud po pěti letech odešla do Bratislavy na Novou scénu. Zároveň hostovala na jevišti Slovenského národního divadla. Později spolupracovala také s Radošinským naivním divadlem. Když pak bylo v roce 1990 otevřeno Divadla Astorka – Korzo 90, stala se jeho členkou. Ve filmu se proslavila v roce 1980, a to v televizním triptychu režiséra Juraje Jakubiska (†84) Nevera po slovensky. Když se po rozdělení Československa výrazně snížila produkce původní slovenské televizní a filmové tvorby, vynahradila si to Zuzana Kronerová v českém filmu. K zásadním patřila její role ve filmu Bohdana Slámy Divoké včely, za kterou byla oceněna Českým lvem za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Poté se objevila v dalších Slámových filmech jako Štěstí, Venkovský učitel a Čtyři slunce. Vrchní sestru si zahrála v dramatu Hodiny nevíš a hrála i ve snímku Habermannův mlýn, který natočil režisér Juraj Herz (†83). S Alenou Mihulovou (61) si střihla roli v Domácí péči a velkou rolí byla postava Hany ve snímku Bába z ledu.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 20.
