Držitelka tří Českých lvů Zuzana Bydžovská (64) - Zradu partnera nerozdýchala...
Více než divadlo či hraní ji fascinovali plazi, ryby a obojživelníci. Když ale bylo Zuzaně Bydžovské (64) pouhých jedenáct let, začala se psát její herecká kariéra. Vybrala si ji totiž do svého filmu Přijela k nám pouť režisérka Věra Plívová-Šimková (+90). Bydžovská se našla nejen v divadle, ale během své kariéry se objevila ve více než padesáti filmech a televizních inscenacích. Za tři z nich obdržela Českého lva. Na poli lásky se jí ale příliš nedaří. Svému druhému muži Miroslavu Etzlerovi (61) jeho zradu dodnes neodpustila.
Narodila se 19. října v Mostu do zubařské rodiny. Od dětství byla spíš samotářka a ráda někam utíkala. Rodičům tím často přidělávala vrásky. „Na louce jsem si sedla na bobeček a tam jsem zůstala. V té době nebyly mobilní telefony, tak mě pořád někdo hledal,“ zavzpomínala. Prázdniny většinou trávila u své babičky v Teplicích nad Metují, která ji také vychovávala. Rodiče se totiž po čase rozvedli a oba byli pohlceni prací. Co však Bydžovská příliš ráda neměla, byla škola. Tady ji totiž bavil jen přírodopis a zbytek nepovažovala za podstatné. „Já do školy chodila ráda jen tehdy, když se mi tam někdo líbil. Jinak to byla strašná nuda. Občas jsem chodila za školu. Nemohla jsem totiž chybět na otevření kina nebo jít do školy, když mi doma zrovna začaly rodit rybičky,“ přiznala se smíchem. Ryby, plazi a obojživelníci totiž byli tím, co ji fascinovalo. Nad tím, že by mohla být herečkou, tehdy vůbec nepřemýšlela.
Velké změny
Pak ale přišly velké změny, hereččina maminka odešla do Spojených států, kde se znovu provdala. Tatínek se se Zuzanou přestěhoval do Prahy, kde se její život začal ubírat zcela jiným směrem. Do školy, kam chodila, přijeli filmaři a hledali děti, které by obsadili do snímku Přijela k nám pouť. A samotné režisérce Věře Plívové-Šimkové padla do oka dlouhovlasá nazrzlá holčička se zvídavým pohledem . Bydžovské bylo tehdy jedenáct let, když získala roli Vendulky. Její kroky pak vedly na Státní konzervatoř, kterou absolvovala v roce 1983. Nyní tu sama už od roku 2015 vyučuje. Na své herecké umění má však jasný názor. „Já sama nic neumím. Já jsem herečka »z leknutí«. Pro mne je nejtěžší, když mi řekneš »zasměj se« nebo »breč«. Když mám pocit, že něco musím, tak se to ve mně vždycky zarazí,“ přiznala. Přesto se jí role jen hrnuly. Po absolvování pražské konzervatoře nastoupila do Divadla Na zábradlí. V letech 1990 až 2000 byla členkou Národního divadla v Praze. Hrála také v Divadle Ungelt, v Kalichu a vidět ji můžeme v Divadle Bez zábradlí. O tom, že je opravdu jedinečnou herečkou, svědčí řada ocenění, které dostala za své umění. Třikrát získala Českého lva, za vedlejší roli ve snímku Gympl a hlavní role ve filmech Venkovský učitel a Mammas & Papas. Je také držitelkou ocenění Slnko v sieti za hlavní roli ve snímku Jan Palach. Ze švédského Stockholmu si přivezla cenu za nejlepší ženský herecký výkon ve filmu Venkovský učitel. Za film Revival obdržela cenu Novoborské akademie spojených kinematografií.
Temné období - Nejen to čtěte v tištěném APŽ číslo 3.
