Držitelka pěti lvích sošek Aňa Geislerová (49) měla divoké mládí!
Patří k našim nejlepším herečkám, a prosadila se dokonce i v zahraničí. Přesto na sebe dokáže Anna Geislerová (49) nahlížet s humorem a nadhledem. V jejím životě je pár věcí, které by nejraději vymazala. Ale naučila se neohlížet do minulosti, brát věci, jak přicházejí, a ze všeho si vzít to pozitivní. I když loni převzala medaili z rukou prezidenta republiky Za zásluhy, šla přehlídku v Paříži po boku takových hvězd, jako je Heidi Klum (52), a točila s hollywoodskými hvězdami, ze všeho nejvíce je hrdá na to, že se jí povedly její děti.
Anna Geislerová, které nikdo dnes jinak neřekne jako Aňa, se narodila 17. dubna 1976 v Praze do rodiny akademické malířky Věry Geislerové (79) a japanologa Petra Geislera (†59). Je jejich prostřední dcerou, má starší sestru Lenku (50), které se přezdívá Lela, a mladší Ester (41). Lela se živí jako výtvarnice, komiksová autorka a také zpívá. Ester je stejně jako Aňa herečkou. Zajímavé však je, že Aňa původně o tom, že by mohla být hvězdou filmových pláten, vůbec neuvažovala. „Chtěla jsem být princem v pohádce. Později jsem chtěla být novinářkou po tátovi. Sklon k filmu přišel později, moje babička a teta se strýcem také byli herci, tak mi přišlo, že je to úplně normální zaměstnání, které má hodně lidí. Nic zvláštního jsem v tom neviděla a přišlo mi to zábavné,“ prozradila. Její život hodně ovlivnila její babička, tátova maminka, herečka Růžena Lysenková (†94). Aňa si dětství hodně užívala a ráda na něj vzpomíná. „Měla jsem obě skvělé, ale hodně rozdílné babičky, což bylo fajn. Věru z Podkrkonoší, která mluvila s přízvukem, pořád pekla a vařila a byla strašně přísná. Róži bydlela v Pažížské, měla doma paruky a kožichy a vařila jen polotovary. Obě milovaly život, Róži až požitkářsky. Ráda se zdobila, popíjela, byla vtipná a sarkastická. A hlavně, utekla v šestnácti s divadlem. Takže byla i dobrodružka. Mám po ní určitou ležérnost,“ přiznala Geislerová. Babička prodělala rakovinu, ale nikomu nedovolila, aby šel za ní do nemocnice, protože byla neupravená a také nechtěla, aby ji viděli trpět.
Základkou skončila
Podobný požitkářský život vedl i její syn Petr Geisler. Umřel den před svými 60. narozeninami na cirhózu jater. Nemoc mu sice diagnostikovali už koncem 80. let, jenže nedbal na rady lékařů, aby se hlídal. Pil, nedržel žádné diety a s nemocí sváděl boj dlouhých dvacet let. Svým dcerám hodně chybí. „Pil, aby s tou svou křehkostí a zároveň obrovskou inteligencí dokázal čelit normálnímu životu. Pamatuju si ho jako vtipného a vnímavého posluchače a vypravěče. Chybí mi ten jeho humor,“ svěřila Aňa, která se v tátových šlápějích nakonec nerozhodla kráčet. I když dokázala, že má opravdu dobrodružnou povahu. Jako čtrnáctiletá se na vlastní pěst vydala do italského Milána, aby zkusila štěstí ve světě modelingu. Studovat ji totiž nebavilo a skončila jen se základním vzděláním. „Myslím si, že jsem byla entuziastickou žačkou, strašně moc jsem se do školy těšila, ale myslím si, že mi nevyhovovalo školství. Možná to zní pitomě, ale myslím si, že moje nadšení a zvídavost bylo zadupáno do země, protože bylo považováno za vyrušování a za přílišnou aktivitu, to mě odradilo a základkou jsem se školou skončila,“ vysvětlila. Jenže ani v modelingu nebyla příliš vzornou a poslušnou holkou. „Já a ostatní holky jsme po večerech chodily na ty nejdrsnější večírky ve městě. Na nádraží jsme si kupovaly trávu od arabských dealerů. Byla jsem mladá holka a neměla jsem ponětí, co dělám,“ sype si popel na hlavu. Po několika měsících se vrátila domů a začala studovat na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. Po dvou letech ale studium odpískala. Začaly se jí totiž hrnout filmové nabídky. Svou kariéru odstartovala v komedii Pějme píseň dohola. Krátce na to ji do hlavní role obsadil Filip Renč (60) do snímku Requiem pro panenku. Ztvárnila tam tehdy čtrnáctiletou Mariku, která se omylem dostane do ústavu pro mentálně choré, kde panují nelidské podmínky. Aňa předvedla svůj herecký talent a ihned se zařadila mezi ty nejlepší. Dalším skvělým výkonem byla role v komediálním dramatu Návrat idiota, za kterou v roce 1999 získala Českého lva. Toho obdržela i za film Želary. Drsný romantický snímek získal mnoho ocenění včetně nominaci na Oscara. Geislerová si lvy odnesla za Štěstí, film Kráska v nesnázích a Nevinnost. V roce 2016 si střihla zatím svoji největší zahraniční roli ve snímku Anthropoid. Snímek vyhrál Oscara. Posledním počinem Geislerové jsou drama Otec a Karavan.
Lásku si vybojovali - Nejen o tom čtěte v tištěném APŽ číslo 2.
