Dcera Pavly Tomicové Anežka (24): Dlouhé hodiny čekala v divadle...
Být dcerou dvou zaneprázdněných herců není žádná sláva. Své o tom ví dcera Pavly Tomicové (63) a Ondřeje Malého (59) Anežka Malá (24). Neumí posoudit, jak odlišné bylo její dětství proti jejím vrstevníkům, ale jedno ví zcela určitě. Zatímco jiné děti trávily čas doma se svými rodiči, ona pobíhala po divadlech a dlouhé hodiny čekala po představení na mámu a tátu. Dnes ona sama hraje, a to dokonce se svojí mámou. Tvrdí však, že se na divadelní prkna dostala náhodou a nemá tam co dělat. Roli dostala hlavně kvůli svému jménu. Hrát s mámou je pro ni poněkud zvláštní. Musely si najít způsob, jak spolu fungovat.
Bezpečné místo
Paradoxně se Anežka netají ani tím, že máma ani táta nejsou pro ni životní inspirací. „Mě v životě nejvíce inspirují mladí lidé, které mám kolem sebe. Mám to štěstí, že jich mám kolem sebe fůru. Každý den se od nich inspiruju a jsem hrozně vděčná, že je znám a že s nimi můžu tvořit. Oni mě nejvíc inspirují v tom, abych tvořila dál,“ svěřila. Právě kamarádi možná byli těmi, kdo ji podržel i v těžkých chvílích, které poslední léta prožívala. Určitě jí nebylo jedno, když šli její táta s mámou od sebe. Malý se totiž po téměř dvaceti letech manželství s Tomicovou zakoukal do její kamarádky, herečky Kristýny Kociánové (40), s níž má dnes už tříletého syna Jakuba. Strastiplnými změnami si určitě prošel i syn Pavly Tomicové Adam Křenek (32), kterého má z prvního manželství. Ale Anežka byla v době rozpadu jejich vztahu mladší než Adam a rodinu určitě potřebovala více. S bratrem má dnes dobré vztahy, i přestože v dětství to měli jako na houpačce. Adam ji totiž rád děsil hrůzostrašnými historkami o mrtvých jeptiškách ve zdech jejich domu, kterým ona věřila. I on zkoušel hraní, a dokonce se objevil vedle své mámy epizodně v Ulici. Ale touto cestou nekráčí. Anežka si tehdy vytvořila svoji bublinu a v té celou bouři přečkala. A byla to právě hudba, ke které se uchýlila a která ji podržela. „Tím, že umění bylo doma na denním pořádku, tak je to pro mě něco, co je mi na světě úplně nejbližší. Je takové moje bezpečné místo,“ přiznává s tím, že promlouvá hlavně ve svých textech písní. Byla velkým introvertem a trvalo jí dlouho, než se vůbec odhodlala vystoupit na veřejnosti. Kam ji ale vítr zavane, zatím netuší. Sama se i na příkladu svých rodičů přesvědčila, že nic není v životě jisté. „Já se obecně řídím tím, že nechávám život plynout, a co bude, to bude. V přítomnosti se snažím dělat to, co mě baví. Uvidím, kam to doteče,“ přiznává Anežka Malá.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 42.
