Vlasta Matulová (†70) bývala druhou nejlépe placenou herečkou - Zemřela v osamění!
Patřila mezi prvorepublikové hvězdy Lídu Baarovou (†86), Adinu Mandlovou (†81) či Natašu Gollovou (†76). Vlasta Matulová (†70) byla stejně krásná, talentovaná, přesto si dnes vzpomene jen málokdo. A to i přesto, že v té době byla druhou nejlépe placenou herečkou. Její výdělky se šplhaly ke sto tisícům. Štěstí jí ale nepřálo v lásce. Platonicky milovala svého hereckého kolegu, a i když se vdala dvakrát, děti ani opravdová láska jí dopřány nebyly.
Narodila se 31. října 1918 v Brně-Židenicích. Její tatínek Jan Matula byl holič a maminka Kateřina kadeřnice. Ještě měla bratra Jaroslava, který byl voják z povolání. Oba rodiče milovali divadlo a byli vášnivými ochotníky. Svoji dceru vedli k umění odmalička, a proto, když jednou přišla s tím, že by chtěla být herečkou, srdce jim podskočilo štěstím. Vlasta vystudovala herectví na Státní konzervatoři v Brně, kde ji učili ti nejlepší pedagogové. Pod křídla si ji vzala legendární herečka Zdeňka Gräfová (†90), matka Ladislava Peška (†79) Ema Pechová (†96) nebo režisér Rudolf Walter (†71). Už během studia začala hostovat v Zemském divadle Brno. Po skončení školy na podzim 1938 přijala nabídku na angažmá u kočovné společnosti Karla Jičínského. Netrvalo dlouho a talentovanou a k tomu ještě krásnou herečku s výraznými očima a sametovým hlasem si hned všiml ředitel činohry Národního divadla a nabídl jí angažmá. Vlastě se najednou začal měnit život a to, o čem vždycky snila, se stalo skutečností. Do pražského Národního divadla nastoupila 1. dubna 1940 společně s hercem Karlem Högerem (†67) a ihned zazářila v řadě velkých rolí.
Peníze se jí hrnuly
Vlasta se v tom samém roce, co nastoupila do Národního, objevila i v romantické komedii Vladimíra Borského Čekanky. Vzápětí však dostala hned další roli, a to rovnou hlavní postavu v melodramatu Minulost Jany Kosinové. A nová hvězda byla na světě. Film měl obrovský úspěch a kritika o ní psala jako o zjevení. „Její krása byla podivně chladná a andělsky čistá, ale pod tím ledem jako by svítil vnitřní oheň,“ napsal o ní později Eduard Kohout ve své knize Divadlo aneb snář. Poté se jí role začaly jen hrnout. Na rozdíl od hereckých kolegyň Baarové či Mandlové si nepotrpěla na skandály a své soukromí si střežila. Možná i proto se o ní tolik nevědělo a později upadla v zapomnění. Za okupace byla přitom druhou nejlépe placenou herečkou hned po Lídě Baarové. Za každý film prý dostávala deset tisíc marek, což bylo tehdy kolem sto tisíc korun. Průměrná mzda přitom byla 1500 korun, takže Vlasta vydělává obrovské peníze! Přesto všechno jí sláva do hlavy nikdy nestoupla. Celkem natočila 22 celovečerních snímků. Tím posledních byla komedie Flám z roku 1966. V tom samém roce byla oceněna také titulem zasloužilá umělkyně.
Kdo byl její celoživotní láskou? Dočtete se v tištěném Aha! pro ženy číslo 45.