Dvouletá Laura (2) bojuje od svých čtyř měsíců s vážným ekzémem!
I když se Laura (2) narodila jako zdravé miminko, její start do života nebyl zrovna jednoduchý. Již ve čtyřech měsících se u ní objevil silný ekzém, který se postupně rozšiřoval po celém těle. Nešlo jen o estetický problém, ale o bolestivá místa, která byla velmi citlivá. Její rodiče zkoušeli vše od úpravy jídelníčku až po různé krémy. Po měsících vyčerpávající péče a probdělých nocích konečně našli řešení, které přineslo úlevu celé rodině. Díky cílené léčbě a pobytu v lázních se malou Lauru podařilo vrátit do světa smíchu a radosti.
První dny po porodu nic nenasvědčovalo tomu, že by s Laurou mělo být cokoliv v nepořádku. Zlom přišel zhruba za tři týdny, kdy začala trpět velmi silnými bolestmi bříška. Rodiče se zpočátku domnívali, že jde o běžné kojenecké koliky, což jim potvrdila i pediatrička. Jenže intenzita i frekvence pláče byly jiné, častější, než je u miminek s bolením bříška obvyklé. „V tu dobu jsme ještě netušili, co nás čeká. Ptala jsem se pediatričky, zda to nemůžou být potravinové alergie, kdy bych alergeny mohla dceři předávat přes mateřské mléko a zda bych tedy nějaké potraviny neměla ze stravy vyloučit. Paní doktorka nám řekla, že je třeba vyčkat a koliky samy vymizí,“ začíná vyprávět Lauřina maminka Petra. Bolesti skutečně ustoupily kolem čtyř měsíců věku, ale mezitím se objevily první kožní projevy v podobě drobných červených ložisek na nožičkách. S příchodem příkrmů se ekzém začal postupně rozšiřovat, navíc malá Laura zvracela, když dostala mléčné výrobky či vejce. „Kůže se jí stále zhoršovala, ložiska ekzému byla velmi bolestivá a vyžadovala stálou péči. Byli jsme prakticky izolovaní, protože dceři vadilo snad úplně všechno, vítr, změna teploty, pobyt venku. Nemohly jsme dělat to, co ostatní maminky s dětmi v jejím věku,“ popisuje Petra a dodává: „Začali jsme se zajímat o vyřazení a následné postupné zavádění alergenních potravin zpět do stravy a hledali jsme pomoc u dvou soukromých specialistek, které se tématu věnují a pomáhají dětem s těmito problémy.“ V tu dobu ještě rodina neměla podporu odborných lékařů. „Bohužel obě po seznámení s Lauřiným stavem řekly, že do spolupráce nemohou jít, protože nemohou zaručit výsledek, který je běžný u ostatních dětí s ekzémem,“ doplňuje průběh počátečního tápání Petr, Lauřin tatínek. Rodiče byli zoufalí, přesto stále hledali možnosti, jak dcerce ulevit.
Problém s imunitou
Navzdory neúspěchům a psychickému tlaku se rodiče rozhodli přistupovat k celé situaci racionálně. Bylo potřeba zjistit, na co je Laura vlastně alergická, aby mohli hledat konkrétní řešení. „Zkusila jsem vysadit z jídelníčku všechny potraviny, o kterých jsem věděla nebo se dočetla, že mohou být alergenní,“ říká mladá maminka. Současně sháněla informace i zkušenosti jiných rodičů, protože v té době stále neměli k dispozici žádné výsledky testů, které by vysvětlovaly dceřin stav. Nakonec se jim na doporučení rodiny podařilo kontaktovat dětskou lékařku působící ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. „Paní doktorka nám pomohla najít kožní specialisty, zařídila imunologii a alergologii. První výsledky alergologického vyšetření ale nepřinesly jasnou odpověď,“ popisuje Petra. Imunologické testy ale ukázaly, že Laura má extrémně sníženou imunitu a bylo doporučeno podávání imunoglobulinů, protilátek, které jsou klíčové pro správnou funkci imunitního systému. Již po několika dávkách terapie se stav pokožky stabilizoval, mokvavá ložiska se vysušovala, záněty se zmírňovaly a kůže postupně získávala přirozenější vzhled. „Shodou okolností nám byla na jednom diskuzním fóru na sociálních sítích doporučena alergoložka/imulnoložka, která působí na pracovišti, kam jsme s Laurou docházeli na aplikaci protilátek. Na termín jsme si museli nějakou dobu počkat, ale hned po prvním sezení jsme konečně měli pocit, že v tom nejsme sami,“ říká maminka. Díky testům a jasnému postupu na systematické zavádění alergenních potravin se konečně podařilo odhalit, na co Laura reaguje. „Tato změna pro nás byla naprosto zásadní, protože aktuálně máme jasný plán, jak má u dcery zavádění potravin probíhat a také empatickou podporu odborníka,“ usmívá se mladá žena.
Konec strachu
Nejen o tom čtěte v tištěném APŽ číslo 38.
