Viktorie (28) z Prahy se věnuje speciální technice tetování!
Viktorie Havlová (28) z Pístů u Nymburka je u nás zřejmě jedinou tatérkou, která se věnuje tetování nášivek vytvořených speciální technikou. A slaví s nimi úspěchy i na soutěžích. Nejraději dělá kérky animovaných postaviček. A říká, že při výběru motivu tetování nejde klientům až tak o estetiku, ale spíše o samotný význam dané kérky. Název jejího studia AmazINK pochází z anglických slov amazing (úžasný) a INK, což znamená v překladu tetovací inkoust. Jak se ke své profesi dostala? Proč si ji zamilovala? A co všechno umí vytvořit?
Viktorii už jako malou lákala počítačová grafika. Měla blog o koních, kam dávala svoje malby. „Grafický design mi sice šel, ale kreslení na papír vůbec. Byla jsem tím hodně demotivovaná, protože v první nebo druhé třídě jsem byla jediná ze třídy, kdo dostal dvojku z výtvarné výchovy. Nevím, jestli jsem se paní učitelce nelíbila, ale měla zásluhu na tom, že mě takto potopila. Říkala jsem si, že kreslit opravdu neumím, proto mě to ani nebavilo. Rozhodně bych tehdy neřekla, že nakonec i takovou práci budu jednou dělat. Byla jsem tehdy spíše než kreativně založená sportovně. Kdybych později paní učitelku potkala, asi bych se jí pochlubila,“ vzpomíná s úsměvem na dávné chvíle Viktorie. A tak jezdila například závodně parkur na koních, navštěvovala posilovnu. A v Praze pracovala ve fitness na recepci. V tu dobu se ale zhlédla v kérkách, v tehdejším tetovacím boomu. „To bylo zhruba před osmi roky. Chodili na ně všichni moji kolegové z práce. Pořád měli něco nového, zalepeného ve folii. Takže mě to taky lákalo zkusit a nakonec i zcela chytlo,“ říká Viktorie. Na ruku si nechala nejdříve vytetovat bájného ptáka Fénixe. Vybrala si ho na už tehdy populárním obrázkovém Pinterestu. Zatím ho má na ruce stále, ale prý si ho nechá předělat, protože se jí líbí už jiný styl. „Ale odstranit si ho chci i pro to, že jsem sama začala tetovat a najednou člověk vidí různé jiné styly, barvy. A navíc jsem změnila i téma. Miluji Pokémony, takže chci jimi ozdobit celou ruku. Bude to určitě hezčí než současné tetování, byť jsem s ním byla tehdy spokojená,“ říká Viktorie. Odstranit si ale chce nechat nejen Fénixe, ale i další výtvory na svém těle. Třeba Lvího krále a dalších pár malůvek.
První obrázky
Jak šel čas, rozhodla se opustit fitness recepci a stát se tatérkou. Cítila, že práce v posilovně není cesta, kterou by se chtěla dát. Začala proto chodit se učit tetovat do různých studií. „Před osmi lety to bylo jiné, než je tomu v současné době. Bylo těžké najít někoho, kdo by vás učil. Na sociálních sítích dnes narazíte už na spoustu tatérů s online kurzy. Tehdy šlo o náročné období hledání někoho, kdo by se mi věnoval. Nakonec se mi jednoho tatéra podařilo najít, ale byla to dlouhá cesta. Z mojí strany to bylo o jeho časovém uhánění. Tetování se tehdy učilo především na vepřovém kolenu, které má kůži podobnou člověku, protože kvalita umělých kůží byla špatná. Koleno dal tatér poté i manželce, aby z něho něco udělala. Určitě z toho ale odřízla tetované místo s inkoustem. Maso jsem tehdy nejedla a vepřové nejím dodnes,“ přiznává Viktorie. Největší výzvou pro ni bylo zmiňované kreslení. „Sice jsem nějaké estetické cítění měla, což je důležité, ale učila jsem se současně tetovat i kreslit. Každé ale chce svoje. Kreslení člověk potřebuje, aby věděl, jak má poskládat designy na kérky. Musí vědět, kde mají a nemají být stíny, jak se s nimi pracuje. Jak udělat návrh, aby také kompozičně seděl. Takže kreslení je hodně důležité,“ je si vědoma Viktorie. Zlomit prokletí s kreslením se učila obkreslováním na iPadu ve speciálním programu, který tatéři používají.
Miluje animáky
V tetovacím studiu se Viktorie naučila nejen tetovat, ale i důležitým základům hygieny a dalším potřebným skutečnostem. Později začala tetováním kamarádů doma a časem využila pronajaté prostory v kadeřnickém salonu. Teď už má svoje vlastní studio.
Nejen o tom čtěte v tištěném APŽ číslo 1.
