Tatérka Ami Ohana (32): Tetování není jen obrázek na kůži...
Když objevila svět tetování, naprosto mu podlehla. Už ve dvaceti letech si Ami Ohana (32) otevřela v Brně své první tetovací studio a svojí prací doslova žila. Po pár letech však přišlo vyhoření a psychospirituální krize, které jí daly »stopku«. A bylo to, jakoby se jí rozpadl celý svět. Začala se hledat skrze různé alternativní metody, které jí postupně dovedly k tomu, že je pro tetování přeci jen stvořená, ale je třeba ho pojmout trochu jinak…
Jiný koncept
Ještě během těhotenství se s partnerem, dnes již bývalým, odstěhovala do vesnice s kouzelným názvem Jezero a připravovala se na svou novou životní roli. „Chtěla jsem si dát od tetování opět pauzu, ale zároveň jsem věděla, že potřebuji dál něco tvořit.“ Založila proto projekt moon.alchemi, pod kterým vyráběla šperky a keramické věci, pořádala keramické workshopy, občas i ženské kruhy. Projekt běží dál, teď už pod názvem alechmie.terra, ale její prioritou je už opět tetování. „Intenzivněji jsem se k němu vrátila před necelými dvěma roky, ale naprosto s jiným konceptem než v minulosti. Na základě svých životních i pracovních zkušeností v něm propojuji prastarou moudrost přechodových rituálů, umění, ale třeba i práci s emocemi a traumaty. Vnímám, že tetování by mělo být vědomé a nějakým způsobem by se svým nositelem mělo souviset. Člověk by si proto měl pořádně rozmyslet, jaký motiv si nechá vytetovat, protože to skutečně může ovlivnit jeho život. A také od koho, protože také to na něj má z hlediska energií velký vliv,“ vysvětluje. Ami odhaduje, že za její tatérskou kariéru jí prošlo rukama víc než tisíc lidí. Nicméně od doby, kdy se rozhodla pro jiný koncept, to jsou maximálně čtyři lidé za měsíc. Její vědomé tetování totiž není jen o trendu či hezkém obrázku. Předchází mu zhruba měsíční přípravy zahrnující vyplnění dotazníku a společné konzultace, které klientku či klienta dovedou k podstatě toho, co pro ně má tetování nést, aby jim bylo v životě největší oporou. Ani vytvořením tetování však spolupráce nekončí, protože pro Ami je důležitá zpětná vazba, hlavně to, jak se s ním dotyčný sžil a co mu v životě přineslo. „Souzním s myšlenkou různých původních kmenů a dávných civilizací, pro které mělo tetování formu určitého přechodového rituálu. Stejně jako oni věřím, že každý symbol a obraz v sobě nese určitou informaci. Proto už chci tvořit pouze tetování, která jsou hodně osobní a mají hluboký smysl pro toho, kdo je má na sobě,“ uzavírá Ami.
Celý příběh v tištěném APŽ číslo 45.
