Kateřina Šrámková před 25 lety vyrazila do Loučeně na grilování…
Dnes patří k nejnavštěvovanějším zámkům u nás. Předcházelo tomu ale 25 let tvrdé práce. Půvabný barokní zámek Loučeň obklopený rozlehlým anglickým parkem, ve kterém se ukrývá 12 labyrintů a celá řada dalších zajímavostí, koupila Kateřina Šrámková před 25 lety. Nebyl sice v úplně katastrofálním stavu, ale udělat z něj dnešní nádheru stálo nemalé úsilí a také velké finance. „Raději to sama nechci vědět!“ odpovídá zámecká paní na dotaz, kolik peněz to vlastně stálo. Každopádně může být na své dílo právem hrdá, stejně jako na řemeslnou dílnu tradičních foukaných vánočních ozdob ve vísce Oflenda na Vysočině, kterou stejně jako zámek zachránila.
Když byla Kateřina ještě dítě, ráda se svými rodiči navštěvovala památky. Prý se pokaždé těšila na to, jak bude po parketách šoupat bačkorami. O tom, že by jednou sama vlastnila zámek, se jí tenkrát mohlo jen zdát. Pořídila si ho před 25 lety. Stále si ponechává malé tajemství, na kolik ji vlastně přišel. „Cena zámku byla tehdy srovnatelná s velkým bytem na pražských Vinohradech, “ poodhaluje tajemství. Podle statistik to v roce 2000 mohlo být něco přes milion a půl, dnes se tu byty prodávají kolem 25 milionů korun. A jak vlastně k památce přišla? „Byli jsme s mým mužem na Loučeň pozváni na grilování známými. Během povídání padla zmínka o tom, že je zdejší zámek na prodej. Nabízelo ho ministerstvo dopravy jako již neprovozované školicí středisko. Na zámek jsme se šli tehdy hned podívat. Přilehlý park byl volně přístupný. O samotný zámek se stát staral, takže nebyl v nejhorším stavu,“ prozrazuje Kateřina, která tehdy pracovala jako daňová poradkyně.
Začínali od píky
Dnes přiznává, že do opravy a spravování památky šli tenkrát s velkou neznalostí a prý díky bohu spoustu věcí nevěděli. Neměli ponětí o infrastruktuře, kterou člověk musí znát, aby zámek nechátral a udržoval se, ani třeba o tom, jak se pečuje o rybníky. „Naštěstí tady s námi zůstal zkušený správce, který nám byl nápomocný. On toho člověk z paneláku moc o údržbě více než 20hektarového zámeckého areálu moc neví. Původní plán jsme neměli doslova žádný. Začali jsme se svatbami, které nebyly na památkách ještě tak rozšířené. Následně jsme zrekonstruovali historickou budovu a v roce 2004 připravili projekt pro celkovou rekonstrukci areálu. Získali jsme evropské dotace, přistavěla se budova k hotelu. V roce 2007, tedy 18 let po získání zámku, se zpřístupnil vůbec poprvé veřejnosti. Vybudovaly se labyrinty a bludiště a začali jsme podnikat v zážitkovém cestovním ruchu,“ prozrazuje Kateřina. Z původního vybavení interiéru se toho příliš nedochovalo. Kromě jiných vzácných maličkostí zde zůstala kameninová vana, prázdná zámecká knihovna a klavírní křídlo po skladateli Bedřichu Smetanovi. Dodnes žijí potomci původních majitelů Thurn-Taxisů, kteří byli na zámek také pozváni. Jenže ti neměli zpočátku o návštěvu jejich bývalého sídla zájem. „O zdejší majetek přišli už v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Takže k zámku neměli pozitivní vztah. Z jejich pohledu šlo o nespravedlnost, tudíž vůbec nekomunikovali. V roce 2017, když už byl zámek otevřený a odvedl se tady kus práce, jsem se jim ozvala znovu. To už někteří přijeli a udělali si tady rodinné setkání. Dorazili ti, kteří byli našemu návrhu otevřenější. Přišla nám od nich velmi pozitivní zpětná vazba. Takže se trošku povedlo nalomit jejich negativní emoce. Nyní sem jezdí častěji, protože mají i nedaleko rodinnou hrobku,“ vypráví Kateřina Šrámková a jako zajímavost dodává, že díky Thurn-Taxisům vzniklo v Loučeni nejstarší fotbalové mužstvo u nás.
Ohromný zájem - Nejen o tom čtěte v tištěném APŽ číslo 44.