Jiří Spolek (36) a Miroslav Polach (36) opustili korporát, aby se věnovali cestování...
Jsou kamarádi od vysoké, kde je mimo jiné spojila záliba v poznávání různých míst na světě. I proto ještě za studií založili webovou stránku Zaletsi.cz, kde sdíleli tipy na levné letenky a různé praktické rady. Tehdy však jen čistě pro radost, svou profesní budoucnost viděli jinde. Jiří Spolek (36) se vydal vstříc manažerské dráze, Mirek Polach (36) chtěl být právníkem. Postupem času však zjistili, že cestování a vše s ním spojené jsou jim souzené nejen v osobních životech. Zanechali slibně rozjetých kariér a začali se svému projektu věnovat na celý úvazek…
Jiří pochází z Říčan u Prahy, kde vyrůstal a žije zde dodnes. „Každý den odtud dojíždím do práce do Prahy. A ač jsem navštívil ve světě hromadu míst, do Říčan se vracím vždy hrozně rád, tady jsem doma,“ vysvětluje na úvod. Jeho máma pracovala na ministerstvu dopravy, což v praxi znamenalo, jedno – hodně cestovali vlaky, nejčastěji těmi nočními po Evropě. „Vzpomínám si, jak jsem ležel na lehátku, pozoroval noční nádraží a ruch na kolejích, a ráno jsme se probudili někde v Itálii. To se ještě moc nelétalo a nízkonákladovky byly v nedohlednu. Někdy jsme jeli i autem. Taťka řídil, mamka navigovala podle silničního atlasu a zásadně jsme se vyhýbali dálnicím, prý abychom ušetřili za mýto. Jestli se to opravdu vyplatilo, těžko říct, ale každopádně to bylo dobrodružství, ne vždy jsme jeli správně.“ (smích) Jako kluk zkoušel ledacos. Hrál na příčnou flétnu, na klavír a také chodil na tenis. Hudba ho bavila, ale do dospělosti s ním zůstal hlavně tenis. „Ten si rád zahraju i dnes, a když je příležitost, zaletím si na něj i jako divák. Wimbledon a Roland Garros mám už »odškrtnuté«, chystám se na US Open – a jednou snad i na Australian Open. Ale k protinožcům je to přece jen trochu z ruky,“ dodává. Dětství na cestách ho v mnohém ovlivnilo. Už jako malý snil o tom, že se stane mašinfírou, nicméně později zjistil, že měl trochu zkreslené představy o tom, co to reálně obnáší. „Vždycky jsem si říkal, že by bylo fajn vzít lokomotivu, nejlépe tu parní a jet se jen někam projet jako autem. Ale to asi nešlo a asi ani nyní to nejde.“ (smích).
Důležité setkání
Po základní škole vystudoval ekonomické lyceum na Obchodní akademii Heroldovy sady v Praze. „Byla to čistě moje volba. Pamatuju si, že jsem tehdy obcházel různé střední školy a zvažoval i elektro průmyslovky. Jenže pak jsem narazil na ekonomické lyceum a tam mě doslova uhranula jedna věc – ukázka psaní všemi deseti. Vystupoval tam mistr světa Václav Mikula a to, co předváděl, byla doslova magie. Text se na obrazovce nezobrazoval po písmenkách, ale rovnou po celých slovech, jak rychle psal! V patnácti letech mi to přišlo neskutečně zajímavé a hned jsem si řekl, že se to taky chci naučit. Bral jsem to jako výzvu – a nakonec jsem ho skoro dohnal. V roce 2009 jsem na mistrovství světa v Pekingu získal dvě stříbrné medaile. Takže rozhodnutí studovat ekonomické lyceum nakonec vedlo až ke světovému úspěchu,” vzpomíná. Po maturitě šel na Vysokou školu ekonomickou, konkrétně na Fakultu mezinárodních vztahů, obor Mezinárodní obchod. Tam se také spřátelil s Miroslavem Polachem , se kterým ho mimo jiné pojila také záliba v cestování. Ta je záhy přivedla k nápadu založit webovou stránku Zaletsi.cz, která nabízela tipy na nákup levných letenek a praktické tipy na cesty. „Vzniklo to úplně nenápadně, na přednášce, která nás moc nebavila. Místo zapisování poznámek jsme si vzájemně posílali tipy na levné letenky a spolužáci nám nevěřili, že je opravdu možné cestovat tak levně.“ V rámci studií mu hodně dala také zkušenost v mezinárodním vzdělávacím programu Erasmus, díky kterému absolvoval studijní pobyt až v daleké Jižní Koreji. „Studium v cizině není jen o tom, že máte předměty v angličtině. Je to hlavně o tom, že se můžete opravdu ponořit do místní kultury. A čtyři měsíce v Koreji vám dají úplně jinou perspektivu než týdenní dovolená. Lidé vás tam začnou vnímat jinak, a vy zase začnete jinak vnímat úplně obyčejné věci z domova. Třeba takový rohlík nebo šunka – to jsou věci, které tam neseženete vůbec snadno. A pak si uvědomíte, jak moc si jich vlastně vážíte,“ vypočítává. Také ho prý hodně překvapilo, jak jinak přemýšlejí Korejci. „Všechno tam mají nalinkované, jasně dané, a moc se nerozhodují sami za sebe. U nás si naopak ceníme svobody volby. Díky tomu si člověk uvědomí, jaké má doma možnosti, které často bere jako samozřejmost.“ Studia dokončil v roce 2015 a hned po škole nastoupil do firmy Hewlett Packard na plný úvazek, kde působil jako business developer manager. Práce ho bavila, ale už tehdy míval po večerech »další směnu« v rámci Zaletsi.cz, kdy řešil letenky, sledoval akce a pomáhal kamarádům hledat ta nejvýhodnější spojení. „Byl to takový koníček, který mě bavil čím dál víc. No a po třech letech nastal zlom. S Mirkem jsme si řekli, že už to dál nejde dělat jen bokem. Bylo jasné, že buď se do toho pustíme naplno, nebo to nikdy nerozjedeme tak, jak bychom chtěli, a skočili jsme do toho rovnýma nohama – na fulltime. A tím vlastně odstartovala ta opravdová cesta Zaletsi.cz,“ vzpomíná.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 35.
