Poklady lidové medicíny I.: Šípky, rakytník, jeřabiny. Nasbírejte si plody pro zdraví těla a duše...
Období sklizně ovoce a zeleniny vrcholí, houbaři okupují lesy a je čas také doplnit naši přírodní lékárnu o podzimní plody a byliny, výborné pomocníky při nejrůznějších zdravotních potížích. Začátek října je ideálním obdobím pro sběr šípků, jeřabin či rakytníku, neprohloupí ten, kdo si usuší kořen třapatky nachové či rozvoní kuchyň šalvějí lékařskou. V čem nám pomáhají? A jak je využít k léčení či v kuchyni?
ŠÍPKY
Jak je sbírat: Plody šípkové růže sbíráme začátkem října, ještě by neměly být omrzlé. Sušíme je rychle, při teplotě 60 až 80 ̊C v troubě tak, aby se zachovalo co nejvíc vitamínů.
Co obsahují: Největším přínosem je vysoký obsah vitaminu C, karotenu a vitaminu B. Šípky se používají se při prevenci a léčení nemocí z nachlazení, chřipek a horečce. Pomáhají také při průjmu a celkové únavě.
Jak léčí: Rozdrcené šípky necháme vyluhovat ve studené vodě přes noc, druhý den ráno výluh ohřejeme a důkladně přeceníme. Pijeme 3x denně při nemocech z nachlazení a chřipce. Proti průjmu připravíme čaj tak, že šípky povaříme 5 minut ve vodě a pijeme 3 až 4 šálky denně.
Tip pro hospodyňky: Šípková marmeláda
Šípky rozpůlíme, zbavíme semen a vypereme ve studené vodě. Pak je s malým množstvím vody rozvaříme a prolisujeme. Na 1 kilogram protlaku si připravíme 500 gramů cukru a svaříme na hustou marmeládu. Tu plníme do skleniček a uzavřené necháme vychladnout dnem vzhůru.
RAKYTNÍK
Jak je sbírat: Plody rakytníku řešetlákového se sbírají začátkem října tak, že nůžkami odstřihneme celé větve. Plody pak můžeme sušit nebo lisovat na šťávu.
Co obsahují: Vitaminu C mají 20x více než pomeranče, dále jsou plné vitaminů skupiny B, D, F, K a P. Vysoký je i podíl provitaminu A, draslíku a železa. Produkty z rakytníku využíváme při žaludečních potížích, chřipkových a virových onemocněních, dále při oslabené imunitě, dlouhodobém stresu a při detoxikaci organismu.
Jak léčí: Sušené plody rozemeleme a prášek podáváme po lžičce ráno a večer pro zvýšení imunity a při očních nemocech. Sirup zase používáme při nemocech z nachlazení a chřipce, kdy se podává lžička sirupu 3x denně. Zralé plody lze také naložit do medu nebo do slivovice a podávat lžičku denně jako prevenci proti chřipce, srdečním onemocněním a pro zvýšení odolnosti. Pozor, rakytník nepodáváme večer, způsobuje pak nespavost.
Tip pro hospodyňky: Rakytníkový sirup
Oprané a okapané plody rozmixujeme. Přes čisté plátýnko vymačkáme šťávu. Tu pak zvážíme a smícháme se stejným množstvím cukru. Směs zahřejeme na 75 ̊C, aby se cukr rozpustil. Nesmí se vařit.
JEŘABINY
Jak je sbírat: Černé jeřabiny jsou plody aronie, červené jeřabiny pak najdeme na jeřábu ptačím. Plody obou jsou velmi zdravé. Sbírají se začátkem října a suší se nejlépe na sítu v tenké vrstvě na slunci nebo u topení.
Co obsahují: Černé jeřabiny jsou bohaté na rutin a vitamin C, proto pomáhají při cévních onemocněních. Také mají vysoký podíl vitaminů skupiny B, vitamin E a karoten. Červené jeřabiny jsou důležité hlavně pro obsah vitaminu C a organických kyselin.
Jak léčí: Sušené plody obou dřevin můžeme využít jako součást směsí na přípravu čaje, ideálně s ovocem. Z černých jeřabin je možné připravit výborný džem či léčivý kompot (viz recept), sušené červené jeřabiny lze umlít i na prášek použít jako lék proti průjmu. Nebo čerstvé plody vylisujeme a šťávu smícháme s medem a povaříme. Medový sirup pak podáváme denně po 3 až 4 lžičkách jako podporu trávení a pomoc při potížích s ledvinami.
Tip pro hospodyňky: Kompot z černých jeřabin
Omyté a okapané černé jeřabiny odvážíme, na každý kilogram dáme 750 gramů cukru a promícháme. Necháme odležet a naplníme do sklenice. Nevaříme, jeřabiny samy pustí šťávu. Kompot můžeme vmíchávat do jogurtu.